PŘEDHUSITSKÁ SATIRA: - vznik satiry souvisí s růstem spol. rozporů – obrovské rozdíly mezi teorií křesťanství a praktickým chováním církve. Dochází k prohlubování spol. a soc. nerovnosti mezi chudinou a měšťany, rozpory mezi církví a feudály.V roce 1348 založení UK * růst ČS vzdělanosti ale i lit. tvorby.
SATIRA: sepětí humoru s kritikou – pomocí zesměšnění ostře odmítá zobrazovaný jev.
Vznikají veršované skladby a písně epické.
Dílo:
HRADECKÝ RUKOPIS: vznik 1360, skládá se ze dvou částí.
· Sedm satir o řemeslnících a konšelích – napadají městské řemeslníky, vyčítají přestupky – (šizení zákazníků , podplácení konšelů) a hrozí jim peklem.
· Desatero kázaně božě – autor útočí na hříšníky proti přikázání, hrozí možností vzpoury.
PODKONÍ A ŽÁK: satirická báseň neznámého autora z konce 14 st., je napsána formou sporu – panský sluha a student se přou o to čí stav je lepší. Sluha chválí svůj stav a nelíbí se mu osud studenta a naopak * oba jsou na tom stejně špatně.
- společenská satira – ostré vidění bídy hlavně chudiny a studentů
PŘEDCHUDCI ms. J. HUSA: SPOL. SITUACE
Druhá polovina 14 st., jedná se většinou o filozofy kněžského původu, kteří se snažili promýšlet možnost nápravy společnosti na náboženském podkladě. Kritika církve – př. Desátky, prodej odpustků, kupování církevních hodností, dvojpapežství , lidé hledají odpovědi na kritické otázky v bibli a ta je silnou ideologickou zbraní. Žádají návrat k původním zásadám chudé církve.
Dochází k soc. rozvrstvení společnosti:
· Panovník + feudálové
· Církev
· Měšťané + obyvatelé měst
· Robotníci + nevolníci
U nás: Matěj z Janova – psal latinsky,učený mistr UK, jako jedinou autoritu prosazoval bibli.
Konrád Valdhauser – kazatel, kázal latinsky a německy
Jan Milíč z Kroměříže – česky působil na chudinu, kázal v betlémské kapli
Tomáš Štítný – pocházel z JČ (Štítné u Žirovnice – zeman) studoval na UK – návrat
domů, hospodaří na statku. Později odchází do Prahy kde také zemřel. První klasik
české naučné literatury cestu k nápravě viděl v obnově tradičních hodnot.
Dílo: Knížky šestery – sborník traktátů pojednává o zásadách křesťanského světa,
jsou zaměřeny na drobnou šlechtu.
Řeči besední – obsahují náročnější náboženská a filozofická témata, poučuje o
stvoření světa a bohu. Opírá se o autoritu církve, jejíž spisy si doplňuje a domýšlí.
Horlí proti přepychu a nespravedlivým pánům.
JAN HUS: 1371 – 1415 narodil se v Husinci u Prachatic, vystudoval pražskou univerzitu, kde působil jako profesor a rektor. Od roku 1402 kázal v betlémské kapli v kázáních kritizoval církev a šlechtu, obhajoval chudinu a Viklefovy názory. K vyvrcholení sporu mezi J.Husem a církví došlo po kázání proti kramaření s odpustky, v Praze proběhly lidové bouře a na Husa uvalil papež klatbu, Hus vypověděl poslušnost a odvolal se na Krista, odchází na venkov. V roce 1414 vyzval císař Zikmund Husa k obhajobě svých názorů před církevním koncilem v Kostnici. Hus byl nařknut z kacířství , ale ten i přes velký nátlak, dlouhé věznění a tělesné útrapy trval na svých postojích. Koncil odsoudil jeho spisy a J..Husa 6.7.1415 nechal upálit.
Dílo:
Latinsky psané: Spis o církvi - základní myšlenky :
· Hlavou církve je bůh a Kristus , nikoliv papež.
· Členem církve může být pouze ten, kdo nespáchal těžký hřích
· Každý křesťan má právo na kontrolu dodržování církevních předpisů i členů církve
Česky psané:
Výklad výry, Desatera a Páteře - tři základní motlitby , úvaha o mravním životě a kritika spol. stavu.
Knížky o svatokupectví – Nejostřejší dílo, odsuzuje obsazování církevních úřadů za peníze a braní peněz za náboženské úkony, kritika je namířena na celou společnost – (od papeže – k lidem světským) závěrečné vyznění – již neexistuje pravá církev .
Postila – výklad svatých čtení nedělních , spis vznikl v době kdy mu bylo zakázáno kázat, je to vrchol jeho kazatelské činnosti. Dílo je určeno prostým a neučeným lidem, proloženo citáty z bible, poukazuje na zvrácenost mravů v řadách církevních hodnostářů.
