Karel Čapek

- světově známý spisovatel, novinář (tvůrce tzv. sloupků), překladatel
Narozen v Malých Svatoňovicích, dětství v Úpici, studium filozofie v Praze, zájem o filozofický pragmatismus (měřítko pravdy je v užitečnosti hmotného díla, konaného s dobrým úmyslem), novinář – Národní listy a zvl. Lidové noviny, záliba v cestování (návštěva Anglie, Itálie, Španělsko), práci na zahradě (Zahradníkův rok) vztah ke zvířatům (Měl jsem psa a kočku),
bratr Josef Čapek – malíř, ilustrátor několika děl (Zářivé hlubiny, Krakonošova zahrada, Lásky hra osudná aj.)

Dílo
a) do roku 1921
povídky Boží muka, Trapné povídky – otázky svobody člověka, smyslu života, možnosti poznání pravdy, motivy tajemství, záhad
hra Loupežník – střetnutí výbojného mládí s opatrnictvím a pokrytectvím dospělých, boj o právo na lásku, výsměch měšťáckým konvencím
překlady moderních francouzských básníků – Francouzská poezie moderní doby

b) do poloviny 20. let
- dramatické a románové utopie, převratné vynálezy ohrožující člověka
alegorická hra R. U. R. – kritický vztah k přeceňování techniky, úzkost nad budoucností lidstva (vynález umělého člověka – robota ohrozí existenci lidstva), řešení konfliktu – ve dvojici nejdokonalejších robotů Heleny a Primuse se probudí nová, lidská vlastnost – cil, lidstvo je zachráněno (idealisticky humanistický závěr), slovo robo, dnes mezinárodní, je Čapkovým novotvarem
hra Ze života hmyzu (spoluautorství s J. Čapkem) – prvky expresionismu, - kritika lidských chyb a nedostatků – obrazně na jednání jednotlivých druhů hmyzu (mravenci, motýli, chrobáci aj. = výrazné typy lidí, nositelé sobectví, vládychtivosti, povrchnosti, lakomství, netečnosti ap.), postava tuláka – pozoruje hmyzí hemžení, hledá smysl života
utopický román Továrna na absolutno – vynález síly, která mění lidi, konflikty => válka a ničení
utopický román Krakatit – o vynálezu nekonečně účinné třaskaviny, schopné zničit celý svět, hlavní postava – vynálezce inženýr Prokop, ovlivněn poznáním venkovské idyly i světa vládců a teroristů dochází k zdůrazňování každodenní drobné užitečné práce pro lidstvo (humanistický závěr) => myšlenka odpovědnosti vědce
utopické drama Věc Makropulos (opera L. Janáčka) – téma dlouhověkosti a nesmrtelnosti

c) přelom 20. a 30. let
- drobné prózy, fejetony, sloupky
povídkové soubory Povídky z jedné kapsy, Povídky z druhé kapsy (původně v časopisech pro zábavu) – témata z černé kroniky s detektivní zápletkou, zdánlivě neřešitelná záhada je logicky vyřešena, ale neoznačeno, na čí straně je zlo (filozofie relativismu), vypravěčské umění, živý hovorový styl, konkrétnost, srozumitelnost, zaměření na detail
cestopisné fejetony – Italské listy, Anglické listy, Výlet do Španěl, Obrázky z Holandska, Cesta na sever – vtipnost, originalita, vyjádření dojmů z cest

d) 30. léta
- románová noetická trilogie (noetika = nauka o poznání)
Hordubal (tragédie podkarpatského sedláka po návratu z Ameriky, odcizení ženy, zavražděn)
Povětroň (neznámý muž, letec, po havárii umírá nepoznán, rekonstrukce jeho života podle vlastní fantazie jeptišky, jasnovidce a básníka => vyznívá v názorech, že mohl být kariéristou, básníkem, pedantem i romantikem)
Obyčejný život (autobiografie železničářského úředníka v penzi, retrospektivní pohled)
společná filozofie románů tzv. relativismus (snaha vidět skutečnost z několika stran, není jen jedna poznatelná pravda)

e) konec 30. let
- ohrožení lidskosti, civilizace – nutnost sjednotit síly, proti fašismu
román Válka s mloky – satirická alegorie, fejetonní utopický román, kritika kapitalistické zištnosti (kapitán von Toch), nebezpečí fašismu a rasismu, představovaného mloky (polidštění moci, obdoba robotů = hrozba lidstvu, zneužitelné mechanické bytosti)
román První parta – z hornického prostředí, o lidské solidariě a obětavosti při neštěstí v dole, symbolický význam – proti zkáze se lze bránit
- protifašistická a protiválečná dramata:
Bílá nemoc – konflikt jedince (humanista doktor Galén) x držitelé moci, strůjci války (vojenský diktátor Maršál, zbrojař baron Krűg), střetnutí ideálu demokracie s ideály diktatury, proti epidemi nemoci zná lék jen dr. Galén, ale vydá ho jen s podmínkou zastavení válek (léčí jen chudé), jeho ušlechtilý individuální odpor je zmařen zfanatizovaným davem, varování před rozpínavostí fašismu
drama Matka – fiktivní rozhovor matky Dolores se všemi mrtvými (otcem a jeho 3 syny) – byli odhodláni zemřít ve prospěch lidstva, posledního ze synů (Toni) odmítá matka poslat do boje, po poznání krutosti nepřítele (nešetří ani děti) nastává zlom: matčino (= autorovo) rozhodnutí v závěru hry (dává Tonimu do rukou pušku), nejen varování, ale i výzva k boji proti násilí a nelidskosti
- nedokončený román Život a dílo skladatele Foltýna – mozaika charakterových rysů samolibého muzikanta diletanta

f) tvorba pro děti
např. Dášeňka čili Život štěněte, Devatero pohádek (s J. Čapkem)

filmové adaptace:
Hordubalové (M. Frič, 1937)
Bílá nemoc (H. Has, 1937)
První parta (O. Vávra, 1937)
Krakatit (O. Vávra, 1948)
Čapkovy povídky (M. Frič, 1947)
O věcech nadpřirozených (1958)
Čintamani a podvodník (J. Krejčí, 1964)

Čapkův přínos:
- demokrat, humanista, filozofický typ spisovatele světové úrovně
- rozmanitost žánrová, stylistická mistrovství (sklon k hovorovosti), myšlenková závažnost děl, vytříbený bohatý jazyk
- novinář – tvůrce „sloupku“ (= kratší text v pravém sloupci 1. strany novin, aktuální, vtipné, zpracování, tištěn kurzívou)
zajímavosti:
V Čapkově vile se každý pátek scházeli tzv. „pátečníci“, tedy přátelé, kteří spolu probírali, kulturní a jiné problémy doby (T. G. Masaryk, nakladatel J. Firt, filozof F. Peroutka).