40. a 50. léta jsou ve znamení nástupu přírodních věd a filozofie (zkoumají hospodářské poměry a sociální podmínky ve společnosti), vznikají sociální teorie, které se obrací proti tradicím, zejména proti státní a církevní autoritě. Autoři zdůrazňují rozumové poznání nad fantazií a citem, objevují se realistické tendence – kritičnost, emancipace žen, zrovnoprávnění Židů.
HEINRICH HEINE
– Němec, člen literárního seskupení MLADÉ NĚMECKO (prosazovali svobodu myšlení, zavrhovali náboženská dogmata, chtěli emancipaci), emigroval do Paříže.
KNIHY PÍSNÍ – 5 oddílů, ve 3 popisuje neopětovanou lásku k vlastním sestřenicím a ve zbylých dvou tyto pocity ironizuje a paroduje.
GEORGE SANDOVÁ
– vlastním jménem AURORA DUPINOVÁ, Francouzska, prozaička, dramatička, jedna z prvních feministek, známá je její korespondence s Alfredem de Mussetem a Friedrichem Chopinem, píše autobiografické romány, kde brání práva žen na plný citový život.
INDIANA
VALENTINA – idealizovaná díla s venkovskou tématikou, sociální romány
ĎÁBLŮV MOČÁL – romantický sentimentalismus
CONSUELA – odehrává se na našem území, studovala slovanskou historii
NIKOLAJ VASILJEVIČ GOGOL
– prozaik a dramatik, začínal novelami a povídkami obsahujícími úvahy o svobodě
PETROHRADSKÉ POVÍDKY
REVIZOR – satirická komedie, hl. postava Chlestakov
MRTVÉ DUŠE – hl. postava Čičikov, rozhodne se obohatit skupuje papírově nevolníky po smrti od hloupých statkářů, druhý díl spálí
Snahou realismu je zobrazit všechny věci, důležitost pozemského života, země jako zdroje surovin. BARBIZONSKÁ ŠKOLA byla skupina výtvarných umělců, kteří se snažili zachytit skutečnost přírody (JEAN FRANCOIS MILLET, THEODOR ROUSSEAU, HONORÉ DAUMIER, GUSTAV COUBERT, ILJA JERMOVIČ REPIN). V architektuře se rozvíjí urbanismus, plánování, široké ulice, činžovní domy. V hudbě převládá starší romantismus a novoromantismus, vznikají opery CARMEN, LA TRAVIATA, autoři RICHARD WAGNER, MUSSORSKIJ, ČAJKOVSKIJ. Filozofickým směrem je POZITIVISMUS, kdy skutečnost je jen to, co se dá dokázat smysly a zkušeností (AUGUSTE COMTE). Lidé mají zájem o současnost, pravdivost, snaží se hledat souvislosti, historické konkrétnosti. Projevuje se TYPIZACE – zevšeobecnění, snaha ukázat příznačné rysy lidských postav. Realistické tendence se projevují v antice, renesanci, klasicismu, kritickém realismu, novorealismu i naturalismu.
CHARLES DICKENS
– z chudé rodiny, živil se odmala sám
OLIVER TWIST – zabývá se problémy z dětství, mnohokrát předěláváno
DAVID COPPERFIELD
NADĚJNÉ VYHLÍDKY – motiv dětství
KRONIKA PICKWICKOVA KLUBU – populární román na pokračování, staří zbohatlíci se snaží žít na venkově, mistrný popis i kritika veřejných institucí a sociálních poměrů, ta je zjemňována láskyplným humorem
Navazují na Stendhala, prolíná se zde realismus s romantismem.
