Procesory

Procesor je po základní desce tou nejdůležitější součástí počítače. Zatímco základní deska umožňuje komunikovat ostatním perifériím a komponentům v počítači, procesor je součástka, která základní desku oživí – říká jí co má dělat (mozek počítače). Samozřejmě si to nevymýšlí, ale řídí se programem, který na počítači spustí jeho uživatel. Zjednodušeně řečeno, procesor primárně určuje rychlost počítače.
Na trhu je celá řada procesorů, každý má svoje specifické vlastnosti, jiný výkon a samozřejmě tomu přizpůsobenou cenu. To vše proto, aby si mohl každý vybrat přesně ten procesor, který mu vyhovuje nejvíc.
Výrobci jsou v zásadě tři: Intel, AMD a VIA . Asi nejdravější je v současnosti VIA, jež koupila dva bývalé výrobce Cyrix a IDT, kteří vyráběli velice levné, a tím pádem i málo výkonné procesory . Formuje se také společnost Transmeta, která nabízí procesory řady Crusoe. Ty se vyznačují nízkou spotřebou a hodí se zejména do notebooků (ty už nabízí například společnost IBM). O AMD v současné době platí za výrobce nejrychlejších procesorů na platformě PC; Intel je sice největším, ale má problémy s dodávkami a v době když jsem psal tuhle esej, tak měl i výrobní problémy. Volbě procesoru je třeba samozřejmě přizpůsobit také volbu základní desky, neboli motherboardu . Prakticky každý typ procesoru se osazuje do jiného slotu nebo patice, dokonce ani neplatí, že by se procesory od jednoho výrobce osazovaly do těch stejných slotů – to samozřejmě znesnadňuje uživatelům život. Protože pokud si jednou procesor a desku vyberou, přechod na jinou platformu je nutí opět kupovat novou základní desku a ne jen procesor. A bohužel počet patic a slotu roste než aby ubýval.
Velmi důležitý je výkon procesoru. Ten řídí běh programů a jeho rychlost určuje také rychlost zpracovávání instrukcí programu. Výkon každého procesoru se udáví ve dvou základních typech operací: práce s celými čísly a práce s desetinnými čísly ( čísla s plovoucí čárkou). Důležité je také, zda má procesor svoji vlastní vyrovnávací paměť druhé úrovně; čím více jí je a čím rychleji je schopna pracovat, tím lepší je celkový výkon celého počítače. Rychlost procesoru i paměti se udává v MHz – čím více MHz, tím lépe; s rostoucí frekvencí také zákonitě roste i cena procesoru, je tedy nutné najít rozumný kompromis mezi cenou a výkonem.

INTEL

Na našem trhu má nyní Intel celkem čtyři typy procesorů: Celeron, Pentium III, Pentium 4 a Pentium III Xeon. Tím posledním se nebudu zabývat, protože je to serverový procesor. Musím také připomenout starší typ Pentium a Pentium MMX , protože ty určitě ještě seženete z bazarů nebo druhé ruky, a Pentium II, které se stále ještě někde prodává ale už nevyrábí.

Pentium
Osazuje se do patice societ 7 a je prvním procesorem páté generace. Jeho výkon pro dnešní aplikace už nedostačuje, pro kancelář, kde se neprovozují náročné programy , postačí. Další verze Pentia byla doplněna novými multimediálními instrukcemi a nazvána Pentium MMX. Pokud možno, používejte právě tato Pentia, sada MMX je dnes už běžně používána. Existuje ještě jedna verze Pentií, a to Pentium Pro, které se liší integrovanou vyrovnávací pamětí o velikosti 256kB přímo na čipu – to bylo a stále ještě je určeno pro serverové systémy, umí totiž běžet ve skupině (multiprocesorové servery). Pentia se vyráběla od frekvencí 60MHz do 200MHz, Pentia MMX od 166MHz do 233MHz a běží na 66MHz sběrnici základní desky.

Pentium II
Pentium II přišel na svět s novou paticí pro procesor, Slot 1, proto se všechny desky musely prostě udělat znovu. Instrukce MMX jsou zachovány, přidána je však stejně jako u Pentií Pro sekundární vyrovnávací paměť 512kB, která běží na polovině frekvence procesoru. Pokud tedy je Pentium II taktováno na 400MHz , tato paměť běží na 200MHz. Pentia II se vyráběla ve frekvencích od 233MHz do 450MHz a běží na 100MHz sběrnici základní desky (první modely 233, 266 a 300MHz běžely na FSB 66MHz a neměly uzamčeny násobič).

Celeron
Celeron jsou určeny pro levnější počítače a jsou postaveny na stejném jádru jako Pentia II. Běží však na frekvenci FSB 66MHz. Prvním Celeronům na 266 a 300 MHz byla úplně odebrána sekundární vyrovnávací paměť, jejich výkon byl kvůli tomu tak nízký že mu jej musel Intel zase rychle vrátit. Od modelu 300A mají Celerony 128kB této paměti, která však běží na frekvenci procesoru. Je tedy rychlejší než u Pentií II, což hodně vyrovnává její malou velikost. Tyto procesory je dají velmi dobře přetaktovat, proto jsou tak populární.
První modely (do 400MHz) se vyráběly pro slot 1, od frekvence 366MHz se také vyráběly pro patici Socket 370, model 433 už pro Slot 1 není dostupný. Celerony pro Socket 370 se nazývají PPGA. Celerony se vyráběly na frekvencích od 266MHz, dnes jsou dostupné až na 800MHz. Od modelu 533Mhz jsou přidány instrukce SSE (poprvé se objevují u Pentia III a je inovováno jejich jádro – vycházejí z nových Pentií III Coppermine – a nazývají se FC-PGA. Od frekvence 800MHz už konečně opouští 66MHz sběrnici a pracují na 100MHz. Celerony však mají nižší výkon než AMD Duron na stejné frekvenci a hlavně jsou dražší.
Nové Celerony od 1GHz nahoru se vyrábějí na jádře Pentium III Tualatin, tedy na 0,13 mikronovou technologií, všechny již mají 256kB cache druhé úrovně a pracují na 100MHz. Celerony starší verze do 1 GHz se již nevyrábí.

