Karel Čapek a jeho tvorba

- spisovatel, novinář a překladatel
- narodil se v Malých Svatoňovicích u Krkonoš, zemřel v Praze
- celá rodina byla kulturně zaměřená. Bratr Josef byl malíř a spisovatel a spoluautor některých děl. Josef zahynul v koncentračním táboře r 1945
- vystudoval gymnázium v Hradci Králové a pak studoval filozofii na KU, ale také v Berlíně a v Paříži. Roku 1945 jmenován doktorem filosofie
- působil jako redaktor lidových novin. Byl ženatý s herečkou Scheinpflugovou
- měl zálibu v cestování a práci na zahradě.
- V 2. pol. 30. let byl jeden z prvních, kteří varovali před fašismem, varoval i v novinách => chodili mu anonymní výhružné dopisy
- Byl fyzicky napaden a i když ho chránili přátelé, dostal z počátku banální nemoc, na kterou však později zemřel.
DÍLO:
Obdivoval rozvoj techniky a tempo moderní civilizace, ale hrozil se jejich moci nad člověkem
Nejcennější hodnoty nachází v životě nenápadného obyčejného člověka
!!! Absolutní pravda je nepoznatelná, každý má svou pravdu!!!
RELATIVISMUS
- jeho všeobecný humanismus narušil fašismus, malý člověk se projevuje v hrdinu, který často marně bojuje proti zlu
1) Cestopisy – kouzelné postřehy z cizích zemí: Italské listy
Anglické listy
Obrázky z Holandska
2) Jako novinář psal literární a divadelní kritiky, je zakladatelem tzv. SLOUPKU = =(kritika na hlavní téma).

- začal povídkami ve 20. LETECH:
sborníky: Boží muka, Trapné povídky: otázky svobody člověka, smyslu života, možnosti poznání pravdy, motivy tajemství, záhad.
hra Loupežník: - napsal ji pro budoucí ženu. Střet mezi 2 generacemi (rodiče a děti).U otcovského domu, ohrazeného a zamřížovaného jako pevnost, setkává se neznámý mladík – loupežník s Mimi, dcerou profesora. Svým smělým vystupováním si okamžitě získává její lásku. Při dostaveníčku jsou přistiženi jejími rodiči, kteří se vracejí z cest. Loupežník proklouzne za Mimi do domu a překvapeným rodičům zavře dům před nosem. Profesor se velmi rozčílí, přivolá na pomoc kde koho: hajného, kováře, starostu… Vše marně. Do tohoto boje přichází s dítětem v náručí starší dcera profesorova, která kdysi z otcovského domu uprchla za svojí láskou. Je zklamána, utýrána. Vzbudí loupežníkovu velkomyslnost, ten jí otvírá dům a sám po zákroku staré služky ( využívá příležitost a dům zamyká )prchá. Slibuje však Mimi, že se vrátí.
Hra je oslavou mládí, i když často neukázněného a mnohdy i sobeckého.

