Homér a jeho dílo

Homér je nejstarší známý řecký epický básník, žijící asi v 8. stol. př. Kr. Jeho jméno je spojováno s nejstaršími evropskými literárními texty, totiž epickými skladbami Ílias a Odyssea. Samotná doba vzniku těchto skladeb je předmětem dohadů. Podle současných teorií jsou Ílias a Odyssea po stylistické a kompoziční stránce natolik odlišné, že se zřejmě jedná o díla dvou různých autorů. Homérské eposy měly vliv na utváření mytologických, náboženských i filozofických představ v Řecku, později i v Římě, a byly velkým inspiračním zdrojem pozdějších antických autorů i veškeré evropské literatury. O životě Homérově víme málo. Není známo ani jeho rodné město. 7 měst si činí nárok na to, aby byla uznána jeho rodištěm.

Ílias:
Kniha je psána hexametrem, obsahuje 15 696 hexametrů. Tento časoměrný prozodický systém, v řečtině hojně používaný, lze však v češtině jen těžko uplatnit, proto zvolil překladatel pro české vydání volný verš. Překladatel Rudolf Mertlík si to trošičku upravil, neboť zde uvádí jména přímo nebo přímo a zároveň nepřímo: např. píše Agamemnón a ne syn Átreův. I tak jsou příbuzenské vztahy dosti spletité (viz. Ukázka 1 dole). Spisovatel hojně užívá přirovnání (viz. Ukázka 2 dole).

„Báseň o Iliu“ je datována do druhé poloviny 8. stol. př. Kr. Je nejstarším v úplnosti dochovaným eposem a zpracovává epizodu z okruhu pověstí o trojské válce. Děj je vlastně kombinovaný, neboť do lidských osudů zasahují i bohové, kteří mají téměř všechny lidské vlastnosti včetně veškerých intrik, jež proti sobě kují, apod. Příkladem nám může být společná nevraživost Héry a její dcery Pallas Athény vůči Afroditě. Epos, rozčleněný do 24 zpěvů, pojednává o 52 dnech posledního (čili desátého) roku dobývání maloasijské Tróje (=Ílionu). Důvodem k válce byl únos Heleny spartské, manželky spartského krále Meneláa, Paridem – synem trójského krále. Meneláos požádá o pomoc další řecké panovníky a pod vedením mykénského panovníka Agamemnona se achájské vojsko vydává do boje. Děj Iliady začíná v okamžiku hádky mezi Agamemnonem a nejudatnějším řeckým bojovníkem – neporazitelným Achillem. Toho urazil král Agamemnon tím, že si přivlastnil ženu, přidělenou jako kořist Achillovi. Achilleus proto prohlásil, že se bitvy nezúčastní, dokud se mu nedostane zadostiučinění. Řekové proto musí bojovat bez něj. Ve druhém zpěvu následuje výčet veškerých vojsk, vůdců a zbraní, čehož autor využívá ke gradaci a k ohromení čtenáře. Ve třetím až osmém zpěvu jsou zachyceny boje mezi soupeři. Jádrem třetího zpěvu je líčení souboje Meneláa s Paridem, který je zraněn, ale zachráněn bohyní Afrodíté. Je sjednáno příměří, které je však porušeno, neboť trójský bojovník Pandaros, přemluvený bohyní Pallas Athénou, zraní kopím Meneláa. Do bojů se zapojují i bohové a Afrodíté je raněna Diomédem. Bohy opuštění Trójané špatně bojují, pročež se trójský hrdina Hektor už loučí s manželkou a synem. Druhého dne dojde k souboji mezi Hektorem a Aiantem, avšak namísto toho je sjednán smír. O den později ale dojde k další bitvě, a i když Řekové bojují statečně, jsou přesto zatlačeni až k hradbě. Trójané přenocují před řeckým táborem. Proto vyšle král Agamemnon na radu Nestorovu Odyssea, Aianta a Foiníka s nabídkou smíru za Achillem, kterou rozhněvaný hrdina odmítá. Ale po několika dalších bitvách, kdy Trójané vtrhnou do řeckého tábora a jsou z něj opět vyhnáni, je v boji s Trójanem Hektorem zabit nejvěrnější přítel Achillea, totiž Patroklos. Achilleus oplakává přítele a truchlí pro něj a rozhodne se pro pomstu. Smíří se s Agamemnonem, králem achájským a připravuje se k odvetě. Za pomocí bohů zažene Achilleus část trójského vojska do řeky a dožene u bran trójských tolik nenáviděného Hektora. Odysseus vymyslí obrovského dutého dřevěného koně, do kterého se ukryjí nejudatnější řečtí bojovníci, a který je před branami Tróje ponechán „na usmíření bohů“, zatímco achájská vojska zdánlivě vyklízí bitevní pole a navrací se domů. Důvěřiví Trójané koně vtáhnou do města (protože je příliš velký musí zbořit své nedobytné hradby) a oslavují bohy dlouho do noci, což je učiní neschopnými boje s navrátivšími se nepřáteli. Trója je tedy krutě a důkladně vypleněna a dobyta. Achilleus nechá vláčet Hektora devět dní kolem trójských hradeb a nakonec jej prodá zpět otci, aby mohl syna pohřbít. Helena se vrací k Meneláovi a hrdinové domů a celý den vlastně končí několikadenním smírem.

