Romantismus v hudbě

- v 17. a 18.st. označuje v lit. to, co je románové, fantastické, v osvícenství protiklad k racionálnímu: citovost, sentimentálnost.

- stává se pak označením lit.hnutí v Německu (asi 1800-1830)

- v hudbě (od 1810) spíše než epochu označuje nejprve užité podstatné stylové rysy, později v návaznosti na klasicismus zahrnuje sumárně celé 19.stol. od Schuberta po R.Strausse

- epocha evr.umění z doby nástupu buržoazní spol. (19.stol.)

Historicko-kulturní situace:

- po období restaurace 1814-15 (Vídeňský kongres) následovaly revoluce 1830 a 1848 – dosaženo všeobecné demokratizace

- hospodářsky a sociálně – doba industrializace, strojů a železnic, doba vzniku lidových mas a nárůstu bídy, izolace a ztracenosti jedince v masové společnosti, kt. se stává anonymní

- umění a hudba neseny vzdělaným měšťanstvem s velice rozličnými nároky: vedle výsostně uměleckých děl vzniká hudební kýč

- hudba – samozřejmá součást měšť.vzdělání, nástroje (zjm.klavír) k vybavení měšť.domácnosti

- demokratizace hudby: skladatelé jako svobod.občané často uplatňují ve své tvorbě ideály své spol. a svého národa

- technické myšlení doby se hudebně odráží ve vzrůstající obtížnosti nástrojové techniky (Paganini, Liszt) a v povrchní virtuozitě

- hudebník se stává svobodným občanem, nezávislým na feudálním pánovi, tvorbu uplatňuje prostřednictvím tržních vztahů

- organizátorem jeho styku s posluchačstvem – impresário (div. či konc.podnikatel, v jehož zájmu je, aby produkce, přístupná za vstupné, vynášela)

- hudba se stěhuje do (často nových) velkých konc.sálů a divadel  odlišné akustické prostředí – zvukové vybavení nástrojů (znělejší klavír definitivně vytlačuje cembalo) a obsazení kolektivních těles (početnější a mohutnější rom.orchestr)

- reprodukční metody a konzum umožňují takové rozšíření nástrojů (klavír) jako nikdy předtím

- upevňování vztahů mezi hud.tvorbou a ostatními uměl.obory i mimouměl.skutečností

- formuje se programní hudba – vytváří si zvl.nové útvary symf.básně a programního instr.cyklu  sílí vztahy mezi hudbou a lit., divadlem

- nový mocný vzmach vok.hudby a opery

- v souvislosti se zformováním národů a vyhraněním programu nár.svébytnosti a samostatnosti se podstatně nár.individualizuje hud.vyjadřování u mistrů růz.evr.zemí  východiskem melodické, rytmické a popř. i harmonické prvky, typické pro lid.hudbu jednotl.národů

- rychle vzrůstající možnosti komunikace se vzdálenějšími částmi světa = vzájemné přibližování dotud odlehlých hud.kultur

- evr.hudba proniká do vzdálených teritorií a sama přijímá podněty z jejich hud.představivosti (např. u A.P.Borodina, N.A.Rimského-Korsakova aj.)

- rom.epocha v hudbě období vypjaté výrazovosti

- v souvislosti s důrazem kladeným na mimohud.souvislosti a programové působení hudby dochází ke komplikování a transformacím klasických forem

- někt.nové formovací postupy, např idée fixe = (dosl.pevná,stálá myšlenka), téma charakterizující obvykle hl.hrdinu a hudebně proměňované podle dějových či psychologických souvislostí

Raný romantismus:

- nejprve téměř výlučně německou záležitostí ovlivněnou něm.lit.romantismem

- první významná ěnm.rom.opera – Weberův Čarostřelec (úspěch díky postavám z lid.prstředí, blízkosti k barvité lesní přírodě, lid.pověrám a víře v zázraky)

- Schubertovy písně vyjadřují ducha doby stejně dokonale jako instr.hudba (zjm. po r.1822)

Vrcholný romantismus:

- po červencové revoluci 1830 se rom.stává celoevr.hnutím

- centrem Paříž (místo Vídně)

- Berliozo: Fantastická symfonie (1830); Paganini, Liszt, Chopin, Schumann, Mendelssohn, Wagner (romantická opera), Meyerbeer, Verdi.

Pozdní romantismus (1850-90)

- po smrti Mendelssohna (1847), Chopina (1849) a Schumanna (1856) začíná nová epocha, určená Lisztovými symfonickými básněmi (od r.1848), Wagnerovými hudebními dramaty a Verdiho operami zralého období

- mladší generace: Franck, Bruckner, Brahms aj.

- formální a výrazová estetika, cecilianismus (=reform.hnutí v katol.chrám.hudbě; ideál chrám.hudby v gregoriánském chorálu a polyfonii a cappella palestrinovského typu), historismus a národní barvy

Hudební druhy:

- rom.přebírá všechny hud.druhy klas. + proměňuje je a rozšiřuje

- nové druhy: lyrický klavírní kus

umělá píseň schubertovského typu

Lisztova symfonická báseň

Wagnerovo hudební drama