Při zpracování tohoto tématu jsem vycházel z údajů v těchto příručkách:
Panorama české literatury -strana 424 ,Česká literatura po roce 1945- strana 36,
Česká a slovenská literatura v exilu a samizdatu –strana 26 až 29.
Všechny obsahují jen stručné informace,většinou jeden odstavec.
Básník a výtvarný kritik,teoretik undegroundu Ivan Martin Jirous narozený roku 1944,přezdívaný Magor,strávil od roku 1973 přes osm let ve vězení Za „hanobení národa“,v souvislosti s procesem s PPU(The Plastic People of the Universe).Byla to pestrá paleta souborů od vyloženě zakázaných, vystupujících spíše na soukromých večírcích až po skupiny střídavě zakazované a povolované(Extempore).Některé významné rockové soubory zhudebňovaly také texty a básně těchto básníků.Přitom právě tito básníci,ale i prozaici a publicisté rozpoznali krizi vládnoucí lži ,a proto se jejich poezie ve snaze navázat živý kontakt s lidmi uchýlila do sféry protestních písní,kde – byť někdy v zhrubělé podobě-zaznělo slovo obžaloby i výsměchu brutální totalitní moci znásilňující vědomí i svědomí.Tuto linii reprezentují jména jako Karel Kryl,Jaroslav Hutka a Svatopluk Karásek až po Jaromíra Nohavicu a další.
Sem patří vlastně i „antipoetická“undergroundová tvorba „zakladatele“ Egona Bondyho a Ivana Martina Jirouse.
V prvních sbírkách „Magorův ranní zpěv“ z roku 1975s, „Magorova krabička“ z roku 1979s, „Mládí nevykouřené“ z roku 1980s aj.se většinou v krátkých textech střídají šokující urážky s křesťanskou pokorou.K další sbírce patří „Magor dětem“-pohádky jsou plné citů,lásky a naděje.
Během věznění v letech 1981-1985 vznikly texty nejznámější Jirousovy sbírky „Magorovy labutí písně“ z roku 1986s,1986e,v níž autor religiozitou,expresivitou a mravním zaujetím navázal na Reynkovu poezii,je však více ironický a sarkastický.
28. prosinec 2012
5 700×
273 slov
