Přelom 15 a 16 století přináší řadu společenských změn do Evropy. Evropa se dostává do ekonomické rovnováhy po zámořských objevech a formují se první protestantské církve. Katolická církev se snaží zastavit rostoucí vliv protestantů po dobrém i po zlém. Vyvrcholením jejich snah byl Tridentský koncil- na kterém byla přijata řada důležitých zásad, které se staly základem protireformace a rekatolizace. Rekatolizace měla dvě podoby:
V roce 1559 vyšel Index librorum inhibitorum (Seznam zakázaných knih). Evropu poznamenala 30ti letá válka, která nejdříve náboženská poté barbarská, dlouhá a ničemná.
Od 16 století se začíná prosazovat nový umělecký směr Baroko –Vzniklo v Itálii
Znaky Baroka:
- nedůvěra v rozum, absolutizace víry
- odvrat od přírody, zaměření na vlastní rozum
- mysticismus, duchovnost
- pocit bezmocnosti, utrpení, bolesti (naturalistická konkrétnost)
- kostely, chrámy, měšťanské domy
- křivky, oblouky, kopule (místo pravoúhlých tvarů)
- mohutnost, velkolepost staveb, vynikající akustika
- vnitřní výzdoba-obrazy v zlacených rámech, mramor, přemíra ozdob,
- Gian Lorenzi Bernini (Sloupová kolonáda na náměstí sv. Petra ve Vatikánu)
- Francesco Borromini (chrám Sant’lvo alla Sapienza v Římě)
- Guarino Guarini (chrám San Lorenzo v Turíně
- sochy v dramatickém pohybu, vnitřní napětí, křečovitost, patetická gesta
- Gian Lorenzo Bernini (sousoší Aeneas a Anchisesa Ascanius prchající z Troje)
- Andrea Bolgi (socha Svaté Heleny - zdobí baziliku sv. Petra v Římě)
- šerosvit (kontrast světla a stínu)
- pohyb vzpírajících se těl často křečovitými výrazy a zkroucením celé postavy)
- Caravaggio (Kladení do hrobu, Smrt Panny Marie)
- Peter Paul Rubens (Tři Grácie, Stavění kříže…)
- Rembrandt Van Rijn (Noční hlídka, Hodina anatomie doktora Tulpa…)
- dvorský básník a dramatik
Osvobozený Jeruzalém
Nábožensko-hrdinský epos o dobývání „svatého města“ křižáky v roce 1099. Umělecká fikce o poslední fázi tažení a oslava vítězství křesťanských vojsk. Autor vytvořil křesťanskou obdobu velkých antických eposů
Dramatik, vrcholný představitel závěrečného období (tzv. zlatého věku) španělského písemnictví. Je autorem 120 veršovaných her o třech jednáních a 80 jednoaktovek s nábožensko-filozofickými náměty
Život je sen
Filozoficko-psychologické veršované drama. Jsou zde nastoleny základní otázky smyslu a obsahu života, lidské existence a svobody člověka
Soudce zalamejský
Příběh o rychtářovi Crespovi. Jeho dceru svedl kapitán královského vojska. Crespo žádá, aby se s jeho dcerou oženil, to ale kapitán odmítá. Crespo odsuzuje kapitána k trestu smrti a nechá ho popravit a to bez králova svolení. Poté král rozsudek zpětně potvrdí. Autor zde kritizuje feudální zvůli.
Mistr sonetu, v době anglické revoluce se horlivě účastnil politického života, je autorem řady traktátů, které věnoval různým reformám i výchově mládeže, psal polemiky na obranu anglické revoluce, v polovině 50 let 17stol. Oslepl, po porážce revoluce byl vězněn a po propuštění se uchýlil do ústranní, jako slepý začal realizovat svůj celoživotní sen- napsat velké básnické dílo
Ztracený ráj
Základní dílo novověké duchovní epiky- náboženská epopej. Východiskem díla je náboženské vyhnání Adama a Evy z ráje. Ve 12 knihách jsou zachyceny důležité momenty historie lidstva, která je zobrazována jako střetávání dobra se zlem ve světě i lidském nitru, zdůrazněn je význam práce pro smysluplné žití
Nejoblíbenější spisovatel německého baroka, jako voják se účastnil třicetileté války, neměl vzdělání, vypracoval se na písaře a vyplatil se z vojenské služby, po válce přestoupil ke katolické víře, zakoupil hostinec a po čase se stal renchenským rychtářem
Dobrodružství Simplicius Simplicissimus
pikaresní román, autor tu ztvárnil hrůzy a neštěstí třicetileté války očima prostého mladíka.