Díla jsou ovlivněna rozvojem techniky a vynálezy ohrožující člověka:
R.U.R. - Rozumovi univerzální roboti. Na osamělý ostrov přijíždí z Evropy mladá dáma, dcera prezidenta. Je pozvána do závodů Rossum’s Universal Robots (R.U.R), které vyrábějí umělé lidi-dělníky-roboty.Tito roboti vynikají úžasnou rozumovou inteligencí, nemají však vůli, cit ani duši. Jsou natolik výkonní, že brzy zcela odstraní lidskou práci. Člověk se může plně věnovat svým zálibám. Ředitel Domin s nadšením poučuje dívku, ukazuje Heleně všechna zařízení k výrobě robotů. O něco později se Helena stává Dominovou chotí.
Uplyne deset let od Helenina příjezdu na ostrov. Lidé naprosto odvykli práci, klesá populace. Domin tají před Helenou, že v Evropě vypukla revoluce robotů. I oni jsou ve velkém nebezpečí, neboť je na ostrově pouhá hrstka lidí proti tisícům robotů. Stavitel Alqist, který nepohrdá tělesnou prací, vyřkne před Helenou obavu ze zkázy celého lidského pokolení. Přivádí ji na myšlenku, že by se lidé měli vrátit k přirozenému způsobu života. Helena velice trpí tím, že se děti už nerodí, že i ona je neplodná, a chce lidstvu pomoci. Spálí proto Rossumovy plány na výrobu robotů.
K ostrovu připlouvá loď obsazená roboty, kteří vezou do své organizace příkaz vyvraždit lidstvo.
Roboti obkličují továrnu. Dr. Gall přiznává, že na popud Heleny předělával roboty na „lidi“, nejsou proto pouhými stroji, jsou mnohem silnější než lidé. Záhy se roboti zmocní elektrárny, nemilosrdně vraždí své tvůrce a pány. Ušetří pouze Alqista, protože jediný pracoval rukama.
Výbor robotů žádá Alqista, aby našel způsob výroby umělých lidí. Veškerá snaha však vychází nadarmo, nepomůže ani pitvání robota Damona. Přicházejí ale dva dokonalé typy robotů. Primus a Helena. V jejich srdcích počíná klíčit láska. Po dlouhé době vidí Alqist smích (roboti se nesmějí), slzy, obětavost, lásku muže a ženy. Dočkal se jistoty, že život nevyhyne. Posílá je, aby žili o samotě jako nový Adam s Evou a založili nové pokolení
Ze života hmyzu – napsáno s bratrem Josefem, špatné lidské vlastnosti ukazuje na jednání druhů hmyzu. Tulák leží na louce a pozoruje hmyz. Motýl = přelétavost, mravenci = boj,válka, chrobák = chamtivost
V předehře hovoří na lesní mýtině tulák sám se sebou, je opilý, velni rozzlobený na lidi. Začne si je představovat jako různé druhy hmyzu.
První jednání – motýlové. Na mýtině flirtují motýli . Iris, Clythia, Felix, Viktor a Otakar. Iris touží po projevech lásky básníka Felixe. Když se jich nedočká, láká k sobě Viktora. Clythia, snoubenka statného Otakárka, pomlouvá Iris a snaží se upoutat pozornost Felixe a dokonce i tuláka. Motýli se nezodpovědně zahrávají, jedná se o jakousi věčnou lež věčných milenců.
Druhé dějství – kořistníci. Párek chrobáků valí kuličku mrvy. Zatímco hledají úkryt, sebere jim kuličku cizí chrobák. Blíží se párek cvrčků, jsou šťastní, čekají rodinu. Dravý lumek je však zabíjí a odnáší své žravé larvičce. Ta je zanedlouho lapena a sežrána parazitem. Tulák je velmi smuten. Vidí samou vraždu, jeden hmyz požírá druhý, těší se z cizího neštěstí.
Třetí dějství – mravenci. Tulák uvažuje o sobectví a neukázněnosti hmyzu. Vyjadřuje myšlenku, že se má jedinec obětovat vyššímu celku, národu, státu. Odchází proto k mravencům, kde jedinec není ničím, celek vším, mravenci pracují v šílením tempu, padají, hynou. Nikomu to však nevadí, jde o zájem celku. Vypukne válka černých se žlutými, černí jsou poraženi. Žlutí jásají, chválí Boha a všechny pobíjejí. Tulák nesnese jejich pokrytectví a krvežízniví vůdce žlutých zašlápne.
Epilog – život a smrt. Ve světelném jasu tančí jepice. Opěvují věčnost života a ta chvíli padají mrtvy k zemi. Praská i kukla. Která neustále hlásala, že se zrodí něco velikého, něco, co změní svět. Avšak narodila se z ní zase jen jepice, zakroužila a zahynula. Smrt přichází i k tulákovi. Jeho poslední zápas sledují dva slimáci. Těší se z toho, že oni jsou živi.
