Leoš Janáček

Leoš Janáček se narodil 3. července roku 1854 v Hukvaldech v kantorské rodině. Jeho otec byl učitelem a varhaníkem. Roku 1865 odešel do Brna, kde studoval na Starobrněnské reálce a na učitelském ústavu. Po dokončení studií pracoval krátce jako učitel, ale potom se opět vrátil do školy – tentokrát do varhanické.
Roku 1875 složil zkoušku z hudby pro vyučování na učitelských ústavech. Zanedlouho byl jmenován učitelem brněnského učitelského ústavu. Uplatnil se také jako sbormistr a dirigent brněnských zpěváckých spolků. I přesto toužil po dalším vzdělání. Proto studoval ještě na konzervatoři v Lipsku a rok ve Vídni.
Po návratu z ciziny byl Janáček jmenován ředitelem nově vzniklé varhanické školy a téhož roku se oženil se Zdenkou Schulsovou - dcerou ředitele učitelského ústavu. V 80. a 90. letech Janáček pilně pracoval – tvořil varhanní skladby, věnoval se psaní a dokonce se stal i redaktorem a navíc předsedou moravského pracovního oboru. V této době se poprvé jeho jméno dostalo do podvědomí pražské veřejnost, avšak jeho skladby pronikaly do Prahy jen velmi pomalu.
Uznání dosáhl až roku 1916 po Kovařovicově provedení Její pastorkyně v Národním divadle pražském.Roku 1903 zanechal vyučování na učitelském ústavě, aby se mohl více věnovat skladbě. Veliký úspěch Její pastorkyně v Praze znamenal obrat v Janáčkově díle i v životě. Dosáhl uznání i společenských úspěchů. Od roku 1919 organizoval brněnskou konzervatoř a stal se jejím prvním ředitelem. Zároveň byl jmenován profesorem mistrovské školy skladatelské při pražské konzervatoři.
Roku 1924 byly horlivě oslavovány Janáčkovy sedmdesátiny, při níchž bylo shodnoceno jeho dílo. Počíná Janáčkovská literatura. Spisovatel Max Brod propaguje jeho díla v cizině.
Ve 30. letech 20. století začal reprezentovat svou hudbou i v cizině na mezinárodních vestivalech např. v Anglii, v Benátkách, v Saltsburgu i Frankfurtu n. Mohanem.
Poslední období jeho života byla poznamenána vášnivou láskou. Díky tomuto silnému citu skládal stále nová a nová originální díla („Zápisník zmizelého“, „Káťa Kabanová“, „Liška Bystrouška“ atd.)
Dne 12.8. 1928 zemřel Janáček na akutní zápal plic v sanatoriu v Ostravě. Je pohřben na Ústředním hřbitově v Brně.Byl vytvořen jeho archiv a edice.

četné pocty:
r.1926 pamětní deska v Hukvaldech
r.1927 pomník na Šramberku
díla – operní dílo -zahrnuje 9 prací (většinou vlastní libreto)
Liška Bystrouška – originální,polopohádkový námět
Z mrtvého domu – podle románu F.M. Dostojevského,instrumentaci dokončil Janáčkův žák Břetislav Bakala
Věc makropulos - prvky fantasie
Výlety pana Broučka
Káťa Kabanová - drama ženské duše

klavírní skladby: Concertino pro klavír a komorní orchestr
Capriccio pro klavír levou rukou a orchestr - věnováno jednorukému klavíristovi

symfonická díla: Lašské tance –komponovány 1889-90 ,stylizace lidových tanečních melodií na způsob Smetanových Českých tanců-Smetanu však nedostihují
Balada blanická –symfonická báseň
Symfonietta –poslech,nejhranější dílo Janáčkovo

Janáčkovy sbory: Kantor Halfar – na slova Petra Bezruče-oblíbený Janáčkův básník
Maryčka Magdónová –opět Bezruč,věnováno Moravským učitelům