Renesance v hudbě

Podobně jako umění a literatura představuje i renesanční hudba obrodu starověkých hodnot. Nejenže chtěla rozdávat radost, ale snažila se také morálně i duševně pozvednout posluchače.
Velká obroda umění a vzdělávání začala ve 14. století a pokračovala do 16. století. V této době umění, věda a architektura přispěli k přechodu ze středověku do moderní doby. Humanisté hlásali, že dělat hudbu je dobrá a prospěšná věc a je nutné, abyste zpívali a hráli na hudební nástroj. Šlechtici proto zaměstnávali hudebníky, aby učili jejich děti a bavili šlechtu z okolí.

Populární nástroje
Šestnácté století bylo především svědkem vývoje mnoha nových nástrojů. Nejpopulárnější byly ty, na které mohli bez příliš velkých problémů hrát i amatérští hudebníci.
Nejoblíbenější byly strunné nástroje. Viola, která je předchůdce houslí a loutna, která byla podobná dnešní kytaře. Oblíbená byla také flétna a zobcová flétna. Někdy se také objevilo cembalo, virginal (druh spinetu) a varhany. Zdokonalila se i technologie tisku hudby. Dřevěné bloky byly nahrazeny pohyblivým kovovým typem. To znamenalo nárůst počtu hudebních publikací. Hudba se stala pro širokou veřejnost daleko dostupnější, a tím se zvýšil i počet jejích posluchačů.

Přístup k hudbě
Začal se rozvíjet i nový žánr hudby, tzv. Komorní hudba. Tato hudba se hrála v malých prostorách. Hrálo ji jen několik muzikantů. Došlo k rozvoji dvou hudebních forem. Jednou byly francouzské šansony a druhou italské madrigaly.

Nejvelkolepější hudba se však skládala pro církev. Sbory byly dvaceti až třicetičlenné. Hlasy byly umocněny nástroji, jako jsou kornety a trombony. Římská církev se ale domnívala, že by měla být hudba jednoduchá a snadno pochopitelná.

Jazyk hudby
Do konce 16. století většina významných skladatelů pocházela ze severní Evropy, ale s přelomem století na jejich místo nastoupili Italové. Evropané se sjížděli do Itálie, aby tam studovali.
Hudba už nebyla prostředkem pro opěvování krásy-byla emotivní, expresivní a osobitá. Hudba promlouvala k lidem a ti jí rozuměli.

Čerpala jsem ze Světa poznání, časopisu Abc a encyklopedického slovníku.