Český a slovenský romantismus

Český romantismus

- začíná se rozvíjet ve 30. letech 19. stol. - končí druhá fáze NO
- v r. 1830 - v řadě evropských zemích došlo k revolucím
- v Čechách - vzpoura pár jedinců, měšťanská společnost značně konzervativní, cítila nechuť k novotám vzpoura odsouzena k nezdaru a nepochopení
- ustálen spisovný jazyk, vytvořena věda v národním jazyce, zřízeny základní instituce pro rozvoj literárního a vědeckého života úsilí o vytvoření soudobé literatury
- převažuje lidovýchovná, didaktická literatura nad uměleckou Máchova romantická poezie
- převažujícím typem české společnosti - šosák - odráží i v soudobé literatuře, typy drobných lidiček s malichernými zájmy, spory, šarvátkami, a nenáročnými zábavami

Karel Hynek Mácha (1810 - 8/11/1836) - křestní jméno Ignác počeštil na Hynek
* Praha, Malá Strana

Život:
- matka - pocházela z rodiny hudebníků citlivost, hudebnost
- otec - z venkova, mlynářský pomocník zdravá energie
- vliv rodičů se spojuje u Karla Hynka v podivuhodnou uměleckou osobnost
- jako student novoměstského gymnázia poznal Jungmanna
- jako posluchač filozofie a práv četl vše, co mu přišlo do ruky (rytířské romány, Goetha, Shakespeara, Byrona,…..)
- v Praze na něj dýchá česká minulost město je napůl německé, čeština se pozvolna dobývá svých
práv, českým hrám vyhrazena dopoledne
- mladí vlastenci cítí revoluční závany z Evropy, pomáhají polským utečencům, kteří po nezdaru revoluce procházejí našimi zeměmi
- v kroužku Máchových přátel znějí revoluční písně, čtou se básně polských romantiků
- navštěvuje česká představení ve Stavovském divadle, později v Kajetánském divadle
- při zkouškách poznává Lori (Eleonora Šomková) -  mučivé milostné drama
- nemohla pochopit jeho umělecké sklony
- zklamání - Lori nesplňuje jeho vysněný ideál ženy
- častá nedorozumění rozchody - útěk do přírody nebo k přátelům
- nakonec se k ní vždy vrátil
- hodně cestoval (pěšky) - výlety na osamělé hrady,zříceniny….…až do severní Itálie a Benátek
- po dokončení právnických studií advokátní koncipient v Litoměřicích
- starosti - nedostatek peněz, Lori čeká dítě
- po narození dítěte se chystá k svatbě onemocní nakažlivou nemocí  8.listopadu 1836 (26 let)
- pochován na litoměřickém hřbitově 1939 - převezeny jeho ostatky na vyšehradský hřbitov

Dílo: počáteční tvorba - německé básně - vliv starší německé romantiky (hřbitovní scény, duchové …)

MÁJ (1836) - vrchol tvorby, základní dílo moderní české poezie
- lyrickoepická báseň: 4 zpěvy + 2 intermezza - prolínání uměl. forem, typické pro hudbu
- dějiště: hrad Bezděz, okolí Doks - rybníky, hory
- prostý děj: Milenci Jarmila a Vilém zahynuli cizí vinou. Jarmilu svedl Vilémův otec. Vilém zavraždí svůdce ,aniž tuší,že zabil svého otce. Za tento čin je uvržen do vězení a příští den popraven. Jarmila hyne sebevraždou ve vlnách jezera.
- tragédie 3 lidí tragédie lidská, obžaloba společnosti, protože nežije v souladu s řádem přírody
1. zpěv - obraz májové přírody, motiv lásky, první tragédie
2. zpěv - znázornění času: věčnost přírody doba do popravy zločince Viléma, přemýšlí o řetězci náhod, které zničily jeho život
3. zpěv - vrchol básně - krása příroda lidský osud; Vilém přemýšlí o posmrtném životě, bojí se nicoty a prázdnoty po smrti, poslední pozdrav zemi (nejen Máchovo vyznání lásky k zemi,ale i jeho víry v konečné splynutí člověka s hmotou-zemí) - kolébka, hrob, matka, vlast
nehledá útočiště v náboženské víře, nechce si nic nalhávat
vzpomínka na dětství - nejkrásnější období života
4. zpěv - básník se ztotožňuje se svým hrdinou i poutníkem, který se vrací na místo Vilémovy popravy po 7 letech = autostylizace "Hynku! - Viléme!! - Jarmilo!!!"

