Jan Neruda

Narodil se v Praze na Malé Straně. Dětství, strávené v bídě, se mu nesmazatelně vrylo do paměti. Vystudoval gymnázium a poté filozof. fakultu. Při rozhodování, jestli bude učit nebo psát, zvítězila spisovatelská dráha a stal se žurnalistou. Brzo se stává vůdčí osobností mladé generace. Pracuje v Nerodních listech. Tapická je pro něho sounáležitost s prostým lidem. Fejeton – 1.máj 1890 – vyznává se z lásky k prostému lidu. Byl velkým propagátorem českého jazyka, miloval ho. „Kdo nemiluje svou mateřštinu, je člověk špatný.“ Zemřel po dlouhodobé nemoci, pochován je v Praze na Slavíně na vyšehradském hřbitově.
1) poezie – celkem 6 sbírek veršů
Hřbitovní kvítí: první básnická sbírka. Pesimistická, skeptická, ironická. Uvádí do básnické tvorby témata: hřbitov, smrt, tragický život. Nezapomíná na sociální poměry, kritizuje chudobu. Není mu lhostejná politika – kritika.

Knihy vesršů: 10ti leté rozpětí mezi sbírkami. Rozděleno do 3 oddílů:
· verše výpravné - např. Před fortnou milosrdných, Dědova mísa
· verše lyrické a smíšené – nejcitovější oddíl. Verše věnované otci, matce, milence – Anně Holínové. Miloval své rodiče. Obliba v Karolíně Světlé => film.
· verše časové a příležitostné – např. Vším jsem byl rád – nejdůležitější je být pěvcem své země. Přispět k lepšímu životu ostaním.

Písně kosmické: hovoří o kosmu, častá personifikace, celkem 38 básní. Vznikají v době největší autorově pohody. Ukazuje, jak věda a technika se rychle rozvíjí, svět se otevírá novým možnostem, věří, že se člověk dostane do vesmíru. (str.80) Např. Ty věčné hlasy proroků, Jak lvové bijem o mříže, Vzhůru již hlavu, národe.

Zpěvy páteční: sbírka uspořádána po smrti. Největší zásluhu na vydání měl Jaroslav Vrchlický. Jednoduché mají náměty vlastenecké, politické. Jsou to básně posledního desetiletí autorova života. Název sbírky je symbolický. Vychází z náboženské terminologie. Chce připomenout, že po Velkém pátku přichází vzkřísení. A tak tomu bude i s národem. Např. Moje barva červená a bílá – básníkova láska k národu. Jen dál – výzva k Čechům, aby pracovali pro národ a nezkuhrali. Láska – láska zůstává nenaplněná, ale věří v ni.

Prosté motivy
Intimní zpověď autora, jednotlivé verše jsou opěvováním přírody a dělí také v tomto duchu celou sbírku:
· motivy jarní – touha po životě, optimismus, naděje, …
· motivy letní – vrchol života, věří v lásku, …
· motivy podzimní – smunější nálada, zažívá zklamaní a ztráty, …
· motivy zimní – spojeno se smrtí…

Balady a romance
Jedno z nejznámějších a nejkrásnějších sbírek (nejen Nerudových). Neruda schválně volí volbu balad nebo ormancí, přibližuje se Erbenovi po formální stránce. Spracovává látky biblické, legendární, … Zaměňuje obsah balad a romancí.

2) próza – závažná část autorovy tvorby. Prozaicky se projevuje v 50. – 60. letech.
Arabesky: předpříprava k Molostr. Povídkám. Povídky a fejetony ze života malostranských lidí. Např. Byl darebákem.

Trhani:o životě dělníků, kteří staví železnici.

Obrazy z ciziny: sbírka cestovních zážitků. Navštívil Egypt, Malou Asii, Balkán, Francii, Itálii, Německo,…

Povídky malostranské:vrchol české povídky. Lákaly filmaře. Celkem 13 povídek. Hlavní hrdina – Malá Strana. Svědčí velmi důvěrné znalosti této oblasti a obyvatel. Mistr popisování, charakteristik.Jednotlivé povídky mají spád, překvapivou pointu (závěr).
Týden v tichém domě – nejdelší kontrast života bohatých a chudých, žijících pohromadě v činžovém domě.
Hastrman – hovoří o tom, že štěstí člověka nespočívá v bohatství, ale v lásce k druhému.
Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku – zfilmováno. O maloměšťákově zarputilosti. Odmítá něco nového, nechce se smířit se změnou. Vorel má obchod na Malé Straně, který není příjmut. V dlouhé chvíli kouří V. pěnovku. Jedna paní to reznese a Vorel se oběsí.
O měkkém srdci paní Rusky – Ruska je žena, která si krátí chvíli tím, že navštěvuje pohřby. Pomlouvá neboštíky, a proto je jí zakázáno pohřby navštěvovat. Ona si ale koupí dům v ulici, kde se pohřby konají, aby je mohla sledovat alespoň z okna.
Doktor Kazisvět – vypravuje o doktoru Heribertovi, který neměl rád lidi. Jednou se dostal k pohřbu pana rady Schepelera a tvrdil, že není mrtvý. Oživil ho. Všichni ho uctívali, ale on se i nadále stranil lidí.

3) fejetony – podpis ∆. Zveřejňoval je v Národních listech. Napsal jich přes 2000.
Soubory:
· Žerty dravé a hravé
· Proti srsti
· Studie krátké a kratší
· Drobné kletby
1.máj 1890 – Kam s ním?
4) hry – není to nejsilnějsí stránka. Ženich z hladu, Prodaná láska, Já to nejsem.

Ukázky z děl:

Knihy veršů – Matičce
V sobě jen a mlčky nesu,
nechť zakusím čehokoli,
zamlčím i matce drahé,
co mne těší, co mne bolí.

Jak to přijde, matičko má,
že přec všechno uhodnete –
když mně srdce v těle plesá,
zrak že jasně pozvednete?

Jak to přijde, matičko má,
že tak všechno uhodnete, -
když mně srdce v těle pláče,
že si v koutek zasednete?

Písně kosmické – 21
Jak lvové bijem o mříže,
jak lvové v kleci jatí,
my bychom vzhůru k nebesům
a jsme zde Zemí spjatí.

Nám zdá se, s hvězd že vane hlas:
„Nuž pojďte, páni, blíže,
jen trochu blíže, hrdobci,
jimž hrouda nohy víže!“

My příjdem! Odpusť, amtičko,
Již jsi nám, Země, malá,
My blesk k myšlenkám spřáháme
a noha parou cválá.

Zpěvy páteční – Láska
Přežil jsem matku svou, žiju jen památce,
přežil jsem lásku svou, měl ji tak nakrátce –
všechno jen oplakal, zese se osvěžil –
tebe bych, národe, tebe bych nepřežil!