Karel Čapek

Karel Čapek se narodil 9. 1. 1890 v Malých Svatoňovicích, zemřel 25. 12. 1938 v Praze na zápal plic. Narodil se v rodině lékaře Antonína Čapka a Boženy Čapkové rozené Novotné. Své dětství prožil v Úpici, kam se přestěhovala celá rodina v roce 1890. Měl sestru Helenu narozenou v roce 1886, provdanou nejdříve Koželuhovou, po té Palivcovou. Žila v Brně. Umírá v roce 1961. Měl bratra Josefa (1887-1945), který byl významný malíř, grafik, ilustrátor, spisovatel, scénograf a výtvarný kritik. Studoval gymnázium v letech 1901-1905 v Hradci Králové, kde žil u své babičky Heleny. Po té v Brně roku 1905-1907 a pak v Praze od roku 1907, kde žili jeho rodiče. Odmaturoval v Praze na Akademickém gymnáziu v roce 1909. Na FF UK studoval filozofii, estetiku, dějiny výtvarného umění a také francouzskou, německou a anglickou filologii. V r. 1910-11 anglistiku a germanistiku v zimním semestru na univerzitě v Berlíně, kde bydlel s Václavem Vilémem Štechem, a v letním semestru na univerzitě v Paříži, kde bydlel se svým bratrem Josefem. Na FF UK v semináři F. Krejčího přednesl v březnu 1914 svou práci o pragmatismu. V roce 1915 získal doktorát z filozofie.

Nejprve působil jako vychovatel syna hraběte Lažanského, později jako knihovník Muzea království českého v Praze. Konec října 1917 se stal redaktorem Národních listů. Po té přešel do redakce Lidových novin, kde pracoval do konce svého života. V letech 1921-1923 byl také dramaturgem a režisérem Vinohradského divadla. Jako první se stal předsedou PEN klubu.

Když se oženil s herečkou a spisovatelkou Olgou Scheinpflugovou, pobýval v letech 1936-1938 ve strži u Dobříše. Před tím v 20. a 30. letech cestoval po řadě západoevropských zemí.

Měl hodně blízko k T.G. Masarykovi, a proto napsal tři díly o něm: Hovory s T. G. M., Mlčení s T. G. M., Nablízku T. G. M. V 2. pol. 30. let se znovu vrátil k utopicko-fantastickému pohledu na současnost v románu Válka s Mloky, aby poukázal na nebezpečí fašismu a ohrožení evropské demokracie. Ještě naléhavěji se hranice mezi zkázonosnou utopií a realitou zmenšila v posledních dvou dramatech Bílá nemoc a Matka. Mezi nejznámější jeho díla řadíme: Dášenka čili život štěněte, Devatero pohádek, Povídky z jedné kapsy a Povídky z druhé kapsy(jedno vázání), R.U.R., Věc Makropulos atd. Celkem napsal 100 děl, které zahrnovali seminární práce a rozhlasové přednášky.

Karel Čapek je všeobecně uznáván jako jeden z autorských pilířů sci-fi literatury a literatury vůbec. Jeho hlavním zájmem a cílem totiž byl "malý člověk", nikoliv geniální vynálezce, nikoliv velký politik nebo velký vojevůdce, ale prostý, obyčejný člověk. Jeho každodenní život, starosti a radosti. Některé závěry jeho hlavních sci-fi děl – Helena Gloryová ničí recept na výrobu Robotů, v Továrně na Absolutno je rozbit poslední "karburátor", recept na nesmrtelnost mizí v ohni (Věc Makropulos). To, že Čapkovým krédem byl "malý člověk" a stabilita jeho životních jistot, mu nezabránilo v geniálním vykreslení konfliktu člověka a techniky, člověka a společenských dějů. Tím zaujal nezastupitelné místo v galerii autorů sci-fi.

Násilí likviduje hodnoty lidské kultury a projevuje se i ve formě netolerance, kde neguje a ruší základní hodnoty, jakými jsou "právo, svoboda myšlení, rovnost před zákonem, posvátnost lidského života".