Legendy o Sv.Václavovi

Nejprve, co je to legenda. Legenda je středověká epická skladba obsahující vypravování o životě světců a zázraky s ním spojené. Opírá se o ústní tradici. Proto je autor často neznámý. Legendy o sv. Václavu zaujímají zvláštní místo, protože se týkají domácí dynastie. Poměrně mnoho jich vzniklo jak nedlouho po jeho smrti, tak později ( latinskou václavskou legendu sestavil ve 14. století sám Karel IV.), psali je i cizinci, a tak se zasloužili o známost tohoto světce v mnoha zemích.

ZROZENÍ SV. VÁCLAVA
Na jaře roku 903 narodil se knížeti Vratislavovi a jeho choti kněžně Drahomíře prvorozený syn. Bylo to na Novostrašecku v hradu Stochově. Sotva křestní voda skropila kněžice, zahořela nad celým hradem čarokrásná hvězda.Tu se probudil starý ovčák a kráčel za ní k hradu.Tam spatřil knížecí komornou a otázal se jí, co znamená ten hradní shon, který zde nikdy nezažil.Ona odpověděla, že narodil se kněžic a jmenuje se Václav. Starý ovčák se velmi radoval a pronesl sudbu, ať je Václav vznešenou osobou, z níž by český národ čerpal ve zlých dobách. Poté zatknul svoji dubovou pastýřskou hůl do země a v tu chvíli na ní začaly rašit pupeny.

POSTŘIŽINY SV. VÁCLAVA
Staroslovanská legenda vypravuje :"Když chlapec dorostl do let, že mu bylo ujmouti vlasů třeba, byl uveden k oltáři v chrámu Panny Marie. " Tam byl biskupem postřižen. Někdy vykonali postřižiny sami rodiče. Nejde o vybájený dohad. Původně historikové pokládali postřižiny sv. Václava za starodávný, již předkřesťanský obřad. Dochovalo se svědectví u Jihoslovanů, Rusů a Poláků. Avšak postřižiny byly známy i u starých Římanů, Řeků, též u starých Germánů a Skandinávců, dokonce i v mimoevropských zemích, u Číňanů, Peruánců, na ostrově Borneo u Dajaků a jinde. Postřižiny tvořily všude součást již staropohanských obřadů při uvádění dítěte v dospělý věk. Doposud se slaví u všech primitivních národů a kmenů. Je to jakási prosba za ochranu a obětování se celému božstvu. Biskup řezenský se tedy stal nejen Václavovým kmotrem, duchovním otcem, ale i ochráncem.

VÝCHOVA SV. KNĚŽCE
Václavova babička Ludmila byla velmi okouzlena svatou vírou a chtěla v ní mít vychovaného i vnuka. Dohlížela, aby byl vzděláván ve slovanském písmě i knihách.

LOŽE SV. VÁCLAVA
V kostele sv. Petra a Pavla na starobylé Budči bývala škola. Tam byl Václav poslán.Vedle památné svatyně ukazují dosud kámen čili lože svatého Václava, kde se pilně učil latině. Na tomto místě stál dříve hrad Budeč.

ZALOŽENÍ CRÁMU SV. VÍTA
Roku 920 ( v 17 letech) vybudoval Václav uprostřed Pražského hradu dřevěný románský kostelík zasvěcený sv. Vítu . I kostelík v Boleslavi byl dřevěný, jen chrámové dveře železné. Železný kruh, za který se umírající Václav později držel, byl přenesen do Prahy a doposud je jím ozdobena Svatováclavská kaple. Ta je postavena právě na místě dřívějšího románského kostelíka a jsou v ní uloženy Václavovy ostatky. Když Karel IV. projektoval Svatovítský chrám, rozhodl se, že celou kapli sv. Václava pojme do půdorysu velkolepé novostavby. Plány vypracoval Matyáš z Arrasu.

TAJEMNÁ CHODBA SV. KNĚŽICE
Podle pověsti sv. Václav založil kostelík sv. Michaela pod Pražským hradem. Zbudoval z hradu podzemní chodbu. Jeho matka Drahomíra se strachovala o své panství a byla proti prvorozenému synovi poštvávána závistivými dvořany. Aby se Václav vyhnul pronásledování chodil se svým služebníkem Podivenem do kostela tajnou chodbou .

