Za současný jazyk se bere jazyk používaný v posledních 50 letech. Prodělal samozřejmě velké změny, a to hlavně ve slovní zásobě. V souvislosti s rozvojem vědy a techniky a spousty dalších oborů a objevů vyvstala nutnost pojmenovávat nové věci a skutečnosti. Spousta slov je přejata z jiných jazyků, dnes zvláště z angličtiny. Jazyk se internacionalizuje. Pomalejší vývoj prodělal v gramatické stavbě, syntaxi, tvarosloví a hláskosloví. Spisovný jazyk je čím dál tím více ovlivněn nespisovnou obecnou češtinou – proniká z ní do něj spousta dříve nespisovných tvarů a frází. Nejdříve hovorové výrazy se stanou neutrálními a nakonec jsou knižními spisovnými výrazy. Dříve nespisovná slova jako holka nebo taky jsou dnes spisovná.
Mezi hlavní vývojové tendence současného jazyka musíme zařadit demokratizaci – vlivem školy a vzdělání se spisovná čeština rozšiřuje, roste jazyková úroveň uživatelů, dochází k odstraňování zastaralých slov a tvarů.
Zároveň probíhá integrace (sjednocování) - hlavně vlivem hromadných sdělovacích prostředků se stírají nářeční rozdíly, nářečí přežívají hlavně u starších lidí na vesnicích. Opakem integrace je funkčně stylová diferenciace – do ní můžeme zahrnout osamostatnění publicistického a administrativního stylu od stylu odborného.
Vlivem vědeckotechnického rozvoje probíhá intelektualizace češtiny – například rozšíření jmenných vazeb a předložkových obratů (v důsledku, z hlediska).
V češtině roste počet odborných termínů (terminologizace) a zároveň spousta termínů přechází do oblasti méně odborné až neodborné (parametr, počítač) = determinologizace.
2. srpen 2007
7 118×
214 slov