- 2 intermezza: 1. půlnoční popraviště
2. obraz horské přírody

umělecké prostředky: obraz přírody - citově podmanivý, dynamický, barvitý popis
- pastelové barvy: světle zelená, bledá…..
kompoziční princip - kontrast ( v rovině tématické i jazykové)
- dramatický vzestup: vrchol (3.zpěv) a sestup (jako drama)
básnické obrazy - oxymóron - typické pro romantismus
např. zborťené harfy tón umřelé hvězdy svit
zašlé bludice pouť mrtvé milenky cit
zašlého věku děj pradávných bojů hluk
- personifikace - 2. nejčastější básn.obraz
např. o lásce šeptal tichý mech
jezero zvučelo tajný bol
rytmus - vzestupný (jamb - viz zač. 1.a 2.zpěvu) a trochej
zvukomalba - např. nocí řinčí řetězů hřmot

dobový ohlas: nepochopen svými současníky, Máj zcela odsouzen a zkritizován

Byl pozdní večer - první máj -
večerní máj - byl lásky čas.
Hrdliččin zval ku lásce hlas,
kde borový zaváněl háj.
O lásce šeptal tichý mech;
květoucí strom lhal lásky žel,
svou lásku slavík růži pěl,
růžinu jevil vonný vzdech.
Jezero hladké v křovích stinných
zvučelo temně tajný bol,
břeh je objímal kol a kol;
a slunce jasná světů jiných
bloudila blankytnými pásky,
planoucí tam co slzy lásky.
I světy jich v oblohu skvoucí
co ve chrám věčné lásky vzešly;
až se milostí k sobě vroucí
změnivše se v jiskry hasnoucí -
bloudící co milenci sešly.
Ouplné lůny krásná tvář -
tak bledě jasná, jasně bledá,
jak milence milenka hledá -
ve růžovou vzplanula zář;
na vodách obrazy své zřela
a sama k sobě láskou mřela.

Próza: mnoho lyrických i dramatických prvků, hudebnost
soubor povídek, dokončil pouze dvě - Obrazy ze života mého:
Večer na Bezdězu - cestovní dojmy
Marinka (1834) - obraz pražské chudiny Na Františku
- Marinka = ideál krásy drastická skutečnost, prostředí chudoby

román - Cikáni (1835) - rozpor snu a skutečnosti
- do pol. 20. let cikáni symbol svobody, nespoutanosti
Pouť krkonošská - obraz přírody, básnická próza

historické náměty: - čtyrdílný román Kat : Křivoklad - stačil dokončit pouze tento díl,
Valdek líčí krále Václava IV. jako zajatce českých
Vyšehrad odbojných pánů na Křivokláťe, jeho
Karlštejn osvobození a návrat do Prahy

- jeho dílo přijala nadšeně mladá básnická generace Jana Nerudy a Vítězslava Hálka - almanach Máj
- vykladači jeho díla: Karel Sabina, Jakub Arbes
- později se hlásí k Máchovu dílu téměř každá básnická škola až do současnosti - Josef Hora,
Vítězslav Nezval, Jaroslav Seifert, František Hrubín
Vítězslav Nezval: Moderní básnické směry - podle něj začala moderní poezie Máchou

Karel Sabina (1813-1877)
- Máchův oddaný stoupenec, první vykladač jeho díla
- rozsáhlá tvorba
- libreta k operetám: Prodaná nevěsta Braniboři v Čechách
Na poušti (1863) - nejzdařilejší z jeho románů
Oživené hroby (1870) - povídka inspirovaná autorovými vězeňskými zážitky
- obraz života a osudů několika politických vězňů
1848 - patří k radikálně demokratické skupině, účastnil se s ruským anarchistou Michailem Bakuninem příprav k povstání zatčen, odsouzen k smrti a 8 let vezněn
od 1859 - dodával tajné policii zprávy o české kultuře a politice usvědčen jako zrádce národa