Odyssea:
Tento epos pravděpodobně pochází z počátku 7. století př. Kr. a je považován za vrcholné dílo řecké literatury archaického období. Dílo je psáno opět daktylským hexametrem a je členěno ve 24 zpěvů. Kniha vypráví o návratu ithackého krále Odyssea domů z Trojské války. Po porážce Trójanů se vydal Odysseus se svým vojskem na deset let dlouhou plavbu plnou dobrodružství.
Nejprve přistál se svými dvanácti loděmi na ostrově Kikónů. V trójské válce Kikónové sice bojovali na straně Trójanů, ale po uzavřeném příměří to mělo být v pohodě. Jaksi se to zvrtlo, a tak se Odysseus a jeho přeživší soudruzi po boji vydají doplnit zásoby a vodu na protější břeh. Avšak celou posádku uvěznil kyklop Polyfémos ve své jeskyni se stádem ovcí. Na noc tuto jeskyni zavalil obr, lidožrout, velkým balvanem. Pomocí lsti Odysseus vypíchl Polyfémovi jeho jediné oko a poté všichni uprchli. Když se Polyfémův otec Poseidon, vládce všech moří, dozvěděl, co Odysseus učinil, rozbouřil moře a plavbu celé výpravě po celou dobu znepříjemňoval. Druhého dne zakotvili na ostrově krále Aiola, boha větrů. Ten je bohatě hostil a na cestu dal Odysseovi kožený měch. Do něj uzavřel všechny zlé větry. Námořníci byli zvědaví,co to Odysseus má a měch rozvázali.Celá loď se ocitla v bouři. Vzdálili se tak od Ithaky až k ostrovu lidožravých Laistrygonů, kde ztratil téměř všechny své druhy. Na dalším ostrově žila kouzelnice Kirké, která mnoho námořníků proměnila v kance. Odysseus ale Kirké přiměl, aby jim vrátila původní podobu s přislíbením, že s ní bude jeden rok žít. Jindy zas pluli kolem ostrova Sirén. To byly kříženkyně žen a ptáků, které krásným zpěvem lákaly námořníky k útesům svého ostrova, kde většina lodí ztroskotala. Odysseus nakázal svým mužům, aby si zalepili uši voskem a sám se nechal připoutat ke stěžni. Když byli na doslech Sirén, žádal své muže, aby ho odpoutali a nechali plavat k Sirénám. Ti ale dobře věděli, že to nesmí učinit, a dělali, že jej neslyší. Nicméně, po jedné z bouří ztratil celou posádku a sám připlul na troskách lodi k ostrovu Ogygii, kde žil sedm let u nymfy Kalypsó, jež se do něj zamilovala a chtěla si jej vzít. Zeus ji nakonec donutil, aby Odyssea pustila. Konečně se dostal na rodnou Ithaku. O jeho překrásnou ženu Penelopé se zde ucházela celá řada nápadníků. Penelopé se jim doposud bránila a tvrdila, že se Odysseus jistě vrátí. Athéna, bohyně moudrosti a ochránkyně statečných mužů, proměnila Odyssea ve starého žebráka a ten se také šel ucházet o Penelopé. Před domem ho poznal starý pes, kterého Odysseus vychovával, poté chůva podle jizvy, když mu myla nohy. Konala se soutěž o to, kdo se nakonec stane manželem Penelopé. Vítězem bude ten, kdo lukem prostřelí oka všech dvanácti seker seřazených v řadě za sebou. Starý žebrák je prostřelil hned na první pokus. Penelopé nakonec Odyssea poznala. Ten pobil všechny ženichy a Pallas Athéna mu vrátila mládí.
Význam Odyssey spočívá především v tom, že se stala základem pro helénistický dobrodružný epos, který se později vyvinul v samostatný typ v rytířském románu (zvláště v 16. století v pikareskním románu), který je charakterizován putováním hrdiny s řadou dobrodružství.
Stručné srovnání s Odysseou:
Nejmarkantnějším rozdílem mezi oběma díly je určitě dějovost. Tu v Iliadě téměř nenalezneme, ale Odyssea je na ní vlastně postavena. Zatímco Iliada nás měla uchvátit zejména válečnými scénami,odvahou bojovníků a silou soupeřících vojsk, Odyssea nás upoutává neuvěřitelnými dobrodružstvími svého hrdiny, známého už z trójské války, a nutí nás doufat v jeho šťastný návrat do vlasti. V obou eposech hrají důležitou roli antičtí bohové, protože tak tomu bylo i v životě tehdejších lidí, alespoň tak si to představovali. Odyssea je dozajista čtivější, neobsahuje tolik popisných, enumeračních a retardujících pasáží jako Ílias a je také kratší (12 103 haxamertů).