HONORÉ DE BALZAC
– „kronikář Francie“, původem venkovan se přišel stát spisovatelem
LIDSKÁ KOMEDIE – cyklus s předmluvou, která je cenným dokumentem autorova pohledu na společnost, obsahuje stovku románů a novel
OTEC GORIOT – román z cyklu Lidská komedie, otec bohatě provdal své dcery, sám bydlí v domě nechvalné pověsti a dcery se za něj stydí
ZTRACENÉ ILUZE – hl. postava Rastinak byl citlivý a chytrý, chtěl se někam dostat, povedlo se mu to až když dal na radu a stal se necitlivý a zlý
LESK A BÍDA KURTIZÁN
GUSTAV FLAUBERT
– zajištěný život na malém městě, soustřeďuje se na psychické stavy postav, je mistr psychologického popisu
PANÍ BOVARYOVÁ – neuskutečnitelné tužby
CITOVÁ VÝCHOVA
GUY DE MAUPASSANT
– přítel Flauberta, psal novely
KULIČKA
MILÁČEK
EMILE ZOLA
– NATURALISMUS (realismus zahnán do krajností bez příkras), snažil se odhalit fyziologickou stránku ovlivňovanou pudy, ROUGON – MACQUARTOVÉ – dva rody, které se prolínají ve všech jeho dílech, tzv. sociální dějepis jedné rodiny
ZABIJÁK – alkohol (rod Macquartů)
GERMINÁL – měsíc, budič Štěpán je se svou dívkou zavalen v dole
NANA
– společnost plná přistěhovalců, svobodomyslnost, boj ze zrušení otroství
MARK TWAIN
– DOBRODRUŽSTVÍ TOMA SAWYERA
DOBRODRUŽSTVÍ HUCKLEBERRYHO FINNA – typ chlapeckého hrdiny, který usiluje o svoodu a dobrodružství, odmítá začlenění do společnosti
HERMAN MELVILLE
– BÍLÁ VELRYBA – symbol člověka podmanit si okolí
PÍSAŘ BARTLEBY
– častým tématem je nevolnictví (zrušeno r. 1861), NIHILISMUS – opovrhování romantismem jako nepotřebností
IVAN SERGEJEVIČ TURGENĚV
– romány z venkovského prostředí (ze šlechtických statků)
OTCOVÉ A DĚTI – nihilista Bazarov odmítá vše, co mu kdo říká
LOVCOVY ZÁPISKY
LEV NIKOLAJEVIČ TOLSTOJ
– žil na venkovském sídle. moderní myslitel
VOJNA A MÍR – jedna z nejstarších historických próz, životy asi 250 lidí, 4 svazky, o osvobozeneckých bojích Rusů proti Napoleonovi, vazby na skutečné historické události
ANNA KARENINOVÁ – společenský román o ničivé vášnivé lásce provdané Anny, končí její sebevraždou
FJODOR MICHAJLOVIČ DOSTOJEVSKIJ
– 4 roky nucených prací na Sibiři, psal až skoro oslepl, výrok: „ŽIVOT JE KRÁSNÝ I KDYŽ JE KRÁTKÝ“, zakladatel moderního psychologického románu, rychlý spád děje, prokládáno monology – zpomalování spádu, zemřel na epileptický záchvat
ZÁPISKY Z PODZEMÍ – povídky
ZLOŘIN A TREST – Raskolnikov zavraždí stařenu, která „nemá pro nikoho cenu“, přesvědčuje se o tom, že na to má právo, ale silná láska ho přiměje k pokání
BĚSI – navazuje na Turgeněvovi Otcové a děti, účtuje s ruským revolučním hnutím
IDIOTI – kníže Myškín
BRATŘI KARAMAZOVOVI – zdánlivě rodinný román s detektivní zápletkou
IVAN ALEXANDROVIČ GONČAROV
– OBLOMOV
HENRIK IBSEN
– PEER GYNT – dramatická báseň o rozporech v národní povaze Norů
STRAŠIDLA – následky dědičného rodového zatížení
80. léta v české literatuře jsou typická diferencovanou společností, rozvojem poezie, významem v naukové a vědecké podobě. Realisté se projevovali tendenčností, ve které odráželi společnost
JAN GEBAUER
– začal luštit rukopisy královédvorský s zelenohorský spolu s JAROSLAVEM GOLLEM, JAROSLAVEM VLČKEM A T. G. MASARYKEM, vydával časopis ČAS – doména českých realistů
T. G. MASARYK
– cítil potřebu přizpůsobit národní program modernímu světovému názoru, snažil se uskutečnit základy humanity, nezveličovat, studoval poměry v Rusku, chtěl navázat na českou reformaci
Projevovala se však také tendence zdůrazňovat studia venkovského lidu, navazovat na Němcovou, Světlou, Hálka. Hlavními tématy byly generační spory, konflikty mezi městem a venkovem, které už nebyly tak jednostranné.
