Antická literatura

Zahrnuje řecké + římské písemnictví

¨ ŘECKÁ LITERATURA
3 období: - archaické
- attické
- helénistické období

1) Archaické období
ü eposy:
- Homér -Ílias
- Odysea
(pro řecké eposy příznačné: lidé a bozi tvoří jednotu, bozi - chování a vystupování jako lidé, ale necítí strach z konečnosti života, z bolesti)

ü rozvoj lyriky:
Alkai ->
Sapfó (motlitba k Afroditě) -> sólový zpěv doprovázený lyrou -> monodická lyrika
Anakreón (dvorská lyrika) -> Anakreotická poezie (oslava života)

Pindaros - píseň spojená s tancem, doprovází hudební nástroj -> sborová lyrika

ü epika:
nabývá nových podob
Ezop - zakladatel bajky

2) Atické období:
ü Nejdůležitějším žánrem drama, které vzniká z obřadních her věnovaných kultu boha Dionýsa. Jeho rozvoj souvisí se vznikem městského státu. Určeno pro všechny vrstvy obyvatel. Náměty čerpá z ř. mytologie, později i z běžného života.

-tragedie - soucit s hrdinou, fyz. i psych. utrpení. mravní úpadek
-komedie - zesměšňuje některé lidské rysy a jednání, vymykající se běžné situaci.

Hry zpočátku představovány pouze chórem - ukazuje děj zpěvem a tancem, postupně zaveden na jeviště samostatný herec.

Aischylos - zakladatel antické tragedie, uvádí na jeviště postavu 2. herce -> omezení úlohy chóru + dává vzniknout dialogu
- Peršané
- Oresteia-trilogie
- Prosebnice
- Upoutaný Prométheus
- Sedm proti Thébám
Sofoklés - rozkvět ant. tragedie.
Zavádí 3. herce -> chór pouze komentuje (dokreslení děje)
-Élektra
-Král Oidipús
-Antigona
Euripídes - citlivěji vykresluje vnitřní život postav, zabývá se postavením žen ve společnosti-respektování jejich citů
-Élektra /Orestés neměl právo zabít matku/
-Trójanky /válečné utrpení žen a těžká situace dětí/
-Médeia /téma zrazené lásky/ )

komedie vzniká později než tragedie (a to ze satirského dramatu). Významnou roli hrál chór.
Aristofanés
-Jezdci
-Lysistraté
-Mír
-Vosy
-Žáby

- vrchol řeckého umění též filosof. učení (Sokrates, Platón, Aristotelés)

ü próza: často zaměřená na historii
Hérodotos - považován za zakladatele dějepisu

3) Helénistické období
Řecká kultura se šíří i na území Egypta, Přední Asie, Indie -> získává kosmopolitní ráz.

ü tragedie nezaznamenává větší pokrok
ü komedie - Menandros
ü poesie - Theokritos - idylky - krásná příroda, nádherný život pastýřů (neodpovídá skutečnosti)
ü próza - Longos - dobrodružný román

¨ ŘÍMSKÁ LITERATURA
Římané si podmanili Řeky a přebírají i jejich kulturu -> překlady řeckých děl do latiny - nejzn. překladatel Livius Andronicus (Ílias a Odysea)

1) klasické období
ü vytvořena tzv. římská komedie (na základě helénistické nové komedie přidáním lidových prvků -> nabírá rysy frašky (vulgární humor..)
Titus Maccius Plautus
-Komedie o hrnci
-Blíženci
-Chlubný voják
-Amfitryón
-Lišák Pseudolus

ü rozvoj řečnictví
Marcus Tullius Cicero - jeho spisovný jazyk normou klasické latiny

ü Gaius Julius Caesar - Zápisky o válce galské

2) zlaté období

Publius Vergilius Maro
-Zpěvy pastýřské
-Zpěvy rolnické /myšlenky o napravení a obnově římské mocnosti/
-Aeneis - vrcholné dílo
Quintus Horatius Flaccus - zabývá se postavením člověka ve společnosti
-Zlatá střední cesta
Publius Ovidius Naso
-Proměny /snaha zachytit proměnlivost a pomíjivost světa/
-Umění milovat /udivující milostná fantasie/
-ve vyhnanství píše žalozpěvy
Iuvenális - satiry bránící chudé proti bohatým
ü Martialis - vytvoril klasický epigram
Seneca - staví se proti násilnostem řím. Armády
Petronius
-Satyrikon /poukazuje na směšné lidské chování/

3.-6. století - období úpadku. 395 - dělení římské říše. Římská literatura přestává existovat, ne však jazyk a kultura.