Karel Čapek

České drama vstoupilo na světové fórum Karlem Čapkem. Je však nutné dodat, že některá z jeho dramat psal spolu se svým bratrem Josefem.
K. Čapek byl český spisovatel, dramatik, překladatel, autor světového jména, jeden z těch, jejichž díla se překládají do všech světových jazyků.
Karel Čapek, syn venkovského lékaře, bratr malíře a spisovatele Josefa Čapka, manžel herečky Olgy Scheinpflugové, se narodil 9.1.1890 v Malých Svatoňovicích a zemřel 25.12.1938 v Praze. Roku 1909 maturoval a r. 1915 dosáhl doktorátu filozofie. Jeho spisovatelský talent byl již v této době nesporný a K. Čapek jej cílevědomě rozvíjel. Navázal osobní styky s tehdejšími avantgardními umělci, především s S. K. Neumannem, kteří oba bratry Čapky záhy přijali mezi sebe.
Za 1. světové války pracoval jako knihovník a vychovatel u hraběte Lažanského (pro nemoc nebyl odveden), od r. 1920 v redakci Národních listů a od r. 1921 až do své smrti v redakci Lidových novin tzv. „Lidovek“, pro něž psal sloupky, fejetony, eseje, ba i některé romány. Hodně cestoval, např. do Itálie, Anglie, Španělska, Holandska a Skandinávie a o svých cestách psal nenapodobitelné a mimořádně vtipné knížky.
Po prvních zkušenostech s modernou se stal takřka přes noc světově proslulým svým dramatem RUR, byl osobním přítelem T. G. Masaryka (Hovory s T. G. M.). Jeho tvorba varovala a burcovala.
Mezi jeho nejznámější díla patří romány (Továrna na Absolutno, Krakatit, Válka s mloky) a dramata (Loupežník, Bílá nemoc, Ze života hmyzu, Matka a samozřejmě RUR, kde se poprvé objevilo Čapkovo slovo robot). Čapek psal knihy též pro děti (Devatero pohádek, Dášeňka), povídky a cestopisné črty. Skvělým způsobem přeložil Francouzskou poezii nové doby a Apollinairovo Pásmo.
Konec Čapkova života byl poznamenán anonymními výhrůžkami fašistické spodiny i útoky známých osobností.