Továrna na absolutno – lidé vymyslí karburátor, ten působí hezky na lidi, ale oni o něj začnou bojovat. Krása se přemění ve zkázu.
Krakatit – Inženýr Prokop vynalezne nesmírně účinnou třaskavinu – krakatit (název odvozen od sopky Krakatoa). Při práci na tomto vynálezu je raněn, dostává vysoké horečky, blouzní. V tomto stavu se setkává se svým dávným přítelem Tomšem a vyzrazuje mu chemickou formuli krakatitu. Tomeš, který je v neustálé peněžní tísni, chce vynálezu využít, ponechá přítele svému osudu a odcestuje. Zanedlouho se objevuje tajemná krásná dívka a předává Prokopovi balíček určený Tomšovi, prokop se rozhodne po ní pátrat, odjíždí do Týnice k Tomšovu otci lékaři. Zde upadne do mdloby, která trvá šest týdnů. I potom zůstává, zamiluje se do lékařovy dcery Anči.
Své dobrodince opouští až tehdy, když se v novinách objeví inzerát, kterým jej hledá jakýsi pan Carson, jedná se o ředitele vojenské továrny v Balttinu, jenž se zajímá o koupi vynálezu. Prozrazuje Prokopovi, že u něho Tomeš pracoval. Díky této informaci odjíždí Prokop do Balttinu, zde je však uvězněn a nucen k vydání vynálezu. Protože neustále odmítá, chtějí jeho pozornost upoutat krásnou princeznou. Ta se ale do něho opravdu zamiluje a pomáhá mu k útěku. Prokop prchá do Itálie, kde se seznamuje se zdejšími anarchisty. Ti ukradli Tomšovi troch krakatitu a chtějí pomocí něho ovládnout svět.
Po dlouhém putování se Prokop setkává s Tomšem, kterému se právě podaří vyrobit krakatit. Snaží se jej varovat, neboť anarchistická stanice vydává vlny vedoucí k samovolnému výbuchu krakatitu. Prokop spolu s neznámou dívkou a diplomatem Daimonem prchají na Daimonovo sídlo. Odtud nechají vlnovým zářením krakatit explodovat. Dojde k strašlivému výbuchu, který zasáhne i Prokopa. Když procitne, potkává stařečka s panoptikem. Ten mu pomocí kukátka umožňuje pohled na nejrůznější míst na světě. Poznává tak, jak hluboce se mýlil, když toužil po ohromných objevech a hnal se slepě za neznámým cílem.
Poučení: měli my se dělat takové věci, které budou užitečné pro lidstvo.
Věc Makropulos – Nejvyšší soud řeší spor mezi rodem Gregorovým a Prusovým o statek Loukov. Do řízení zasahuje známá zpěvačka Emilia Marty. Upozorňuje na závěť barona Josefa Prusa z Roku 1816, která je uložena v rodinném archívu. Zde baron odkazuje statek Loukov svému nemanželskému synovi Ferdinandu Gregorovi, potomku slané vídeňské zpěvačky Ellian Mac Gregorové. Emilii velni záleží na jakýchsi listinách této zpěvačky, která mají být přiloženy k závěti.Prus zjistil, že praví jméno matky Ferdinanda Gregora bylo Elina Makropulos. Sděluje zpěvačce, že vedle závěti opravdu našel uzavřenou obálku, kterou jí vydá jen při osobní návštěvě. Emilia dosáhla svého, vlastní tajemnou obálku. Vzbuzuje nesmírnou zvědavost svých známých. V hotelovém pokoji porovnávají její rukopis s podpisem Ellian Mac Gregorové a Eliny Makropulos. Jsou stejné. Chtějí se dozvědět pravdu, improvizují soudní proces, ve kterém se opilá Emilia doznívá, že se narodila na Krétě roku 1585 jako Elina Makropulos. Otec Hieronymus, osobní lékař Rudolfa II., opatřil svému vládci elixír života. Nedůvěřivý císař jej však nechal vyzkoušet na ní. Již po tře sta let je jí zachováno mládí. Od té doby žije pod různými jmény. Zázračný recept – věc Makropulos – svěřila naposled svému milenci baronu Josefu Prusovi. Nyní si pro něj přichází k jeho potomku Jaroslavovi, protože stárne a bojí se smrti.
Všichni okamžitě zatouží po zázračném elixíru. Jen Emilia váhá. Léty otupěla, neumí již doufat, milovat, vnímat krásu kolem sebe. Všechno jedou omrzí. Dochází k závěru, že nejšťastnější jsou lidé smrtelní, kteří mají své zájmy, ideály a víru. Tímto poznáním ztrácejí i ostatní zájem o zázračný recept, netouží již po nesmrtelnosti a ničí jej v ohni.