Chlapec, donucený uprchnout z domova vypleněného vojáky je vychováván zbožným poustevníkem. Ten ho vzhledem k jeho naivitě nazve Simpliciem (jednoduchý). Po poustevníkově smrti prochází Simplicius válčící Evropu, nejprve v podobě blázna, později jako dobrodruh bojovník-milovník. Potom se znechucen odvrací od světa a rozhoduje se pro návrat k poustevnickému životu
V českých zemích se baroko rozvíjelo od první poloviny 17. Století do první poloviny 18. Století. Období baroka bylo v našich zemích poznamenáno dlouhodobým válečným konfliktem, morem, absolutismem dynastie Habsburků, rekatolizací a celkovým zhoršením národního vývoje. Nositelem kultury a vzdělanosti v období baroka byli jezuité- ti ale tvrdě potlačovali jakoukoliv jinou než katolickou víru a s ní spojenou kulturu. Po vrcholném baroku následovala krátká stylová fáze rokoko. Pro tento styl je typická hravost a lehkost. (Jako samostatný sloh se rozvinulo rokoko jen ve Francii, jinde v Evropě hovoříme spíše jen o pozdním baroku).
Církev stavěla kostely a kláštery, dbala na okázalost a reprezentaci
- Katolická šlechta stavěla velkolepé paláce a zámky
- stavby jsou typické složitými půdorysy, kontrastem světla a stínu, výzdobou freskami a štukovou výzdobou
- Jan Blažej Santini (kostel sv. Jana Nepomuckého)
- Kryštof a Kilián Ignác Diezenhoferovi (kostel sv. Mikuláše)
- Johan Bernard Fischer z Erlachu (zámek ve Vranově nad Dyjí, kašna Parnas)
- malovali se portréty, dramatické kompozice plné emocí a exprese
- používal se kontrast světla a stínu
- Václav Vavřinec Reiner (nejvýznamnější malíř fresek)
- Karel Škréta (Portrét rodiny Dionýsa Miseroniho, Dido a Aeneas)
- Petr Brandl (oltářní obrazy, Archanděl Gabriel ze zvěstování)
- Vrcholná díla českého barokního sochařství vznikla na začátku 18. Století a vytvořili je dva sochaři - Ferdinand Maxmilián Brokof (mariánský sloup na Hradčanech) a Matyáš Bernard Braun (sochy na zámku v kuksu)
Učitel národů, spisovatel, politik, básník, autor jazykových učebnic, náboženský polemik, reformátor školství, pedagog.
Narodil se 1592 zřejmě v Nivnici. Dětství strávil v Uherském Brodě a školu ve Strážnici na bratrské škole v Přerově. Vzdělání si poté rozšířil studiem v Německu (Heidelberg). Když se vrátil stal se správcem přerovské školy a knězem ve Fulneku. Z Fulneku musel uprchnout, protože bylo po Bitvě na Bílé hoře a nebyl katolického vyznání. Na mor mu brzy zemřela žena a dvě děti. Komenský se nejdříve skrýval ve vlasti (na panství Karla Staršího ze Žerotína). V roce 1628 odešel do exilu (polské Lešno, Anglie, švédský Elblag, Amsterdam…). Do vlasti se už nikdy nevrátil. Zemřel v roce 1670 v Amsterdamu a pochován je v Naardenu.
Komenské díla se dají rozdělit na filozofické, vševědné (pansofické), pedagogické a jazykové
Vyniká zde dílo Listové do nebe - obsahuje pět fiktivních dopisů psaných Kristovi a ten i na ně odepisuje. Komenský v díle kritizuje současné problémy.
Dále pak nejslavnější dílo té doby: Labyrint světa a ráj srdce - Tato alegorická skladba vznikla v době kdy se Komenský skrýval v Čechách.
Poutník (autor) vedený Mámením se vydává do světa zobrazovaného jako fantastické město, aby se dobral poznání pravé skutečnosti a smyslu života. Pravého poznání se dobere až odloží růžové brýle, které mu zkreslovaly skutečnost. Z labyrintu světa se odebírá do ráje srdce-do sebe sama a ke Kristovi. Východisko ze zoufalé situace je rozjímání a splynutí s Bohem.
Dále sem patří Kšaft umírající matky jednoty bratrské- Toto dílo je psáno latinsky a bylo sepsáno v exilu těsně po uzavření vestfálského míru, který znamenal konec nadějím na návrat stavu v českých zemích do předbělohorského období.
