- pův. hnutí za obrodu anglosaské lid. Písně, usilující o její návrat do života prostřednictvím aktualizující interpretace
- používá se i nových, soudobých výrazových prvků
- zdůrazňuje se dynamický charakter lid. písně
- předchůdci hnutí zejména sběratelé lid. písní, např.: A. Lomax, P. Seeger
- od r. 1965 používá část f.m. stále častěji i výrazových prostředků rocku
- kontakty s dalšími druhy populární i jiné hudby vedly ke vzniku osobitého typu autora-interpreta (např. Leonard Cohen, J. Ianová, J. Mitchellová)
- k zakladatelům patří A. A. Lloyd a E. McColl
- čelné postavy 60. let, kdy nastalo celosvětové rozšíření tohoto žánru jsou Bob Dylan a J. Baezová
- u nás to např. byli: Spirituál kvintet, Český skiffle (Žáci), Vladimír Merta a Zdenka Lorencová, Bob Frídl a sourozenci Ulrychovi, Karel Kryl
- z dnešních to např. jsou: Jaromír Nohavica, Karel Plíhal, Pavel Žalman Lohonka, skupina Fleret a Kamelot
Marsyas – folkrock Vlasta Redl Buty
folk: Karel Kryl Šafrán Nerez K.Plíhal J. Nohavica
Spirituál Kvintet Vlasta Třešňák Vl. Merta P. Dobeš
J. Tichota, K. Zich Jar. Hutka
tramp: Minnesengři Brontosauři- F. a J. Nedvěd Kamelot
P. Ž. Lohonka
Jaromír Nohavica
Narodil se 7. 6. 1953 v Ostravě. Studoval SVVŠ (střední všeobecně vzdělávací) poté chvíli sudoval systémové inženýrství na Vysoké škole báňské, pak dálkově střední knihovnickou školu. Už od dětství chtěl být novinářem – ve škole vydával časopis. Brigádničil ve zpravodajské redakci ČS rozhlasu. Poté pracoval v VŽKG. Na vojně sloužil u zdravotnické služby. Po vojně dostal byt i místo knihovníka v Českém Těšíně, kdy bydlí se ženou Martinou a dětmi Lenkou a Jakubem. Od 15 let psal texty pro kapelu Majestic, v níž začínaly i zpěvačky Marie Rottrová a Věra Špinarová. Od září 1981 (osmadvacetiletý) se stal textařem na volné noze. V březnu 1982 víceméně náhodně vystoupil s vlastním repertoárem na folkovém kolotoči v Ostravě a stal se hvězdou přehlídky. O rok později na národním finále Porty 83 jasně vyhrál v anketě diváků o nejvýraznější osobnost tohoto finále. Ve své tvorbě vychází ze slovanské melodiky. Texty, básnivé v tvorbě rýmů a příkré v jejich vyznění, vždy míří k současnosti, ať prostřednictvím námětů milostných, historických, či zcela všedních. Výrazový rejstřík přesně a ukázněně slouží slovu a myšlence. Vedle toho se také věnuje překladům a interpretaci písní B. Okudžavy a V. Vysockého. K nejvýznačnějším Nohavicovým titulům náleží: Bláznivá Markéta, Darmoděj, Divoké koně, Heřmánkové štěstí, Husita, Madona a Píseň o revoluci 1848.
Country
- tomuto žánru předchází žánr trampské písně
- country a western je souhrnný název pro hudební formy amerického venkova a styly z nich vycházející
- původním zdrojem byly písně a balady vystěhovalců z Evropy, především z Anglie, Irska a Skotska, kteří se usadili v teritoriu appalačského a ozarkského pohoří Jihu USA a až do 20. let 20. stol. byli izolováni před městskými hud. útvary.