PŘELOM 20. A 30. LET
Povídky z jedné kapsy, Povídky z druhé kapsy – mají detektivní zápletku, neřešitelná záhada je logicky vyřešena, zaměření na detail

30. LÉTA
Hordubal – Jedná se o první dílo Čapkovy románové trilogie (Hordubal, Povětroň, obyčejný život), jejímž základem je otázka lidského poznání.
Juraj Hordubal se vrací po osmi letech z Ameriky domů ke své ženě Polaně a dcerce Hafii. Zažívá obrovské zklamání. Žena je chladná, vyhýbá se mu, dítě se ho bojí. O hospodářství se stará čeledín Štěpán Manya, zavedl výnosný chov koní. Hordubal se stále více cítí cizincem. Pole mu prodali, koňům nerozumí a žena podporuje čeledína.
Jednoho dne se v hostinci dozvídá o ženině nevěře. Snaží se hájit její čest, strhne se bitka a Hordubal je těžce raněn. V této svízelní situaci si však začne uvědomovat, že se jeho manželství rozpadá. Své ženě je věkově vzdálen, nemůže soupeřit s mladým čeledínem. Snaží se ale ještě zachránit, co se dá. Čeledína vypovídá ze služby, sám pracuje za všechny. Z lásky k Polaně zanedlouho přijímá Manyu zpět. Aby netrpěla Polanina pověst, zasnubuje jej se svou mladičkou dcerou. Avšak Manya není spokojen, bojí se výsměchu. Hordubal čeledína opět vyhazuje, ruší zasnoubení, sepíše závěť, ve které vše odkazuje Polaně a chce odejít z domova.
Jeho záměry jsou zpřetrhány těžkou nemocí – zápal plic. Manya s Polaniným souhlasem umírajícího zavraždí, chce se zmocnit jeho úspor. Rozbíhá se vyšetřování, odhaluje se mnohé ze života Hordubalovy rodiny, ještě více se vyšetřují nesrovnalosti a rozpory. I po smrti je tak Hordubalovi ubližováno. Při marném pátrání po pravdě lidé zapomínají, jaký byl vlastně Hordubal člověk, jeho lidské srdce zůstalo nepoznáno a neoceněno.

Povětroň – Druhá část trilogie
Do nemocnice je přivezen těžce zraněný letec. Nikdo o něm nic neví. Je v bezvědomí, nikdy se z něho již neprobudí a umírá. Zemře nepoznán, beze jména. Jeho osud vzbuzuje netušený zájem mnoha lidí, kteří si ve své fantazii konstruují letcův příběh, jež se dle jejich mínění mohl odehrát. Kromě lékařů se případem zabývají jasnovidec, ošetřovatelka a básník. V každém příběhu se odráží kus života i myšlenky vypravěče.
Objektivní lékařská zpráva uvádí tyto poznatky: alkoholismus, žlutá zimnice, vadné srdce, stopy jaguářích tlap po těle. Neznámí zřejmě přiletěl z Indie.
Ošetřovatelka prožívá sen, ve kterém se jí letec svěřuje se svým životem. Matku nikdy nepoznal, otce neměl rád. Zamiloval se do dívky, která byla velmi vzdělaná. Brzy se začal obávat její duševní převahy a proto ji opustil a žil jako dobrodruh. Když těžce onemocněl, rozpomněl se na svou lásku chtěl se k ní vrátit, ale cestou ztroskotal.
Jasnovidcovo vypravování se v některých údajích shoduje. Neznámý neznal matku, s otcem se nemohl nikdy řádně domluvit, neboť byl velmi autoritativní. Vybudoval tak ve svém synovi revoltu proti jakémukoliv řádu. Neznámý pracoval jako chemik v cukrovaru, učinil důležitý objev. Nepodařilo se mu jej ale prakticky zužitkovat, proto utekl na Antily a oddával se samotářskému snění. Jednou objevil v nějaké odborné publikaci svůj vzorec, začal se bát o své dílo. Cestou domů se se svým letadlem zřítil.
Zcela jinak vidí příběh básník. Neznámý prý pobýval na Kubě, byl zde raněn a ztratil paměť. Zachránil jej obchodník Camagueyn a zaměstnal jej u firmy. Svému zachránci odváděl neznámý dobré služby, na Haiti založil třtinové plantáže. Později se zamiloval do zaměstnavatelovy dcera a zatoužil po bohatství. Začal se zabývat těžbou asfaltu, ale nedařilo se mu. Přišel o vše. V záchvatu nesmírného zoufalství se mu navrátila paměť. Vzpoezničnímněl si na otce, milionáře, který jej po hádce vyhnal z domu. Zažil mnoho bídy, ale otce se nikdy nedoprošoval. Nyní se však rozhodl podrobit, spěchal letadlem domů a ve vichřici ztroskotal

