Karel Čapek

* 9. 1. 1890
*** 25. 12. 1938

ČAPKŮV RODNÝ KRAJ
Karel Čapek byl jedním z mála českých spisovatelů,jejichž dílo proniklo do celého světa.Narodil se 9.1.1890 v Malých Svatoňovicích.Ještě téhož roku se s rodiči a dvěma sourozenci přestěhoval do nedaleké Úpice,kde prožil své dětství.Tento kraj společně se svým bratrem Josefem nazýval „Krakonošova zahrada“.
Otec K.Čapka,MUDr.Antonín Čapek,se narodil roku 1855 a zemřel roku 1929.Pocházel ze Žernova,z rodiny rolníka.Měl o 11 let mladší manželku,dceru obchodníka Karla Novotného z Hronova,s níž se oženil v roce 1884 a měl s ní dceru Helenu ( 28.1.1886 v Hronově ) a syna Josefa ( 23.3.1887 v Hronově ).V Malých Svatoňovicích se v lázeňském domě narodil syn Karel.
Karel v tatínkovi viděl vzor nejen pracovitého a obětavého lékaře,ale také vzor stále se vzdělávajícího a vědecké poznatky mezi lid šířícího občana.Konec svého života prožil MUDr.Antonín Čapek ve vinohradské vile svých synů ,až do roku 1929 kdy zemřel.Jeho manželka zemřela v roce 1924.
Do Čapkova Úpického dětství poznání zručné práce úpických řemeslníků a dalších mnoha rozmanitých zaměstnání.
Karel začal navštěvovat školu v roce 1895.Roku 1901 začal studovat na gymnáziu v Hradci Králové.Studoval úspěšně a profesorský sbor oceňoval jeho nadání,ale Karlův zájem začal přesahovat školní látku a rozšířil se do oblasti světové práce a společenské problematiky.Po první prožité lásce k Anně Nepeřené dostal doporučení k přechodu na gymnázium do Brna,kde mu pomohla zakotvit se jeho sestra Helena s manželem JUDr.Koželuhou.Helenin manžel mu zprostředkoval i možnost publikační a tak začala literární činnost Karla Čapka.Brněnská epizoda (1905 – 1907)zaznamenala jen další školní vzdělání,jež bylo dokončeno až na pražském akademickém gymnáziu v letech 1907 – 1909 a to maturitou.Už v roce 1904 byly prostřednictvím JUDr.Františka Koželuhy otištěny verše K.Čapka v některých moravských časopisech.

BÁSNÍK
Už jako čtrnáctiletý student královéhradeckého gymnázia mohl si své verše přečíst v moravských časopisech.Za svého studentského pobytu v Brně přednášel těžisko svého zájmu z oblasti společenské do oblasti umělecké,k čemuž přispíval i styk se sestrou Helenou,což znamenalo styk s hudbou.U Karla se tvůrčí styk projevoval nejprve poezií.Do českého literárního prostředí pronikl až v roce 1908,když Moderní Revue otiskla báseň Zrcadla.
Básnický talent a jeho mistrovské ovládání českého básnického jazyka se víc než ve vlastní tvorbě prokázaly v překladech francouzské moderní poezie,jež vyšla po válce s názvem Francouzská poezie nové doby.Všeobecně jsou uznávány tyto překlady moderní francouzské poezie za základní vklad do nové epochy české poezie.Průkopnickým činem velkého významu Čapkovy překladatelské činnosti jsou slova Nezvalovy předmluvy k Francouzské poezii s názvem Průvodce mladých básníků..

STUDIE ZA HRANICEMI DOMOVA
V roce 1910,kdy už se Čapkové prosadili v pražském kulturním prostředí,odešli za dalším poznáním do světa.Karel odešel do Berlína ke studiu filozofie na univerzitě a hned po zimním semestru studium ukončil.V březnu 1911 odešel za Josefem do Paříže,kde bydleli v Latinské čtvrti na bulváru Saint – Michael v malém laciném podniku Hotel des americains.
V Paříži vznikla ve spolupráci obou bratří první,nedokončená a nikdy nepublikovaná verze hry Loupežník.Prozradil to sám Karel,autor hry,kterou pak napsal sám až po osmi letech,a která byla hrána v roce 1920.