SMRT SV. VÁCLAVA
Sv. Václav vroucně miloval lid, jemuž vládl. Protivila se mu soudobá šlechta, která žila rozmařile a lid pouze využívala. Protože Václav zabránil válce s německým císařem, neváhala bojechtivá šlechta spáchat na něm zločin. Jeho bratru Boleslavovi namluvila, že ho chce Václav zabít a tak Boleslav začal kout pikle.Ve svém kraji byl znám svou ukrutností. Když jednou poručil postavit kamenný hrad a poddaní odmítali, protože nic takového nikdo ještě nestavil, velice se rozlítil a prvnímu , co mu byl při ruce, sťal hlavu. Za krátký čas měl hrad, kterému nebylo v Čechách rovno a nazval ho Boleslav.
Roku 929 pozval bratra k sobě do hradu pod záminkou vysvěcení kostela sv. Kosmy a Damiana. Navečer 27. září chtěl Václav odjet, ale Boleslav ho přemluvil slovy:"Proč pak chceš odejeti, milý bratře ? Hle, vína a medoviny mám hojně u sebe". Věrní služebníci varovali Václava, že jej chce bratr zabít, ale on nevěřil. Když šel ráno do kostela, potkal se s Boleslavem a děkoval mu za včerejší pohostinnost, ten mu odvětil, že ho chce nyní lépe hostit a udeřil ho mečem do hlavy. Václav mu zbraň hravě vyrval a povalil ho na záda. V tom na Boleslavovo volání o pomoc přiběhli jeho služebníci a ve dveřích chrámu, když raněný utíkal, ho probodl Hněvsův meč. I Václavova pacholata v Praze pobili nebo oloupili.
Boleslav se tak dostal k vladařství. Kupodivu dal druhý den Václavovo tělo převést do Prahy.

PODIVEN MSTITEL
Věrný sluha sv. Václava - Podiven vyhledal vrahy ( Tistu, Styra a Hněvsu ) ve Staré Boleslavi, přepadl je v lázních a zabil. Posléze byl ale jejich kumpány chycen a ztýraný pověšen na stromě.

NÁRODNÍ LEGENDA O SV. VÁCLAVU
O kněžici Václavovi je známo , že je Čechy zbožňován jako mučedník a národní světec. Sami jsme si ho prohlásili za svatého.
Vypráví se, že jednou v roce se vypraví do nebe, a to na úsvitě 28. září. Zmobilizuje válečné vojsko a hodinu před půlnocí se vrací opět do Blaníku

BLANIČTÍ RYTÍŘI
Před dávnými časy, když Čechy přepadl zákeřný nepřítel, sebral Zdeněk Zásmucký množství dobrovolníků a obsadili horu Blaník jižně od Vlašimi. Statečně odolávali , ale nakonec podlehli. Po boji se přátelé padlých vydali na bojiště pohřbít své blízké, ale nenašli ani jednu mrtvolu. Devátého dne po krvavém boji slyšeli kolem vrchu řinčet zbraně.Viděli také Zdeňka Zásmuckého a jeho druhy cvičit na koních. Po chvíli zašli do skály a ta se za nimi s rachotem zavřela.
Až bude v Čechách nejhůře, zjeví se na Karlově mostě svatý Václav s družinou blanických rytířů, jeho kůň vyrýpne kopytem skrytý kouzelný Bruncvíkův meč, který je ukryt v pilíři. Tím mečem Václav seseká všem nepřátelům hlavy a zavládne trvalý mír.
Mnoho se vypravuje i o tajemném vrchu Oškrobrhu u Poděbrad .
V šumavské legendě se zase dozvídáme o chrabrých rytířích, kteří se po odvalení velkého balvanu z Boubína objeví, aby spolu s Václavem zachránili naši zemi.

PŘED BITVOU U KOLÍNA
Dnešní Václavské náměstí v Praze, dříve Koňský trh, se jmenuje podle návrhu Karla Havlíčka Borovského z r. 1848. Na místě Národního muzea stála Koňská brána zvaná též brána sv. Prokopa. Roku 1757 jednou o půlnoci se před ní objevil Václav na bílém koni. Prohlásil, že jede na pomoc ke Kolínu a zmizel. Druhého dne se zde strhla bitva.

SV. VÁCLAV V CIZÍCH ZEMÍCH
Bavoráci mají zázračnou svatováclavskou studánku u Strobenhausu v Horním Bavorsku s léčivou vodou.
Oblíbená vánoční píseň v Anglii je Good King Wenceslaus tj. Dobrý král Václav. Známá je i ve Východní Indii.

VZNIK SVATOVÁCLAVSKÉHO CHORÁLU
V letech 1278 - 1283 vznikl mohutný a slavnostní zpěv a slavný český chorál Svatý Václave. Je to nejvznešenější česká modlitba.

Svatý václave,
vévodo české země,
kněže náš,
pros za ny Boha,
Svatého ducha. Kyrieleison.

Pomoci žádámy,
smiluj se nad námi;
utěš smutné,
otžeň vše zlé,
Svatý Václave. Kyrieleison

----------------------------------------------------------------
zdroj : Svatováclavské legendy, V. V. Tomek, Praha 1929
Svatováclavský sborník
Středověké legendy o českých světcích, Jaroslav Kolár, 1998
(ilustrace z Kosmovy kroniky)
zpracováno : 7.10.1999