O šesti bludiech –obsahuje Husovy názory o vztahu mezi církví a životem, původní lat. verze byla napsána na stěnách Betlémské kaple.
Dcerka – všímá si praktického života, Hus vněm vystupuje jako rádce a vychovatel, s porozuměním pro normální život. Dílo je určeno ženám.
J. Hus zavádí diakritický pravopis – rozlišování znaménka nad písmeny – tečky, čárky, háčky.
Dekret Kutnohorský – spolu vytvářel text, od roku 1409 radikálně změnil počet hlasů na UK 3 české 1 cizí.
LITERATURA DOBY HUS. VÁLEK:
V této době dochází k dokončování procesu počešťování lit. – čeština pronikla i do církevní oblasti. Prudký nárůst agitační lit..
Některé žánry mizí : Legenda, epos, středověké drama , světská lyrika .
Vznikají : Duchovní a agitační písně – Jistebnický kancionál.
Praktická a politická – Žižkův voj. řád, Čtyři artikuly pražské – husitský
program př. příjímání pod obojím
Alegorické skladby- Budyšínský rukopis.
JISTEBNICKÝ KANCIONÁL:
Vznik : 15 st., autor neznámý, nejznámější píseň – KTOŽ JSU BOŽÍ BOJOVNÍCI- autor byl velmi vzdělaný ale psal pro prosté lidi, ponouká lidi aby se nebáli , nežili ve strachu a spoléhání na pomoc svatých př. sv. Václave. Učí je pravdě,kázni, soudržnosti. Autor používá prosté výrazové prostředky- aby jim všichni rozuměli.
BUDIŠÍNSKÝ RUKOPIS : Obsahuje skladby: Žaloba koruny české a prorok koruny české – skladby se s rozhořčením obracejí proti císaři Zikmundovi a proti čs. pánům, kteří jej zvolili za krále přesto že nebyl uznán měšťany ani lidem.
Hádání Prahy s K. Horou – použití ve středověku oblíbené formy sporu. Prahu zastupuje krásná žena symbolizující husitské ideály. K. Hora je vyobrazena jako žena ošklivá hájící církev a koncil Kostnici.Spor končí vítězstvím Prahy. Úkolem bylo získat váhavé vzdělance pro husitskou věc.
VAVŘINEC Z BŘEZOVÉ : Jeho práce patří k nejvýznamnějším dílům husitského písemnictví, vytvořil Husitskou kroniku – popis událostí z let 1414 – 22.
DOZNÍVÁNÍ HUSITSTVÍ : Druhá polovina 15 st. po válkách nastává období ústupu nejrevolučnějších myšlenek (války přinášejí pouze smrt, hlad, ničení a hospodářský úpadek. Byla vyhlášena basilejská kompaktáta – dočasné omezení a ztlumení rozporů mezi církví a husity. Hlavní silou se stává měšťanstvo, rozvíjí se cestopisná literatura.
Hl. představitel Petr Chelčický: život prožil na vesnici Chelčice u Vodňan , nabyl určitého vzdělání , četl převážně čs. spisy, byl svědkem Husova působení v Praze .
Dílo:
O boji duchovním – odmítá spravedlivou válku a připouští pouze boj duchovní – teorie neodporování zlu a násilí.
O trojiem lidu – úvaha nad celou společností, pojednání směřuje proti dělení společnosti na stav rytířský, kněžský a robotný, toto dělení odmítá a poukazuje na rovnost všech lidí.
Postila - Chelčický vidí spol. protiklady ještě ostřeji než Hus. Kněží hromadí pouze majetek a bohatí páni žijí z práce jiných.
Siet viery pravé – Siet = církev, víra * zachraňuje věřící = spása. Velcí říšníci síť poškodí.
Největší hříšníci síť poškodí : panovník a papež, světská moc , stát, feudální společnost * jen prostý člověk může vytvořit spravedlivou společnost.
JEDNOTA BRATRSKÁ: Jako náboženská skupina se ustavila r. 1467 , stoupenci myšlenek P. Chelčického závazným pravidlem pro jejich život byla bible. Z počátku ji vedl Řehoř Krajčí.
POJMY :
Husitství – hnutí v Čechách 1419 – 34 reprezentované stoupenci reformních snah J.Husa.
Kacíř – člověk odporující zvláště církevnímu učení.
Koncil – církevní sněm.
Odpustek – v katolické církvi způsob odpuštění hříchů , listina , která odpuštění hříchů dosvědčuje , ve středověku se odpustky staly prostředkem obohacování církve a duchovenstva
Polemika – spor dvou či víc názorů , také žánr odborné , publicistické lit. , vyvracející názor jiných a obhajující vlastní .
Traktát – středověké učené pojednání náboženského , později filozofického , popř. i jiného obsahu .
20. květen 2008
3 847×
1140 slov
