Česká moderna

– na konci 19. stol. se stupňuje politický zápas s vídeňskou vládou, dělníci, pokroková inteligence se radikalizují (anarchismus – odvrh tradic), všechny moderní proudy, které se na konci 19. stol. objevovaly ve světě, se staly inspirací pro Čechy. Mladí měli dokonalý přehled o svět. literaturách a filozofii. V r. 1895 vyšel v časopisu Rozhledy MANIFEST ČESKÉ MODERNY, což bylo jasné vyjádření názorů na politic., soc. a lit. problémy, podepsali Březina, Sova, V. Mrštík, Šlejhar, umění má být schopné oslovit široké publikum, umělecká individualita, bezohledná kritika. Nestal se dlouhodobým programem (nepodepsali ho dekadenti, kteří měli svůj časopis Moderní revue)

JOSEF SVATOPLUK MACHAR
– po dokončení studií pracoval 30 let jako úředník ve Vídni, udržoval úzké kontakty
s domovem, po válce se stal na Masarykovo přání generálním inspektorem čs. armády, dostal se do názorového konfliktu s Masarykem a rozešli se, skeptický pohled na svět, básník, satirik, prozaik, fejetonista, iniciátor manifestu
- CONFITEOR I, II, III – politická lyrika, skepse, sbírky
- ZDE BY MĚLY KVÉST RŮŽE – cyklus veršovaných příběhů, jedním je TETA, řeší
osudy ženských postav a emancipace
- V ZÁŘI HELÉNSKÉHO SLUNCE – podobně jako Vrchlický chtěl připomínat historii
v cyklu SVĚDOMÍ VĚKŮ (vrchol v antice), součástí

OTOKAR BŘEZINA
– žil v ústraní coby vesnický učitel, jeden z největších světových symbolistů, vlastním jménem Václav Jebavý, neměl VŠ, byl vzdělaný, nikdy nebyl delší dobu ve velkých městech, vydával
v literárních časopisech, díla plná symbolů, těžko srozumitelná, množství metafor a filozof. významů, výrazně ovlivnil celou poezii 20. stol., používal volný verš
- TAJEMNÉ DÁLKY – bás. sb., východisko vidí v úniku prostřednictvím krásy a umění, vypořá -
dává se s chudým dětstvím, ztrátou rodičů, cíl v posmrtném životě
- SVÍTÁNÍ NA ZÁPADĚ – básnická sbírka o posmrtném životě
- VĚTRY OD PÓLŮ – bás. sbírka
- STAVITELÉ CHRÁMŮ
- RUCE

ANTONÍN SOVA
– ředitel městské knihovny v Praze, počátky tvorby ovlivněny Lumírovci
- Z MÉHO KRAJE – bás. sbírka, b. RYBNÍKY, velmi blízko k impresionismu, zachycuje atmosféru
všedního okamžiku, smyslové dojmy
- JEŠTĚ JEDNOU SE VRÁTÍME – bás. sbírka, báseň KDO VÁM TAK ZCUCHAL, intimní lyrika,
přiklání se k symbolismu

MODERNÍ REVUE
– autory spojoval příklon k reflexívní lyrice, odklon od realistického způsobu ztvárňování a od proklamace vlastenectví.

JIŘÍ KARÁSEK ZE LVOVIC
– vl. jménem Josef Karásek, básník, prozaik, dramatik, kritik, teoretik dekadence, kritiku považoval za umělecký žánr, útočná a subjektivní
- ZAZDĚNÁ OKNA
- SEXUS NECANS
- SODOMA – sbírka, ve které opětoval samotu, sen, zánik, perverzní, znechucenou lásku, odpor k maloměšťácké společnosti, usiloval o maximální emocionální výraz, části veršů se opakují, zvukomalba
- GOTICKÁ DUŠE – román

ARNOŠT PROCHÁZKA
– kritik, básník, překladatel, nekompromisní kritik, dekadent, zejména proti vlasteneckým ideálům, vedl Moderní revue, která skončila jeho smrtí, překládal pod pseudonymy

KAREL HLAVÁČEK
– básník čisté dekadence, ovlivněn fr. symbolisty, vytváří orig. poezii, která nemá v ČR obdoby
- SOKOLSKÉ SONETY – oslavná poezie
- POZDĚ K RÁNU – působivě vyjadřuje smutek
- MSTIVÁ KANTILÉNA – téma historie
- ŽALMY – vyšly posmrtně, vědomí blížící se smrti, náboženský symbolismus

FRANTIŠEK XAVER ŠALDA
– z Liberce, začínal jako básník, symbolistické verše v časopisu Lumír, kritik – každé dílo je nutné posuzovat jako celek, osobní prožitek, kritika má dílo dotvářet, povýšil ji na umění (nový lit. žánr), jazykově vytříbená, klade závažné otázky
- ANALÝZA – povídka, reakce na Syntetism v novém umění, kritika, ostře kritizována
- BOJE O ZÍTŘEK – soubor esejí, shrnují jeho názory na umění a jeho vztah k životu
- DUŠE A DÍLO – soubor portrétů autorů spjatých s roman. a novoromantismem
- ŠALDŮV ZÁPISNÍK – lit. plátek, vycházeli tam jeho kritiky, básně a próza, dokázal
mezi množstvím mladých odhadnout, kdo bude na výsluní