NOVINÁŘ
Novinařina se protáhla až do konce Čapkova života a byla nerozlučně spojena s jeho tvůrčí cestou literární a divadelní.Čapkova novinářská praxe začala v Národních listech,kam nastoupil 22.10.1917.
V redakci těchto novin byl s Karlem zaměstnán i bratr Josef.Ten pak v roce 1921 dostal výpověď a odchodem z redakce s ním odešel i Karel.Oba bratři se ocitli bez práce a nakonec nastoupili do pražské redakce Brněnských lidových novin.V této redakci se Karel při práci setkal s Eduardem Bassem,Karlem Poláčkem a Františkem Gelem.Ti se stali jeho přáteli a Karel se brzy stal tím,kdo utvářel profil Lidových novin.

DIVADELNÍK
S divadelní tvorbou se Čapek setkal již v Úpici.Jeho otec byl předsedou místního spolku divadelních ochotníků.Loutkové divadlo a dětské hry zasvětily Karla brzy do divadla i jeho zákulisí.V Praze k tomu přistoupilo i poznání pražských divadel a kritické referáty.Dramatické tvorbě se začal věnovat spolu s bratrem už v roce 1910.
V roce 1921 se stal díky Jaroslavu Kvapilovi dramaturgem a režisérem ve Vinohradském divadle.První hrou,kterou zde režíroval byla Zeyerova Stará historie – premiéru měla 7.11.1921.
Do divadelní kapitoly jeho života je třeba zařadit i jeho vztah k tehdy osmnáctileté Olze Schneipflugové.

Olga Schneipflugová
(1902 – 1986)
- vynikající členka činohry Národního divadla,byla i velkou umělkyní české literatury
- její díla obsahují 6 sbírek básní knížku dojmových reportáží ze života herečky a dramatické autorky Divadelní zápisky,10 úspěšných divadelních her, z nichž nejznámější je Madla z cihelny,několik pohádkových knížek,1 dívčí román,11 románových prací ( Pod líčidlem,Červený kolotoč,Babiola,Dva z nás,Klíč od domu,Balada z Karlína,Teta Anna,Sestry,Přežitá smrt,Vycpaný medvěd,Žlutý dům ) a především prozaické dílo o vztahu ke Karlu Čapkovi.

POHÁDKY
Čapek rozlišuje pohádky na intelektuální , krátké , často uvádějící postavu chytráka a pohádky dlouhé , které nechtějí pobavit a uspokojit jen konečnou pointou , nýbrž celým svým dějem , při němž vypravěč používá nejrůznějších fint , aby průběh pohádky prodloužil.
Kniha pohádek Karla Čapka vyšla v roce 1932 pod názvem Devatero pohádek a ještě jedna od Josefa Čapka jako přívažek.Ilustrována byla Josefem Čapkem.V Čapkových pohádkách vystupují nadpřirozené bytosti jako jsou rusalky , vodníci a strašidla.Tyto postavy jsou značně polidštěny a včleňují se do lidské společnosti bez větších potíží.
Mezi jeho pohádky je třeba zařadit i Dášeňku čili život štěněte , a to protože v této knize jsou vyprávěny Pohádky pro Dášeňku , aby tiše seděla.

NOVINÁŘSKÁ PRÁCE
Čapkovu uměleckou tvorbu , ve třicátých letech , kdy se nad Evropou stahovaly zlověstné mraky fašismu , poznamenala již jedna prožitá světová válka.V jeho životě nastala ve třicátých letech i změna v tom smyslu , že jeho vztah k Olze Schneipflugové vyústil v manželský svazek 26.8.1935 ve vinohradské radnici.

SMRT
Karel Čapek zemřel v neděli 25.12.1938 v 18 hodin 45 minut na zápal plic.Pohřební obřad se konal ve Strahovském klášteře s opatem Zavoralem ( 29.12.1938).Jeho pohřeb se stal demonstrací , nad rakví měl projev básník Josef Hora.

NEJZNÁMĚJŠÍ DÍLA KARLA ČAPKA
Krakonošova zahrada
Francouzská poezie nové doby
Kritika slov
R.U.R.
Trapné povídky
Lásky hra osudná
Továrna na absolutno
Věc Makropulos
Hovory s T.G.Masarykem
Povídky z jedné a z druhé kapsy
Devatero pohádek a ještě jedna od Josefa Čapka jako přívažek
Dášeňka čili život štěněte
Bílá nemoc

Použitá literatura :
František Buriánek : Karel Čapek ( vydání 1. – 1988 )