Literatura doby husitské

Literatura doby husitské
rozdělení: a) doba předhusitská
b) doba husitských válek
c) doba doznívání husitství

Doba předhusitská (konec 14. st. - 1419)
Panuje nespokojenost mezi obyvatelstvem s postavením církve, jsou vyjadřovány první náznaky odporu a kritiky, objevují se průkopníci - formulují kritické názory v kázání a ve spisech. Traktát = učené pojednání, zejména o náboženských otázkách (později společenský život). Předchůdci Husa vycházejí z učení anglického kazatele Johna Viklefa (kritika církve).
Matěj z Janova - kněz, kazatel, autor spisu Pravidla Starého a Nového zákona
Konrád Waldhauser - německý vzdělanec pozván do Čech Karlem IV. Kritizuje církev - kázání německá a latin-ská - určena vzdělancům městského patriciátu, jedná se o kritiku z hora, popudil mnišské řády.
Jan Milíč z Kroměříže - česká kázání pro chudinu, jeho žáci založili Kapli Betlémskou (1391)
Tomáš Štítný ze Štítného - vytvořil názvosloví české, teologické a filosofické => možnost vzdělání lidí neznalých latiny, předčil Jana Milíče, byl spřízněn s panským rodem Benešoviců, studoval v Praze, na universitě nedosáhl hodnosti => návrat na rodnou tvrz. Literární činnost byla podnícena pražskými studiemi a vzorem Milíčovým. Byl vzdělanec, zbýval se otázkami lidu, původně psal jen pro své děti, později se obracel k širšímu čtenářstvu. Stře-dem zájmu byla venkovská šlechta a ta předávala myšlenky čeládce a venkovskému lidu. Skládal z převzatých poznatků nové celky a překládal.
Knížky šestery o obecných věcech křesťanských - podává poučení o věcech nezbytných ke křesťanské praxi, traktát o hospodáři, hospodyni a čeledi. Autor si všímá, jak náboženské otázky zasahují do praktického života. Ukázka je adresována pánům, dává jim rady jak spravedlivě vládnout. Ke svým poddaným by měli být dobrotivý, ale neprotivit se bohu, nebýt lakomý a líní, neměli by být proti pravdě, vládnout dle zákona, ...
Knihy naučení křesťanského - sborník
Řeči besední
Řeči sváteční a nedělní
Ve spisech usiloval o zharmonizování feudálního řádu, zpřístupnil lidu vzdělanost - předchůdce kultury husitské doby, psal česky, nebyl knězem - odpor universitních mistrů, první klasik české naučné literatury. Štítný poukazo-val na nedostatky, snažil se o harmonizaci feudalismu, ale nebyl revolucionář. Domníval se, že feudalismus je daný Bohem => neměnný. Cestu k nápravě viděl k návratu zpět, k neporušenému řádu.
Jan Hus (1371 - 1415), narodil se v Husinci u Práchtic, odešel do Prahy, vystudoval KU: 1393 - bakalář; 1396 - mistr university; 1400 - vysvěcen na kněze. Dekret kutnohorský (1409), 3 hlasy Češi, 1 hlas Němci. Vydal ho Václav IV. R. 1402 se Hus stal kazatelem v Kapli Betlémské. Myšlenky ve spisech nebyli nebezpečné pro církve. Při lidových kázáních nachází odezvu - začínají být nebezpečné => vzniká lidové kacířství, pronásledování Husa, církevní tresty (klatba - neumožnění vykonávání křesťanských činností (oddávání, rozhřešení, ...), pražský inter-dikt - zákaz obřadů po dobu pobývání kacířů v Praze). Byl vypovězen z Prahy a usadil se v Čechách na Rakov-nicku. Věnuje se zde kázání pod širým nebem.
De ecclesia (O církvi), nejdůležitější dílo, určeno pro vzdělance, závažné myšlenky. Dokazuje, že hlavou církve je Kristus, nikoliv papež. Vyvrátil papežovo učení, křesťan je povinen poslouchat slovo boží, které není v rozporu s církví => věřící nemusí poslouchat kněze, kteří žijí v přepychu, církevní učení má právo kontrolovat každý křes-ťan.
Betlémská kázání - většinou si Hus svá kázání připravoval písemně. Byla určena prostým lidem na různá témata. Hus tímto kázáním vychovává k řádnému životu a zodpovědnosti ve svazku manželském, kde si oba partneři mají být rovni. Manželství považuje za nerozlučitelné.
Knížky o svatokupectví - kritika církve, prodávání odpůstek, poplatky za církevní obřady - křty, pohřby, svatby
Dcerka - učí ženy správnému životu. Je to Husův pohled na život kněží a na jejich postavení ve společnosti, jejich rozmařilý život.
Výklad Víery, Desatera a Páteře - Hus vysvětluje tři základní články: Desatero přikázání, modlitba Otče náš, vyznání výry
O šesti bludidlech
Postila (Postilla verba) - nejčtenější, není to dílo kazatelské, postila = sbírka kázání, sbírka traktátů
De orthographia Bohemica - odstraňoval zastaralé mluvnické tvary, zjednodušil pravopis. Místo pravopisu spřežkového zaváděl pravopis diakritický.
Listy z kostnického vězení
List přátelům v Čechách