Pentium III
Mají nové jádro a přidané instrukce SSE. Stejně jako Pentia II se vyrábějí pro Slot 1, a aby toho nebylo málo tak se začaly vyrábět i pro Socket 370. Tyto modely se nazývají Coppermine a na rozdíl od Pentií III do Slotu 1 mají jen 156kB sekundární vyrovnávací paměti. Ale běží na plné frekvenci procesoru jako Celerony. Bohužel starší desky se Socketem 370 nepodporují Pentia III, protože mají nižší napájecí napětí než Celerony PPGA. Proto se před koupí desky se Socketem 370 ujistěte že podporuje Pentia III Coppermine ( bývá na ní uvedeno „Coppermine ready“). Starší Pentia III běží buďto na 100MHz nebo na 133MHz FSB. Pokud máte desku s Chipsetem Intel 440BX, který podporuje jen 100MHz sběrnici, určitě si nekupujte procesor pro 133MHz sběrnici- to platí pro všechny desky, které 133 „papírově“ neumí.Nová Pentia III Tualatin jsou vyráběna 0,13 mikronovou technologií která snižuje celkovou spotřebu energie a mají také nižší napájení jádra(1,2V-snížení zhruba o půl voltu). Tyto Pentia začínají od frekvence 1GHz.

Pentium 4
Pentium 4 už není procesor, který by byl pouhým rozšířením možností Pentia III; novinkou je nová patice, která není kompatibilní se Socketem 370- nejprve to byla patice Socket 423, nyní je to patice Socket 478. Tento procesor má úplně nové jádro, nové instrukce.Vyžaduje jinak optimalizované aplikace. Právě proto jsou slabinou Pentia 4 syntetické testy syrového výkonu, kde se nebere ohled na rychlost celého počítače.Pokud ale použijete paměti RDRAM, nebude nic co by položilo Pentium 4 v optimalizovaných aplikacích na lopatky.

AMD

Z pozice levného výrobce nepříliš výkonných procesorů, který měl několik procent trhu s procesory, se společnost AMD se svým Athlonem a Duronem dostala do pozice, kdy udává trend. I u nás se zmíněné procesory začínají hodně prosazovat zejména kvůli nízké ceně a špičkovému výkonu.

K5
Je ekvivalentem Pentia od AMD. Má prakticky stejný výkon na stejné frekvenci. Ale K5 je trochu pomalejší při práci s plovoucí čárkou. Procesory od AMD měly však jednu velikou výhodu, které se drží dodnes. Jsou levnější.K 5 byly vyráběny od frekvence od 75 do 166MHz a jsou určeny pro Socket 7.

K6
Pracuje na vyšších frekvencích než K5. K6 a K5 jsou prakticky stejné a není mezi nimi takový rozdíl jako mezi Pentiem a Pentiem II.K6 má jen pár zlepšení jako je například duální napájení a jediným výrazným prvkem je podpora instrukcí MMX.

K6-2
Hlavním vylepšením tohoto procesoru jsou nové multimediální instrukce 3DNow! A samozřejmě vyšší frekvence. Nabízely se od 300Mhz do 550MHz. Pokud chcete stavět moderní počítač tak o tomto procesoru ani neuvažujte a to samé platí i o K5 a K6.

Athlon
Athlon přišel na trh na podzim roku 2000. AMD úplně předělala stávající architekturu procesorů K6 a přišla s převratným procesorem. Ten umísťuje do Slotu A, podporuje 200MHz interní sběrnici 100 a 133MHz externí sběrnici.Sekundární vyrovnávací paměť běží na polovině frekvence procesoru a má velikost 512kB; Athlon však podporuje až 8MB. Primární vyrovnávací paměť je 128kB a běží na úplné frekvenci procesoru a je čtyřikrát větší než u Celeronů a Pentií III. Zlepšena byla oproti K6 práce s plovoucí čárkou.
Starý Athlon nahradila verze nová, tentokrát určena pro Socket A. Tato verze se často označuje slovem Thunderbird, aby se odlišila od původní verze pro Slot A začala se vyrábět na frekvenci 750MHz až do 1,5GHz. Obsahuje 128kB primární a 256Kb sekundární vyrovnávací paměti a obě běží na plnou frekvenci procesoru. Takže je ještě výkonnější než verze pro Slot A a taky se méně zahřívá.

Athlon XP
V polovině roku 2001uvedla společnost AMD na trh nová procesor který je vybaven jádrem Palomino. Odstartovaly na frekvenci 1,33GHz (1500+), a nyní se prodávají někde na frekvenci 2.23Ghz (2600+). V průběhu roku 2003 by měla společnost AMD pokořit 3GHz.

Duron
Duron je určen pro levnější sestavy a společnost AMD jím konkuruje Celeronu. Začal se prodávat na frekvenci 650MHz.Dnes se prodává i na frekvenci 1.5GHz. Od 900Mhz má jiné jádro (Morgan) .Pokud plánujete upgrade počítače nebo chcete stavět nový tak Duron je ideální volbou.