Ílias představuje společně s Odysseou vrchol veršované epiky již brzy po svém vzniku a dochovala se nám i díky tomu, že byla přijata jako historický pramen.

Zajímavostí jistě je, že v případě trójské války se nejedná o fikci, nýbrž že epos byl založen na historických faktech. Trójská válka byla pravděpodobně důsledkem bojů o nadvládu v Řecku cca ve 12. století př. Kr. Město Trója (situované na pahorku Hissarliku na severozápadě malé Asie) bylo - na základě Homérovy Iliady - objeveno amatérským archeologem Heinrichem Schliemanem a bylo vypočítáno, že Trója padla přesně roku 1184 př.n.l.

Ukázka 1: Medón, Aiantův bratr, byl božského Oilea krále, z vedlejší manželky syn, však daleko od rodné země, ve městě Fylace, sídlil, vždyť usmrtil ve vřavě muže, bratra to Eriópidy, své macechy, kterou měl Oileus, kdežto Podarkés byl syn Ífikla Fýlakovce

Ukázka 2:
Jako když rozdrtí lev - a úplně lehounce - útlá
mláďata rychlé laně, jež uchopí silnými zuby,
přijde-li do jejich líhně a mladistvý život jim vezme -
i když je přítomna laň, jim na blízku, nemůže přec je
chránit, neboť i ji strach náramný přepadne: rychle
uskočí stranou a pádí skrz křoviny husté a stromy,
utíká, zalita potem, pryč z dosahu mohutné šelmy:
právě tak jediný z Tróů je nemohl uchránit zhouby,
neboť prchali sami pryč z dosahu útočných Řeků.

Použitá literatura:
1. Homér: Ílias, Odeon, Praha, 1980
2. Homér, Hulák Jaroslav: Odyssea, Albatros, Praha, 1981
3. Veselý Radek: Čtenářský deník pro maturitu, Radek Veselý, Třebíč, 1998
4. Sutcliff Rosemary: Putování Odysseovo, Knižní klub a Balios, Praha, 1999
5. kolektiv autorů: Velký slovník naučný, Diderot, Praha, 1999

Tento referát mi dal docela zabrat a byla to pěkná fuška. Je to mj. i „výcuc“ několika referátů umístěných na www.maturita.cz a dále pak přímo plod mé tvorby několika víkendů a nocí. Nepřipravoval jsem to pro maturitu, ale jenom jako referát teďka v prváku. I tak by ale byla škoda nechat si ho jen pro sebe, ne? Tak věřím, že se Vám bude líbit a aspoň trochu Vám v něčem pomůže.
Dalibor (micka.dalibor@centrum.cz)