V Kšaftu se loučí jednota bratrská, kterou Komenský ztělesnil jako umírající matku, které se po dvou staletích naplnily dny jejího života a zanechává jí svou závěť a požehnání. Komenský uvažuje o rozpuštění jednoty bratrské a o jejím splynutí s jinými evangelickými církvemi, zároveň je přesvědčen o její velké roli ve vzdělanosti a náboženské snášenlivosti. Její dědicem by se měl stát národ.
Dále sem patří spisy Truchlivý a Hlubina bezpečnosti
Patří sem Všeobecná porada o nápravě věcí lidských - Na tomto díle pracoval až do konce svého života. Rukopis se ztratil a byl nalezen až v roce 1935 v Halle an der Saale. Plánuje zde vytvoření lepšího bez válek, světa lásky a moudrosti. Celková myšlenka pak směřuje k jednomu základnímu cíli- univerzální nápravě lidstva. Dále zde je Cesta světla- Komenský tu stanovil prameny formování vzdělání (přístupné srozumitelné knihy, všem dostupné vzdělání)
Patří sem Velká didaktika - Byla přeložena do všech evropských jazyků. Obsahuje zásady moderní pedagogiky. Komenský tu píše o několika stupních vzdělání.
Ve věku do 6 let má dítě vyrůstat v rodině, má být vychováváno matkou a má získat základy vzdělání a výchovu.
Ve věku 6-12 let má dítě chodit do obecné školy kde má být vzděláváno v mateřském jazyce. Má se učit číst, psát, počítat, náboženství, zpěv, ruční práce a reálie.
Ve věku 12-18 let by mělo dítě studovat střední školu. Výuka by měla probíhat v latině a vyučovat by se měla gramatika, rétorika, dialektika, aritmetika, geometrie, astronomie, muzikologie, zeměpis, přírodní vědy, matematika a dějepis a další cizí jazyky jako řečtina, němčina…..
Ve věku od 18-24 let má dítě studovat akademii. Měla by se zde vyučovat teologie, práva nebo medicína. Teoretická výuka by se měla střídat s praktickým využitím.
K jeho převratným názorům a zásadám také patří:
- pojmová jasnost
- názornost
- přiměřenost
- postup od jednoduššího k složitějšímu
- výuka cizích jazyků na základě výuky mateřštiny
- zřetel k dětskému chápání
- přístup ke vzdělání všech vrstev
- důraz na vědomosti a dovednosti, dodržování kázně
Dále Brána jazyků otevřená - učebnice latiny tvrdí, že cizímu jazyku se máme učit od dětství
Informatorium školy mateřské - soustřeďuje se na výchovu dětí v předškolním věku
Orbis pictus (Svět v obrazech) - spojuje jazykové a věcné vyučování
Schola ludus (škola hrou - myšleno hrou na jevišti) - rozvíjí smyslové vnímání - atypická učebnice latiny- obsahuje 8 divadelních her určených žákům.
Varhaník a skladatel, absolvent jezuitské koleje, později i učitel v jezuitské škole, zaměřoval se na ukolébavky, koledy a milostné písně. K nejznámějším dílům patří: Hajej můj andělíčku a Pod našimi okny
Sestavil také několik sborníků Česká mariánská muzika a Loutna česká
Působil ve službách jezuitského řádu, řídil jezuitskou tiskárnu v pražském Klementinu a působil jako misionář (zemřel na mor během epidemie v Kutné Hoře).
Jeho dílo Co bůh? Člověk? - mystická meditativní poezie, srovnává boží dokonalost s nicotou lidské existence
Napsal také sbírku vánočních písní Jesličky – patří do české duchovní lyriky (Narodil se Kristus pán, Veselé vánoční hody….)
Člen jezuitského řádu, učil na řádových školách, později se stal řádovým historikem, působil jako básník, dramatik a teoretik humanitních disciplín, byl také obhájcem českého jazyka a teoretikem dramatu, psal latinsky.
Napsal encyklopedii Rozmanitosti z historie Království českého - Encyklopedie dějin českých zemí, nedokončený historicko-vlastivědný popis Čech. Oslavuje v dílu národní minulost. Původně toto dílo mělo mít 20 svazků, ale nakonec jich vyšlo jen 10.
Obrana jazyka slovanského, zvláště pak českého - Vyjadřuje moderní myšlenku práva na národa na vlastní jazyk. Obhajuje češtinu jako kultivovaný jazyk využitelný ve všech oblastech písemnictví.
Pauzik
14. červen 2014
9 771×
1708 slov