Obyčejný život – Penzionovaný železniční úředník píše svůj životopis. Vzpomíná na své dětství, na spolužáky, kteří jej neustále přezírali. Snažil se proto vyniknout prací a pílí. Na gymnáziu měl přítele, který propadl a oběsil se. On sám odešel na filozofii do Prahy a zde žil velmi rozmařilým životem. Později získal místo aspiranta na dráze, začal žít spořádaným životem. Oženil se a stal se vzorným úředníkem. Za své válečné zásluhy byl odměněn prací na ministerstvu. Později odešel na odpočinek. Vedl úplně obyčejný život. V úředníkovi se ale ozýval ještě zcela jiný hlas, který nám jej staví do jiného světa. Měl neřízenou ctižádost, ale málo odvahy. Sňatek uzavřel kvůli finančnímu zabezpečení, na ministerstvu šplhal, mlčel k nepořádkům. O své se hlásí i třetí hlas, hlas úzkostlivého hypochondra. Ve své duši nacházel úředník další a další hlasy, které se snažil celý život potlačovat. Poměr k dívkám nebyl čistý, vzal příteli náboženskou víru a tím i život…
Román je jakousi sondou do lidského nitra. Život nemá jen jedinou tvář a výraz. Člověk je vlastně souhrnem nesourodých bytostí, z nichž jedna vždy vystupuje do popředí.

KONEC 30. LET
- ohrožení lidskosti, civilizace – nutnost sjednotit síly proti fašismu

Válka s mloky – varuje lidstvo před nebezpečím fašismu. Děj se odehrává v různých částech světa, v oceánech i na souši, časově v neurčené době. Na ostrově Tana Masa objevil při lovu perel kapitán van Toch obrovské mloky. Brzy poznal, že jsou to velmi inteligentní tvorové. Naučil je různým kouskům, bránit se nožem žraloků, otvírat lastury a vyndávat z nich perly.
Dobře si uvědomoval, jak cenné perly jsou a jak obrovské obchodní možnosti se mu naskytly.
Odjel do Čech a kontaktoval svého známého z mládí Bondyho, který byl velmi postaveným mužem, místopředsedou Svazu průmyslníků, komerčním radou…. Smluvili spolu obchod. Bondy dodá lodě, na kterých dovolí Tochovi převážet mloky do různých koutů světa, a van Toch zajistí nové trhy pro Bondyho zboží. Práce s mloky byla dlouho tajena. Zvrat nastal po otištění fotografií mloků s krásnou dívkou na břehu oceánu. Ta je zde objevila se svými přáteli, chtěla snímku využít ke své popularitě, neboť měla v úmyslu stát se herečkou.Od té doby byli mloci rozmisťováni po celém světě. Rychle se množili, lidé je začali využívat jako levné pracovní síly. Naučili je ovládat techniku, zacházet se zbraněmi… Mloci pomáhali při některých lidí byly pro mloky zřizovány školy, vzdělaní mloci pracovali v různých organizacích atd. Mnohé národy začaly mezi sebou soupeřit. Německo hlásalo, že u nich žijí mloci byli součástí německé armády…
Mloků přibývalo, potřebovali rozšířit oceány. Obrátili se proti lidem, výbuchy zvětšovali svá území. Lidé umírali, nechtěli se však vzdát. Vůdce mloků Chief Salamandr tlumočil pomocí rádia své požadavky. Chtěl, aby lidstvo mlokům sloužilo.Jeden mlok byl už spatřen i v Praze. Naštěstí mezi mloky propukly nesváry, jejich jednota se rozpadla. Tím rostla naděje, že budou lidi přemoženi.

