Český romantismus

Český romantismus - vznikl později než evropský - konec 20. - 30. let 19. st.
Karel Hynek Mácha (1810 - 1836), dobové ohlasy kritizovaly Máj z důvodu nepovznášení českého národa, ale později smysl básně pochopili. Mácha se narodil v Praze, studoval filosofii a práva, zajímal se o romantickou literaturu, stýkal se s revolucionáři, navštěvoval Jungamanovi přednášky o literatuře. Jazyk a české divadlo ho fascinovalo, nejdříve hrál jako ochotník ve Stavovském divadle. Jeho koníčkem bylo cestování - Máchovo jezero pod Bezdězem, Itálie a Benátky. Poutaly ho zříceniny starých hradů. Po vystudování vysoké školy, přešel do Litoměřic - funkce advokáta a prokuristy. Eleona Šornková se stala jeho láskou. Jen 1 měsíc pobyl v Litoměřicích. Staral se o Eleonoru a dítě. Při toulkách promokl a dostal zápal plic na který zemřel 6. 11. 1836. Byl pochován v den svatby. Pohřben byl v Litoměřicích, ale v květnu 1939 byly ostatky vyzvednuty a převezeny do Prahy. Tento čin se stal národní slavností.
Těžkomyslnost - básník chce žít, nevěří, že se uskuteční jeho sny, nevěří v posmrtný život.
Noc - má dva symboly: temná noc = symbol smrti, jasná noc = symbol života, toužení
Pouť krkonošská - próza
Obrazy ze života mého - zamýšlený cyklus, povídky - Márynka, Večer na Bezdězu, Křivoklát, román Kat, Valdek, Vyšehrad, Karlštejn - české zemně od krále Karla IV. do husitských válek.
Márynka - autobiografická povídka, popisuje svůj život. Je komponovaná jako ouvertura - úvod, intermezzo (mezihra), dva zpěvy, konec každé skladby - finále. Popisuje drsný život v dělnické čtvrti v Praze na Františku x postava krásné Márynky, do které se Mácha zamiluje. Mácha odjíždí a když se vrací zpět, tak Márynky umírá.
Cikáni - motiv žárlivosti. Líčí složitou rodinnou tragédii s romantickými zápletkami, děj se odehrává na kokořín-sku.
Máj - básnická lyricko-epická skladba - poema. Poprvé vychází v r. 1836 před Máchovou smrtí. Je to vrchol českého básnictví v 19. st. Děj: Odehrává se v okolí Doks. Vilém se zamiluje do Jarmily. Zabíjí svého soka. Poz-ději se dovídá, že to byl jeho otec. Jarmila se nešťastnou náhodou utopí a Vilém je za vraždu otce popraven. Děj není podstatný. Slouží pouze jako východisko pro autorovy úvahy, týkající se hlavně smyslu života a toho, co bude po smrti. Hlavní hrdina Vilém „strašný lesů pán“ (vliv Byrona), Mácha se s ním ztotožňuje, po Vilémově popravě autor přemýšlí o tom, co bude po smrti. Přitom se projevuje jako materialista a dochází k závěru, že žádný posmrtný život neexistuje. Východisko úvah nachází nové - splynutí se zemí, přírodou. Kritika Máje byla odmítavá a nepříznivá. Součastníci ho nepochopily - Čelakovský, Tyl, ... Výhrady se týkaly volbě hrdinů, věřící byli otřeseni Máchovým materialismem, autor nepomáhá národnímu obrození, není vlastenecký. Všichni ho ale uznali jako básníka. Forma a básnické prostředky Máje: dokonalé popisy přírody, podařil se mu zachytit pohyb, odstíny i kombinace barev. Jeho verš je melodický, vytváří novou básnickou řeč - spojuje pojmy z různých kate-gorií (čas, prostor - večerní břeh), protiklady (mrtvé milenky cit, ztrhané harfy tón). Básnické prostředky jsou zastoupeny téměř všechny, nejvíce básnický přívlastek - epiteton. Užívá často přirovnání (jak, co, 7. pád), zosob-nění (k bříze bor se kloní), metafory (stín blyštil, strom lhal). Jazyk - vliv rukopisů, užívá se archaické výrazy (větev - jetev, vždy - vždy), jmenné tvary přídavného jména (vyhasla ohně kouř), slova mají jinou kvantitu (lůna, člůn, línie). V Máji je hodně přejatých slov z polštiny. Je vrcholem české romantické tvorby.