POEZIE: Využití náznaků (vleklá zima, doba tmy). Intimní život, příroda, chvála domova, klade se důraz na jazyk – oslava mateřštiny. Libozvučné melodické verše (Holasova „Lodění“, Nezvalova „Manon“ aj.) Připomenutí významných českých osobností. 120. výročí narození B. Němcové (Seifert – sb. „Světlem oděna“ , sb. „Vějíř Boženy Němcové“). Oslava Prahy – tradice, historie, památky. (Halasovy – sb. „Torzo naděje“ – b. Praze“, Seifertovy sb. „Kamenný most“). Tvorba pro děti (Halas, Hrubín). Jiří Orlen – * Kutná hora, byl židovského původu – rasová diskriminace. Měl na něho vliv existencialismus – literární směr zaměřený na přemýšlení o smyslu života. Pesimistická tvorba, přemýšlení o tom, že se každý den přibližuje k smrti. sb: „Cesta k mrazu“ – b. „Bílý obraz“ – pocity samoty a strachu, vliv nástupu fašismu. sb. „Z pozůstalostí“ – b. „Na hranici“ – v roce 1958 vyšly jako deníky. PRÓZA: Nucený nástup od společenské reality (skutečnosti). a) historická – poučení z minulosti = posila sebevědomí. V. Vančura – „Obrazy dějin národa českého“; Fr. Kubka – připomíná romány a příběhy z křesťanské doby, román „O Rožmbercích“ (trilogie), román „O Michelangelovi“; b) psychologická – M. Pujmanová – „Předtucha“, V. Řezáč – „Černé světlo“, J. Havlíček – „Helimadoe“, E. Hoslovský; c) tzv. českého génia – Oslava pracovitosti a schopnosti českého člověka. E. Bass – „Cirkus Humberto“, F. Kožík – „Největší z Pieralů“ d) inspirace lidovou tradicí – J. Drda – „Městečko na dlani“ – idylická scenérie krajiny, osudy obyčejných lidí, radostný vztah k životu.
OBRAZ 2. SVĚT. VÁL. V LITERATUŘE – První období je charakterizováno dokumentárním charakterem a vykresluje určité svědectví. Jan Drda – Prozaik a dramatik, vstup do literatury za války („Městečko na dlani“). Soubor povídek: „Němá barikáda“ – obraz boje s fašismem, nepolitické hrdinství obyčejných lidí nebo dětí v mezních situacích. Povídka: „Hlídač dynamitu“ – hl. postava Fr. Milec krade dynamit pro odboráře, pro prozrazení je jeho žena silnější a společně s příslušníky gestapa zaviní cílený výbuch v jejich stavení – všichni zemřou. Román: „Krabice živých“ – odehrává se v koncentráku, vystupují zde židé i ostatní co nesouhlasili s vládou, politikou. Autor tu popisuje den, který byl odlišný od těch předchozích v tom, že byl klid oproti předchozím dnům, které byli plné zvuků sirén a letadel a dalších násilí v koncentráku. Prostředí koncentračního tábora popisuje bídu a utrpení , hl. hrdina je filmový režisér Zdeněk nyní písař u vězeňské kartotéky – stává se z něho statečný a odvážný člověk (mnohé zachraňuje před smrtí). Fučík – komunistický spisovatel. Dílo: „Reportáž psaná na oprátce“ – texty napsány ve vězení, záznam prožitků i retrospektivní vzpomínky, dokument nelidskosti fašistů. Vzpomínka na svou manželku, oba jsou zavřeni v Pankrácké věznici. L. Fuks – psal o židech za války. „Pan Theodor Mundstock“ – starý osamělý člověk čeká, kdy i jeho přímo zasáhne nepochopitelná fašistická zvůle a násilí, kdy i on bude poslán s transportem židů do koncentračního tábora. Pro to se připravuje a už doma se na to fyzicky a psychicky připravuje. snaží se simulovat situace a podmínky, které bude mít v koncentráku. A takto tráví své poslední dny před transportem. Spí na zemi, představuje si práci v lomu, jak nad ním a ostatními stojí hlídači ve vysokých botách, jak tvrdě pracuje. chce být zcela připraven, aby přechod do koncentráku nebyl tak nárazový a citově poznatelný. Nakonec však dřív než stihl odjet do koncentráku, tak zemřel srážkou s autem. „Spalovač mrtvol“ – pan Kopfukinge psychopat z krematoria – stává se udavačem a vrahem své ženy. Bohumil Hrabal – „Ostře sledované vlaky“ – Hrma Miloš – hl. postava, vypravěč, mladý a statečný. Hrdinská motiv = Miloš H. zneškodní válečně důležitý vlak výbušninou, vzájemně se ale postřelí s dozírajícím německým vojákem a společně umírají. Ota Pavel – povídky „Smrt krásných srnců“ ( „Zlatí úhoři“, „Kapři pro Wehrmacht“ – vzpomínky na otce a členy rodiny, přátelé). Alberto Morávio – italský liter., román „Horalka“.
15. listopad 2007
5 506×
582 slov
