Antonín Dvořák

Antonín Dvořák (1841-1904) se narodil v Nelahozevsi nad Vltavou.Hrával od dětství doma ve venkovské kapele, prosazoval se těžce,ale už tehdy důkladně poznal a oblíbil si české lidové tance,k nimž se pak i později jako skladatel rád vracel.Hudbu studoval u venkovských kantorů a na varhanní škole v Praze. Také hrával na varhany v kostele u sv. Vojtěcha na Novém Městě pražském za pár zlatek měsíčního platu.Dvořák byl umělcem skromným, nábožensky hluboce založeným, miloval přírodu (jeho láskou byli holubi, které dokonce pěstoval na svém letním sídle ve Vysoké u Příbrami), byl však i obdivovatelem všeho civilizačního pokroku. Odtud pramenila jeho láska k lokomotivám a parolodím a obdiv k životnímu ruchu velkých měst.

Venkovské muzikanty měl Dvořák vždycky rád.Jako chlapec hrával v jejich kapelách a mezi nimi našel tu pravou notu českého muzikantství.Když se na něj jako na ještě neznámého skladatele obrátil jeho příznivec,aby složil něco pěkného a opravdu českého pro dva ženské hlasy s doprovodem klavíru,s chutí vyhověl.Napsal Moravské dvojzpěvy,dílo tak šťastné a jedinečné,že mu rázem otevřelo cestu do světa.V jeho tvorbě najdeme i celou řadu furiantů,polek a jiných tanců.Ani u Dvořáka to většinou nejsou skladby určené tanečníkům,mívají však zřetelný ráz určitého tance.Dokladem tohoto Dvořákova zaměření je i jeho Česká svita;jsou tu typické české tance polka,sousedská i ohnivě temperamentní furiant.Furiant je poslední větou Dvořákovy České svity a tvoří její skvělé vyvrcholení.