Počítač snadno přeloží jednotlivá slova nebo krátké věty, ale celé texty tak snadno nepřeloží. Překládání je mnohem víc než nahrazování jednoho slova druhým. Většina jazyků má mnoho dvojznačných výrazů a slov, jimž lze správně porozumět pouze z jejich kontextu.
Mnoho slov má dva nebo tři významy a dvojznačná může být i gramatická stavba věty. Věta: „Kritika polského delegáta byla oprávněná,“ může počítač snadno zmást. Z věty není jasné, zda polský delegát provedl oprávněnou kritiku nebo zda byl předmětem oprávněné kritiky.
Práci počítače navíc ztěžují hovorová slova a technické výrazy. Jeden z prvních překladových programů, který se začal užívat k překladům technických textů, mátl techniky neustálými zmínkami o „vodním beranovi“. Ve skutečnosti šlo o hydraulické kladivo, takzvané beranidlo.
První překladový systém vyvinula v roce 1954 firma IBM. Převáděl jednoduché ruské věty, jako například: „Benzin se připravuje chemickými metodami ze surové ropy,“ do angličtiny. Ale dopouštěl se mnoha chyb a s řadou běžných vět si vůbec nedokázal poradit.
Navzdory těmto obtížím dnes užívá počítačové překladové programy mnoho firem. Počítače mají v paměti rozsáhlé slovníky jazyků, jež překládají – u nejmodernějších systémů je to až 100 000 výrazů a frází. Ve slovnících hledají nejvhodnější a nejbližší výraz v příslušném jazyce. Ale zjednodušené nahrazování slov způsobuje mnoho chyb a celý text potom musí pozorně zredigovat profesionální překladatelé, Ti tvrdí, že úprava takového textu trvá skoro tak dlouho, jako kdyby jej celý překládali sami.
Nicméně do roku 1988 se podařilo vyvinout systémy pracující s 96% přesností. Dosáhlo se toho díky schopnosti počítačů lépe k sobě přiřazovat správná slova a překládat jak celé fráze, tak jednotlivá slova. Tam, kde je to potřeba, se do počítače naprogramují technické termíny a počítač pak zkontroluje dvojznačné výrazy a vybere ten správný. Zvýšila se i rychlost překladu.
Největší výhodou počítačů je, že už překládají rychle. Jestliže obchodní firma chce něco nabídnout, musí jednat bleskově, ale nabídka může mít i několik set stránek. Počítač ji dokáže přeložit mnohem rychleji než člověk, i když do značně kostrbatého jazyka. Převést 1000 slov z jednoho evropského jazyka do druhého trvá překladateli v průměru půl dne. Počítač vytiskne hrubý překlad asi za 20 minut.
Americké vojenské letectvo se rozhodlo monitorovat pořady v sovětském rozhlasu o kosmickém programu a v roce 1970 vyvinulo překladový systém Systran. Později byl upraven i na jiné evropské jazyky, jako například francouzštinu, holandštinu, němčinu a italštinu.
Systran přeloží za hodinu 360 000 slov s 80% přesností. Překladatel pak dá textu konečnou podobu. Firmy General Motors a Aerospatiale užívají Systran k překladu technických návodů. A kanadský meteorologický ústav jej využívá k překladu předpovědi počasí do francouzštiny.
Nejrozvinutější systém strojového překladu na světě je Eurotra, který pomáhá Evropskému společenství v Lucembursku a v Bruselu přeložit každoročně skoro milion stránek textu.
Britský Telecom vyvíjí systém automatického překládání telefonních hovorů v pěti jazycích: angličtině, francouzštině, švédštině, němčině a španělštině. To, co volající řekne, propojí počítač s odpovídajícími výrazy v příslušném jazyce. Posluchači potom předá vzkaz v jeho mateřském jazyce hlasový syntetizér. Celý systém je zatím ještě relativně pomalý a pracuje s dosti omezenou slovní zásobou. Ale podobné systémy už se užívají v japonských hotelech, kde počítače provádějí rezervace.
15. září 2007
5 390×
512 slov