První parta – mladý horník má poprvé pracovat ve své partě. Přijmou to, ale stane se důlní pomáhají mu dostudovat za záchranu života.

Bílá nemoc – Svět je zaplaven neznámou epidemií bílé nemoci, hynou statisíce lidí. Největší lékařské kapacity se marně snaží postup nemoci zastavit. Neznají její příčinu, a proto jsou bezmocné. Lék však nachází neznámý dr.Galén a úspěšně jej vyzkouší na chudých nemocných na klinice. Metodu léčení nechce nikomu prozradit, klade si podmínky, že lék dá jen tomu státu, který bude udržovat mír a nepovede války. Jeho požadavky jsou odmítnuty, protože v zemi vládne vojenská fašistická diktatura, jejíž nejvyšší představitel ,maršál, chce bez vypovězení války přepadnou sousední stát. Sám maršál onemocní bílou nemocí, jeho rodina volá doktora Galéna. Ten ale žádá za svůj lékařská zákrok na Maršálovi, aby se vzdal války a násilí. Maršál svoluje až tehdy, když je jeho zdravotní stav velmi vážný. Lékař okamžitě pospíchá za nemocným. Před diktátorovým palácem se dostává do rozvášněného zfanatizovaného davu, který zpracovaný fašistickou propagandou hystericky volá po válce. Když Galén pozvedne svůj hlas proti a žádá mír, je davem usmrcen.
Matka –Matka prožívá život plný smutku, bolesti a trápení. Její muž, důstojník, padl v Africe, postupně ztrácí i svých pět synů. Jako první zahyne nejstarší Ondřej, lékař, který se nakazil v tropech, pak se zřítí druhý syn Jiří, aviatik, pokrokový Petr je jako rukojmí zastřelen v občanské válce, záhy umírá i fašista Kornel. Všichni tito mrtví žijí dál v matčiných vzpomínkách. Ve starém pokoji, plném památek na ně, denně rozmlouvá se svými syny a jejich otcem, dokonce i s dávno zesnulým dědem.Zemi, oslabenou občanskou válkou, napadne nepřítel. Matka vší mocí chce svého posledního syna zachránit pro sebe. Když však uslyší z rozhlasu zprávu, že při nepřátelském útoku byly zabity i děti, neváhá a sama vloží Tonimu do ruky pušku, posílá jej, aby šel bránit napadenou vlast. ,,Matka“ je neobyčejně silné dramatické dílo, plné bojovného vlastenectví. Ačkoli se děj odehrává ve zdánlivě iracionálním prostředí a v anonymní době, je Čapkovo drama naprosto jednoznačným varováním před hrozbou války přicházející z fašistického Německa a zcela jasným návodem pro ohroženou vlast:bránit se. Toto varování a tento návod byly nejsilnějším a nejzávažnějším odkazem Karla Čapka smrtelně ohroženému národu. Byly odkazem posledním, pro náš národ bohužel odkazem nenaplněným. ,,Matka“ byla napsána v roce 1938, tady v roce autorovy smrti.
Život a dílo skladatele Foltýna –

TVORBA PRO DĚTI
Dášenka, čili Život stěněte -
Devatero pohádek -