Václav Bolemír Nebeský (1818-1882) - vycházel z Máchy
Protichůdci (1844) - lyrickoepická skladba
- přítel (možná i milenec) Boženy Němcové - základní vzdělání, potřebovala nadané mladé studenty

Josef Václav Frič (1829-1890) - opožděný romantik
1848 - vůdce pražského studentstva, bojovník na barikádách
Písně z bašty - politická lyrika
Paměti - líčící jeho osudy v revolučních letech

Karel Jaromír Erben (1811-1870)
* Miletín - v podkrkonošské řemeslnické a písmácké rodině
- studie filozofie a práva v Praze - seznámil se Františkem Palackým - celoživotní spolupráce
- sekretář Českého muzea - sbíral ve venkovských archivech studijní materiál
- zabýval se národopisem a vydáváním staročeských literárních památek
- umělecké přepracování látek lidové slovesnosti dávné představy lidu o životě a světě
- 1848 - delegát národního výboru
- 1867 - člen výpravy českých vlastenců do Moskvy
- 21. listopadu 1870
Dílo:
sbírky Prostonárodní písně a říkadla (1864)
soubor českých pohádek: Tři zlaté vlasy děda Vševěda
Zlatovláska
Dlouhý, Široký a Bystrozraký
O žabce královně
Boháč a chudák

Kytice (1853) - původní Erbenova básnická kniha, jedna z nejslavnějších a nejoblíbenějších knih české lit.
- jednotlivé básně vycházely nejprve časopisecky (první Poklad - 1838)
- látkový základ - české báje, smutné, končí tragicky
- hrdinové v neurčitém čase, z různých společenských prostředí
- dramatický konflikt vyplývá z povahových vlastností, z porušení základních lidských vztahů
- problém viny a trestu hrdinové se nebouří proti trestu, trest je jim samozřejmý Mácha obžalovává
společnost za viny
- nad vším děním vládne nezaměnitelný zákon - osud
- překročení zákonů přírody, nadpřirozených sil, touha zasáhnout do osudu lidská zkáza
- chyby se dají napravit pokáním Mácha - vina musí být potrestána

obsah: 13 básní Kytice - erbovní báseň
Poklad - pohanská
Svatební košile - křesťanská, dívčina víra vítězí,střet pozem. a záhrobního života
Polednice - nepřátelská nadpřirozená bytost
Zlatý kolovrat - zveršov. pohádka, macecha zabije nevlastní dceru pro štěstí vlastní
Štědrý den - zvyky, obyčeje, zvědavost jak bude vypadat budoucnost
Holoubek - romantická kresba přírody, krása české krajiny
Záhořovo lože - polemika s Máchou o vině a odpuštění - Erbenův hrdina vykoupen
Vodník - střetnutí dvou matěřských lásek, střet dvou světů
Vrba
Lilie
Dceřina kletba - matka - pocit viny za postiženou dceru, dopřává ji volnost
Věštkyně
Forma: většinou forma klasické balady, sevřenost děje, rychle spěje k tragickému konci
jazykové prostředky: stručný, strohý popis malá, hnědá, tváře sivé
vyšla babice kůže a kost
zvukomalba na topole podle skal zelený mužík zatleskal
dynamická slovesa, citoslovce v platnosti slovesa
věty jednočlenné, krátké, zvolací
přímá řeč, dialogy
metafory, metonymie, přirovnání

Karel Jaromír Erben: Kytice
Zemřela matka a do hrobu dána, Mateří-douško vlasti naší milé,
siroty po ní zůstaly; vy prosté naše pověsti!
i přicházely každičkého rána Natrhal jsem tě na dávné mohyle-
a matičku svou hledaly. komu mám tebe přinésti?

I zželelo se matce milých dítek; Ve skrovnou já tě kytici zavážu,
duše její se vrátila, ozdobně stužkou ovinu;
a vtělila se v drobnolistý kvítek, do širých zemí cestu ti ukážu,
jímž mohylu svou pokryla. kde příbuznou máš rodinu.

