Lidové písně

Lidová hudební kultura je jednou z výrazných charakteristik Moravy.I když není bezprostředně spjata s tradičním životem venkovského lidu,vychází z něj.Byla proměňována působením lidu především pak hudbou vážnou folkloristickými aktivitami v průběhu 20. stol..Rozvoj městské populace,rozšiřování komunikace se světem vedl k vytvoření dalších prostorů a způsobů lidových projevů.Tradiční lidová hudba na Moravě je lidová hudba,která vychází ze selské tradice.Morava je skutečným evropským hudebním středem-na západ je zpřízněna českou,německou a další západoevropskou lidovou hudbou.Opačným směrem z hudbou maďarskou s hudbou slovenskou…
Lid si zpívá a hraje své písně na Moravě již několik staletí.Začátkem 19. stol. začali být lidové písně na Moravě zapisovány.Sběratelské aktivity neseny duchem národního obrození byli již zaměřeny na sběr lidových písní venkovského lidu.František Sušil,František Bartoš a Leoš Janáček vydali několik sbírek jichž jsou právem považovány za národní kulturní bohatství.Začátkem 20. stol. se lidová hudba začala zaznamenávat na zvukové nosiče.Prvním v řadě lidových hudebních projevů byl hlas,ale postupně se v průběhu staletí začala přidávat i hudba instrumentální.Od středověkých hráčů na píšťalky,flétny a dudáky se dostáváme k dalším instrumentalistům-housle,cimbál.K nejjednodušším lidovým instrumentům patřily lupínek,bzučák,bič a nejjednodušší dětské hračky nebo předměty,které se užívali hlavně při Vánocích,masopustech a Velikonocích (rolničky,zvonce,řehtačka,trakař…).S pasteveckého prostředí pocházeli trouby a píšťaly.Grumle se uplatnily jako dětská hračka a vydávali jen tiché töny.Na Moravě se hrálo hlavně na kopzu (měla množství doprovodných strun a nejčastěji dva páry strun melodických).K nejstarším nástrojům patřily dudy zvané gajdy.V lidové hudbě významně zasáhly hlasové smyčcové nástroje jako based a kontrabas.Velmi intenzivně zasáhl do moravské hudby cimbál.