Leoš Janáček

Narodil se 3. července 1854 na Hukvaldech u Příbora. Janáčkův otec Jiří tam učil na škole. Janáček měl 12 sourozenců, z nich přežilo 9. Rodina byla velmi chudá a rodiče měli problém se zabezpečením všech dětí.

Od svých 5 do 11 let chodil do základní školy v Hukvaldech. Poté ho otec prosadil za pomoci svého přítele Pavla Křížkovského (o kterého se staral, když osiřel) do starobrněnského kláštera, kde se dále vzdělával všeobecně i v hudbě a pracoval jako zpěvák. Mel zajištěnu stravu a byt. Krátce nato mu otec zemřel a Janáček byl odkázán na pomoc svého strýce. V Brně dokončil školu a navštěvoval Slovansky ústav, kde se vzdělával na učitele. Od roku 1872 pracoval jako výpomocný učitel. Na podzim si ho vybral Pavel Křížkovský za svého zástupce ředitele kůru na Starém Brně. V letech 1873-1874 studoval český jazyk a literaturu na Moravské zemské akademii v Brně. V roce 1874 byl přijat s velkými obtížemi na varhanickou školu v Praze, ale její 3 ročníky zvládl hravě za jeden rok.
13. července se oženil s asi o deset let mladší Zdenkou Schulzovou. Stal se ředitelem varhanické školy v Brně. 15. srpna 1882 se mu narodila dcera Olga. V letech 1889/90 komponoval Lašské tance (Starodávny I a II, Požehnaný, Dymák, Čeladenský a Pilky).

18. března 1894 začal komponovat operu Její pastorkyňa. 1896 navštívil Rusko. Inklinoval k ruské hudbě, byl členem ruského spolku v Brně, svým dětem dal ruská jména.

26. února 1903 mu zemřela dcera Olga. 18. března 1903 dokončil operu Její pastorkyňa. Pracoval na ní 9 let. Premiéru mela v Brně, ale na její uvedení v pražském Národním divadle si musel Janáček počkat celých 12 let. Jejímu provedení bránil Karel Kovařovic, kterého si tvrdohlavý Janáček proti sobe poštval uveřejněním kritiky na jeho dílo. Samotný Kovařovic ji vsak nakonec dirigoval.

V roce 1917 poznal v Luhačovicích Kamilu Stösslovou, která se mu stala oporou po cely zbytek života.

16.2.1918 uvádělo dvorní divadlo ve Vídni Její pastorkyňu.
Od září 1919 zastával funkci ředitele soukromé brněnské konzervatoře hudby. 25. září byl jmenován profesorem mistrovské školy skladby. Stal se předsedou Klubu moravských skladatelů a předsedou brněnské pobočky Státního ústavu pro lidovou píseň.
17.2.1921 dokončil operu Káta Kabanová, 17.3.1921 operu Příhody Lišky Bystroušky.
28.1.1925 dostal čestný doktorát Masarykovy univerzity v Brně.
1.4.1926 dokončil Symfoniettu.
18.2.1927 jmenován členem Pruské akademie umění v Berlíne.
11.4.1927 mu byl udělen rád belgického krále Leopolda. Leoš Janáček zemřel 12.8.1928 v sanatoriu v Ostravě.