Poznaly dítky matičku po dechu, Snad že se najde dcera mateřina,
poznaly ji a plesaly; jíž mile dech tvůj zavoní.
a prostý kvítek, v němž majíc útěchu, Snad že i najdeš některého syna,
mateří-douškou nazvaly. Jenž k tobě srdce nakloní!

Slovenský romantismus
- na Slovensku (od ranýho středověku patří k Uhrám) do 40.let 19.stol jako spisovný jazyk - čeština
- pokusy o vytvoření vlastního spisovného jazyka
- v 2.pol.18.stol. - Josef Ignác Bajza
- konec 18.stol. - Anton Bernolák - bernolákovština (na základě západoslovenského nářečí, katoličtí autoři např. Jan Kollár, Pavel Josef Šafařík) bibličtina (čeština Bible kralické)
- ve 40.letech 19.stol. - vznik celoslovenského spisovného jazyka (na základě středoslovenského nářečí)
- tzv. štúrovština - Ľudovít Štúr, Jozef Miloslav Hurban, Michal Miloslav Hodža

Ľudovít Štúr (1815-1856)
- pronásledovaný maďarskou vládou pro panslavistické smýšlení
jazykověda:
Nárečja slovenskuo alebo písaňja v tomto nárečí (1846) - povinností každého slovanského národa je vytvoření vlastní osobité kultury
Náuka reči slovenskej (gramatika slovenštiny)
poezie:
sbírka Zpevy a piesne (vlastenecké a milostné verše)

Michal Miloslav Hodža (1811-1870)
- také pronásledovaný maďarskou vládou hlavně za účast v povstání 1848-1849
Hlasové o potřebě jednotného spisovného jazyka pro Čechy, Moravany a Slováky (1846) - 30 českých i slovenských spisovatelů se postavilo proti jazykové odluce např. Jan Kollár, Pavel Josef Šafařík

Jozef Miloslav Hurban (1817-1888)
- potřeba nového jazyka
Olejkár (1846) - historická novela - ústřední hrdina Matouš Čák z Trenčína

Samo Chalupka (1812-1883)
- balady v lidovém duchu - Mor ho! - oslav národní hrdosti a boje za svobodu

Janko Kráľ (1822-1876) - revolucionář
Zakliata panna vo Váhu a divný Janko - balada v lidovém tónu
Výlomky z Jánošíka - romantický epos, téma odboje lidu
Dráma sveta - filozofická úvaha
Zverbovaný - báseň, zbojnická tradice

Ján Botto (1829-1881)
- psal balady (Žltá Ľalia, Margita a Besná)
Smrt Jánošíkova (1862) - epická skladba, baladický charakter
- úvod + 9 zpěvů
- Jánošíka nepředstavuje jako vůdce loupežníků nýbrž jako hrdinu slovenského lidu
- bohatý popis, připomíná epos
- obsah odpovídá Máji - před popravou přemýšlí, jednou bude mít veškerá práva lid
- Jánošík nevydal naloupené poklady, patří slovenskému lidu
- Jánošík se mohl nechat naverbovat k Turkům Vilém musel být popraven
- stal se po smrti manželem královny víl, symbolicky neumřel, žije dál v tradicích Vilém odsouzen
k věčnému nebytí

Andrej Sládkovič (1820-1872)
Marína (1846) - epická skladba, ideál slovenské dívky
- oslava lásky, krásy a mladosti
- básníkova láska k Maríně (osobní cit) + láska k lidu (vlastenectví)
- rodiče ji přinutí vdát se za bohatého nápadníka, stává se nedosažitelnou zříká se lásky, vlasti
Vlasť drahú ľúbiť v peknej Maríne,
Marínu drahú v peknej otčine,
a obe v jednom objímať!
Detvan (1853) - lyrickoepická skladba s historickým námětem z 15.století

Ján Kalinčiak (1822-1871)
Reštavrácia (1860) - novela, obraz voleb do uherského sněmu 30.let