Hud. charakteristika:
- zahrnuje styly: hillbilly, tradiční country, modern country, bluegrass, cajun, western swing, rockabilly a country rock
- 1922 –27 bylo ve znamení string bandů (housle)
- vokální projev se uplatňuje pouze u balad, jinde má druhořadou roli
- 1928 – 33 nástroj kytara, zpěv výjimečně
- 1934 – 40 původní hillbilly se štěpí na mountain music (plynulé pokračování pův. forem na nezměněných základech) a komerční hillbilly - country music, používající el. zesílené nástroje
- pokračování tradice string bandů a střetnutí původní hillbilly music se swingem a jazzem přináší vznik western swingu (žestě a bicí nástroje)
- komerční hillbilly music absorbuje prvky cajun music (housle, zpěv, steel kytara)
- 1941 –50 vývoj mountain music vrcholí vznikem bluegrassu (pětistrunné banjo, hrané tzv. „scruggs pickin“ stylem)
- 1951 – 54 éra H. Williamse (jednoduché melodie, vokál)
- 1955 – 60 vznik stylu rockabilly (kytara, baskytara, el. steel kytara, bicí nástroje)
- 1961 –65 znik Nashville sound, označované jako moderní C +W
- 1966 –70 střediskem C +W se stává Kalifornie, kde spojením rockabilly a tradiční country vzniká tzv. Bakersfield sound
tradiční country
cajun music western swing Bluegrass Rockabilly
moderní country
country rock Newgrass
Country Beat Jiřího Brabce Rangers / Plavci
Naďa Urbánková, Jiří Grossman Bluegrass Hoppers – Fešáci
Greenhorns / Zelenáči Pavel Bobek
Michal Tučný
Bluegrass Věra Martinová
Poutníci, Druhá Tráva
Jan Nedvěd
Narodil se 24. 9. 1946. Vyučil se elektrikářem, dálkově vystudoval gymnázium. Do r.1982 byl zaměstnán u podniku Spoje. Se svým bratrem Františkem vyrůstal na Spořilově a hlavně na chatě na Medníku, kde začínali s bigbítem. První skupina se jmenovala The Three Long Fingers a pak The Preachers. Tvořili ji bratří Nedvědi spolu s Jirkou Kingem Bergerem. Tato kapela vydržela do Honzovy vojny. Posléze založili skupinu Toronto ( indicky přátelství), která od r. 1975 často hrávala se Spirituálem Kvintet. Desky: Šibeničky, Spirituály a balady, Soužení lásky, Zahrádky. Poté se Toronto přejmenovalo na Brontosaury. Desky: Na kameni kámen, Ptáčata, Sedmikráska. V r.1974 získal Honza autorský vavřín za píseň Kamarád. František z Brontosaurů odešel a Honza Brontosaury rozpustil a odešel ke Smolařům. To vydrželo necelý půlrok a kapela Brontosauři ve stejném obsazení začala fungovat znovu až do r. 1992.V r.1988 odešel Honza od Spirituálu. Mezitím vystupoval s Vaškem Součkem a svou ženou Hankou, a taky s Wabi Daňkem. Od r. 1992 začal hrát se svým bratrem Františkem. Hráli výhradně Honzovy písničky, Fr. Napsal jen dvě (Kočky, Toulám se klínem skal). Desky: Pasáček hvězd, František.
Dnes vystupuje Jan Nedvěd sám, občas se skupinou Příbuzní nebo Poklad. Byl třikrát ženatý, všechna manželství skončila rozvodem. Má tři děti (Moniku, Jana, Alenu).
Názvy některých jeho desek: Honza, Jakub, Vašek, Kamínky. Nejnovější deska nese název Tak jsem to tu miloval – Honza z ní má nejraději písničku Filipov.
Honza má vroucný, znělý hlas, v podstatě spíš tenorového rozsahu ale barevně stálý ve vyšších i nižších polohách. Své písně si dokáže otextovat přímo do pusy. Nemá problém s frázováním a s přízvuky. Před třemi lety ho postihla mozková mrtvice, z níž se naštěstí bez následků vzpamatoval. Dnes se na všechno dívá jinak. Ke skládání a hraní písniček ho opět přiměl jeho syn Honza.
Použitá literatura:
Jan Nedvěd I. – Folk a Country
Brnkání na duši – Kamarád
Hudební měsíčník Folk a country - 9/2001
Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby – Matzner, Poledňáková Wasserberger + kol.
28. prosinec 2012
11 861×
965 slov
40/100