KAREL VÁSLAV RAIS
– horlivé, vlastenecké verše, próza
VÝMINKÁŘÍ – povídkový soubor, tragické osudy starých lidí
KALIBŮV ZLOČIN – román
PANTÁTA BEZOUŠEK – populární povídka, sedlák v Praze u syna advokáta zíkává všechny svou srdečností, idealizováno
ZAPADLÍ VLASTENCI – navazuje na obrozenecko – buditelský program
ZÁPAD
O ZTRACENÉM ŠEVCI
ANTAL STAŠEK
– vl. jménem Antonín Zeman, líčí osudy lidí v Podkrkonoší
BLOUZNIVEC NAŠICH HOR – román, víra v duchy
V TEMNÝCH VÍRECH – o útlaku dělníků na severu Čech, 3dílný román
TEREZA NOVÁKOVÁ
- studovala lidovou architekturu a kulturu v Litomyšli, nářečí, v mnohém navazuje na Světlou, ale hl. hrdiny jsou muži
JIŘÍ ŠMATLÁN
JAN JÍLEK
DRAŠAŘ – snaha pochopit podstatu existence
DĚTI ČISTÉHO ŽIVÉHO - o sektě
JOSEF HOLEČEK
– přikláněl se k Východu, rusofil, lidová slovesnost
NAŠI – líčí osudy dětí z nevážených rodin, reálný svět se mísí s dětskou fantazií, prozaický epos
Po roce 1883 bylo definitivně otevřeno Národní divadlo, což podpořilo pomalý rozvoj českého realistického dramatu, vznikaly veselohry, politické tragédie z národních dějin.
LADISLAV STROUPEŽNICKÝ
– psal veselohry
ZVÍKOVSKÝ RARÁŠEK
PANÍ MINCMISTROVÁ
NAŠI FURIANTI – 1. realistické drama, typické povahové vlastnosti českých venkovanů
GABRIELA PREISSOVÁ
– povídky a dramata, vztah mezi majetkově nerovnými lidmi a postavení ženy ve venkovské situaci
GAZDINA ROBA – tragický příběh chudé ženy, končí sebevraždou
JEJÍ PASTORKYŇA – o vdově kostelničce a její nevlastní dceři
ALOIS A VILÉM MRŠTÍKOVÉ
– MARYŠA
Naturalismus jako programový směr se v české literatuře neuplatnil, ale nachází se v tvorbě autorů (pudovost, dědičnost a prostředí ovlivňují chování autorů).
VILÉM MRŠTÍK
– vykladač a zastánce
SANTA LUCIA – chudý moravský student v Praze umře
POHÁDKA MÁJE – oslava jara, přírody a lásky, rysy impresionismu
KAREL JOSEF ŠLEJHAR
– KUŘE MELANCHOLIK – pesimistický pohled na svět, román o umírajícím dítěti
KAREL MATĚJ ČAPEK CHOT
– chtěl se odlišit od K. Čapka, městská tématika, hrdina je vždy bezmocný
TURBÍNA – o rozkladu a krachu rodiny, která koupila turbínu, aby si pomohli a ta vybouchla
KAŠPAR LÉN MSTITEL
IGNÁT HERRMANN
– mistr drobnokresby
U SNĚDENÉHO KRÁMU – pražský kupec se dostane do spárů paní Šustrové a její dcery, před bankrotem uteče sebevraždou
Petra Seitlová
28. prosinec 2012
5 550×
1201 slov
