Rozvoj průmyslu v českých zemích s sebou na sklonu století přináší migraci obyvatel do měst. Česká společnost konce 19. století prochází řadou přeměn. Do uměleckého života vstupuje nová generace, ovlivněná moderními proudy (dochází k rozchodu mladých spisovatelů se starší generací).
Impresionismus – umělecký směr vzniklý ve francouzském malířství v 70. letech 19. století.Usiloval o zachycení okamžitých smyslových vjemů, dojmů a pocitů. Nekorigoval předchozí zkušeností ani rozumovu úvahou. Pojmenování odvozeno z názvu Monetova obrazu Impresion soleil levant – Dojem, východ slunce. Projevil se v inscenacích básnických a lyrických her, působil na diváky vytvářením poetických nálad a optických dojmů. (J. Kvapil, F. Šrámek)
Symbolismus – rozvinul básnickou obraznost a kladl důraz na hudebnost poezie, do poezie uvedl volný verš. Symbolismus usiloval o vyjádření emocí a duchovních představ a prožitků pomocí symbolů. Skutečnost vnějšího světa byla chápána jako látka rpo výtvarné podobenství vnitřního smyslu (Otokar Březina).
Dekadence – úpadek, myšlenkový a umělecký směr, vycházející z filozofie Schopenhauera a Nietzscheho. Centrem dekadence se stala Paříž. Svou dobu považovali dekadenti za úpadkovou, obraceli se do minulosti a lidské psychiky. (K. Hlaváček)
Expresionismus – evropský umělecký směr, vyvíjel se jako protiklad naturalismu a impresionismu. Je zaměřen na vyjádření individuálních prožitků. Velkým impulsem k rozvoji expresionismu byla deziluze 1. světové války a sociální konflikty. V Čechách brněnská literární skupina s časopisem Host (L. Blatný, F. Götz)
Civilismus – umělecký proud počátku 20. století, zdůrazňující střízlivý vztah k životu a víru v pozitivní vliv moderní technické civilizace na člověka a společnost (W. Whitman, S. K. Neumann)
Vitalismus – směr v české literatuře, reakce na válku, vyjádření radosti z nejprostějších maličkostí, z pouhé existence, jednoduchost, prostý a srozumitelný obraz (F. Šrámek), rozvoj po první světové válce. Radost z míru.
Česká moderna
Založení v roce 1895. Sdružení mladých umělců, které měly spojovat společné umělecké názory. Jejich vytoupením byl Manifest České moderny, který se zabýval otázkami uměleckými, politickými i sociálními. Pro kulturu vyhlašuje požadavek umělecké individuality. Z významných tvůrců podepsali: A. Sova, O. Březina, V. Mrštík, J. S. Machar, F. X. Šalda. Sdružení spisovatelů bylo velmi volné, šlo o autory různého uměleckého zaměření a názorové orientace. Chtěli být jiní než Ruchovci a Lumírovci.
Josef Svatopluk Machar (1864 – 1942)
Básník ovlivněn realismem. Pocházel z Kolína, studoval v Praze, působil jako úředník ve Vídni. Po vzniku samostatného Československa vykonával funkci generálního inspektora čs. armády. Básník, řečník, novinář, vynikající fejetonista
Confiteor – vyznávám se – básnická sbírka, popisuje milostné zklamání, nedůvěra ke společenských ideálům
Čtyři knihy sonetů – obejvují se tóny zklamání moderní civilizací spolu s pocity zbytečného člověka
Tristum Vindobona (Žalozpěvy z Vídně)
Zde by měly kvést růže – soubor veršovaných příběhů, cyklus předvádí několik kontrastních ženských osudů
Magdalena – veršovaný román je výraznou kritikou maloměšťácké morálky
Svědomí věků – básnický cyklus, ve kterém prochází dějinami a hledá výjimečné osobnosti,
V záři helénského slunce – součást básnického cyklu Svědomí věků
Jed z Judey – odsuzuje křesťanství
Antonín Sova (1864 – 1928)
Narodil se v učitelské rodině v jihočeském Pacově, studoval gymnázium v Písku, práva, která nedokončil. Poté pracoval v Městské knihovně v Praze. Představitel impresionismu, jeho básně jsou inspirovány Vysočinou a jižními Čechami.
Realistické sloky – sbírka zachycuje realitu okolního světa v jeho rozpornosti
Květy intimních nálad – impresionisticky laděná sbírka přírodní lyriky, verše jsou prostoupeny melancholií a steskem
Z mého kraje, Zlomená duše
Vybouřené smutky – kritizuje společnost a sociální nespravedlnost
Soucit i vzdor
Údolí nového království – utopické nové království, symbol naděje, hledání ideální společnosti
Dobrodružství odvahy – rozvíjí motiv nového království, sní o velké morálce, vzájemném soucitu
Ještě jednou se vrátím – symbolismus
Lyrika lásky a života, Zpěvy domova, Drsná láska
Otokar Březina (1868 – 1929, Václav Jebavý)
Narodil se na Českomoravské vrchovině jako syn obuvníka. Studova v Telči. Stal se učitelem, byl symbolistou, jeho básně připomínají náboženskou meditaci.
Tajemné dálky – sbírka, v níž se odráží neradostnost předcházejícího života (chudoba, ztráta rodičů)
Svítání na západě – naděje, víra
Větry od pólů, Stavitelé chrámu – snaha oprostit se od reálného světa
Ruce – optimističtější víra v budoucnost
Generace buřičů
Petr Bezruč
Karel Toman
Fráňa Šrámek
František Gellner
Viktor Dyk
S. K. Neumann
František Xaver Šalda (1867 – 1937)
Největší osobnost české literární kritiky. Narodil se v Liberci v rodině poštovního úředníka. Po nedokončených studiích práv nastoupil dráhu spisovatele z povolání, později se věnoval kritice. Umění je podle Šaldy tvoření, nikoli napodobení a i kritika musí být tvorbou. V kritice vycházel z vlastního subjektivního dojmu, ale snažil se o objektivní poznání. Od roku 1916 přednášel na UK dějiny moderních literatur. Roku 1925 založil listy pro kritiku a umění Tvorba a r. 1928 Šaldův zápisník.
Duše a dílo – formou medailonů představuje významné osobnosti českého a světového romantismu, klade důraz na individulitu
Boje o zítřek – vyjádření Šaldova názoru na umění
O tzv. nesmrtelnosti díla básnického
O nejmladší poezii české – o vývoji české moderní poesie
Strom bolesti – básně
Loutky i dělníci boží – román
Zástupové, Dítě, Tažení proti smrti – dramata
Jakub Deml (1878 – 1961)
Básník prozaik, dramatik a překladatel. Představitel katolicky orientovanéo, spirituálního proudu české literatury. Jako katolický kněz působil jen krátce, poté byl pro neustálé spory s církevní vrchností z církve vyloučen.
Hrad smrti, Tanec smrti
Moji přátelé – sbírka básní v próze, krátká oslovení květin, stromů, touha po lásce, radosti a míru.
Rosnička, Domů, Pro budoucí poutníky a poutnice – knihy deníkových záznamů
Šlépěje – 26 svazkový cyklus
Miriam – báseň v próze
5. říjen 2007
14 327×
819 slov
