Karel Jaromír Erben
Současník a přítel Máchův, také jeho protiklad. Vzpouru proti osudu a společenským zákonům Erben naprosto odmítá. Různorodá činnost - básník, sběratel lidové slovesnosti, vědec, překladatel (Nestorův letopis), vydavatel (Památky staročeské literatury). Navázal na Čelakovského, ale zaměřil se na nejstarší období našeho lidu a chtěl vytvořit obraz myšlení a zvyků našich předků.
Kytice - poprvé vyšla v r. 1853, je to jediná básnická kniha, patří mezi klenoty české literatury. Byla tvořena po dobu 20-ti let. Vychází z lidových bájí, zaměřil se na problém viny a trestu. Za porušení zákonů přichází trest a trest není vždy úměrný provinění, např. Polednice a Poklad. V obou se proviňuje matka vůči dítěti. V pokladu byl trest zmírněn pokáním. Vztah matka-dítě najdeme i v baladě Vodník - matka-dcera. Hlavní hrdinové jsou většinou ženy. Nejstarší původ má asi Svatební košile - sahá až do doby pohanské, má hodně společného s pověstmi o upírech a vlkodlacích. Závěr je křesťanský. Hrdinka vyžaduje návrat milého - rouhá se. Končí dobře, neboť činila pokání. Záhořovo lože má zvláštní postavení. Erben si ji sám vymyslel. Polemizuje s Máchou o pro-blémech viny a trestu. Erben dochází k závěru, že proti osudu se nelze bouřit. Erbenovo vlastenectví se projevilo ve sběratelské činnosti. Kytice se stala inspirací mnohých umělců:
ilustrace: M. Aleš, J. Mánes, J. Zrzavý
symfonické básně: A. Dvořák - Zlatý kolovrat, Vodník, Holoubek
melodramy: Z. Fibich - Vodník, Štědrý den.
Na Erbenovu Kytici navázali - J. Neruda, J. Vrchlický, J. Wolker, V. Nezval, J. Kainar, ... Kytice Suchého a Hav-líčka je inspirována Erbenovou Kyticí. Je zpracována v duchu komediálním. Suchý byl za to napaden, že ničí kla-sické dílo, ale on se brání tím, že on je komik a tak ji zpracoval komicky. Kytice je neustále aktuelní.
Josef Kajetán Tyl (1808 - 1856)
Současník Máchův a Erbenův, s Máchou nikdy nesouhlasil, kritizoval jeho romantismus - Rozervanec. Narodil se v Kutné Hoře, filosofickou fakultu nedokončil, od středoškolských studií měl vztah k dramatickému umění, na-vštěvoval divadlo, pokoušel se o drobné hry, ovlivnil ho Václav Kliment Klicpera, odešel z studií, putoval s kočovnými hereckými společnostmi, úředník na vojenské správě, 1842 opustil úřad, stal se dramaturgem, řídil česká představení ve Stavovském divadle (hrálo se v sobotu). Byl to literát, spisovatel, redaktor, dramatik, 1848 - politické dění, prosazoval se demokratismus, po porážce revoluce opustil Prahu, kočovné divadlo, podnikatel, zemřel ve 48 letech na vyčerpání a nemoci. Byl redaktorem časopisu Květy (skoro 10 let) - mladí autoři, čtivý časopis, vydával Selské noviny - 1849, působil politicko-výchovnou formou, zakládal pojišťovnu. Jeho program byl výchovný. Chtěl vychovávat český národ a tomu je podřízené celé jeho dílo.
povídky historické a vlastenecké:
Dekret kutnohorský - historická povídka
Poslední Čech - vlastenecká povídka, kritizoval ji Borovský za nesmírnou sentimentálnost a vlastenečenství
Dramata:
Nejdříve zpracovával cizí náměty, nejčastěji německé: Paní Marjánka, matka pluku.
1) realistické hry ze současnosti:
Fidlovačka (1834), poprvé zaznívá česká hymna, muziku složil F. Škroup, děj: slavnost ševců, která se konala v Nuslích. Pojmenována od fidlátka - pomůcka ševců na uhlazování kůže.
Paličova dcera, Pražský flamendr - zachycují sociální rozpory (měšťanstvo x chudina), řešení rozporu je smírné
2) báchorky - nemá konkurenci, prolíná se realismus a pohádka
Strakonický dudák
Tvrdohlavá žena a Jiříkovo vidění - kritika dobových nedostatků, touha po bohatství, nedostatek vlastenectví, kosmopolitismus
Lesní panna
3) historické hry - vrchol tvorby, psal na historické náměty, ale aktualizoval je, nejsou historicky věrné
Jan Hus - rozvedení aktuelních myšlenek
Kutnohorští havíři - sociální drama
Hlavní zápletku většiny her tvoří láska mladé dvojice.
10. listopad 2007
7 238×
544 slov
