Německý hudební skladatel,mistr kontrapunktu, nejvýznamnější komponista a varhaník první poloviny 18.století,ale i jedna z postav světové hudby vůbec. Spolu s G. F. Händelem byl dovršitelem hudebního baroka.Narodil se 21.3.1685 v Eisenachu v muzikantské rodině,zemřel 28.7.1750 v Lipsku.
Od deseti let,kdy osiřel,byl vychováván svým hudebně velmi nadaným bratrem Johannem Christoperem.Roku 1703 se stal dvorním sasko-výmarským houslistou,o rok později varhaníkem v Durynském Arnstadtu.V Libecku se seznámil s proslulým hamburským varhaníkem D. Buxtehudem,od něhož získal některé podněty pro své kompoziční i interpretační umění.Jako varhaník prošel řadu míst,roku 1707 působil v Mülhausenu,roku 1708 se stal dvorní varhaníkem ve Výmaru a roku 1714 tamtéž koncertním mistrem,1717 dvorním kapelníkem knížete Leopolda von Anhat-Köthen a od roku 1723 až do smrti byl kantorem na Tomášské škole v Lipsku.Zároveň byl-od roku 1736-dvorním skladatelem saského krále.Dvakrát se oženil a měl celkem dvacet dětí.
Bach představuje syntetický tvůrčí typ.Jeho skladby vynikají velkorysostí koncepce,dramatičností,malebností i hlubokým a obecně platným etickým obsahem.Docenění se Bachovi dostalo teprve v polovině 19.století díky oživení zájmu o starou polyfonii a díky nadšenému přijetí Bachovy hudby F. Mendelssohnem.
Byl skladatelem nesmírně pilným a všestranným.Z jeho díla se dochovalo 200 chrámových a 16 světských kantát,dále asi 250 varhanních skladeb,tři cykly suit pro cembalo,stylizujících staré tance (Anglické suity,Francouzské suity a Partity) ,sonáty a partity pro sólové housle,sonáty pro sólové violoncello,housle a klavír,apod.Kromě toho složil šest orchestrálních skladeb(tzv.Braniborské koncerty).Z Bachova díla vynikají zvláště monumentální Pašije Janovy (1723), Pašije Matoušovy (1729),Velká mše h moll a Vánoční a Velikonoční oratorium-všechny pro sbor,sóla a orchestr.Byl také průkopníkem a reformátore nové klavírní techniky,pro niž vytvořil vlastní metodu úhozu i prstokladu,preludia a fugy,své cykly (dvakrát 24 preludií a fug) nazval Dobře temperovaný klavír (1722 a 1724).
V pozdních dílech Hudební obětina a Umění fugy dosáhl J. S. Bach nejvyšší dokonalosti mnohohlasé polyfonie,s níž je někdy jeho jméno právem spojováno.
Bachovy skladby patří k vrcholům světové hudební tvorby a jsou neustále v kmenovém repertoáru hudebních těles,zpěváků i klavírních a varhanních virtuosů.Je to i zásluhou Bachovy společnosti,která studoval a vydávala jeho díla.Dosud vyšla řada obsáhlých Bachových životopisů.
28. prosinec 2012
7 399×
384 slov
