Narozena 1.2. 1882 v Uválech vlastním jménem Marie Bartošová, provdaná Stivínová. Byla to česká prozaička, novinářka, politická pracovnice, umělecká překladatelka, redaktorka komunistických a levicových novin, národní umělkyně. V letech 1894-1897 žila v Kročehlavech. Později se však přestěhovala do Kladna, ale také cestovala po celém světě (studovala i pařížskou Sorbonnu), a své dojmy zachytila v několika cestopisech. Stala se přední představitelkou socialistického realismu v české próze. Úzce spolupracovala se sociálně demokratickým a komunistickým tiskem. Překládala z francouzštiny a z němčiny. Nejvýznamnější díla vytvořila ve druhé polovině třicátých let. V roce 1935 vydala román SIRÉNA, v němž zachytila obraz Kladna s jeho proměnami v průmyslové a hornické centrum kraje a jeho sociální zápasy. V roce 1938 vyšel román HAVÍŘSKÁ BALADA a v roce 1940 MĚSTO VE ZNAMENÍ OHNĚ. Na domě čp. 207 v Kročehlavech, kde spisovatelka prožila své mládí, je umístěna pamětní deska. Avšak počátky své literární činnosti věnuje údělu žen ve společnosti, ať už příběhy mladých dívek nebo tvorbě pro děti - (román Panenství nebo povídky Plané milování a Mučenky), nebo těžký život dělnických žen (Povídky z pekla). Umírá v praze dne 16.1.1967. V Kročehlavech , kde prožila své mládí je do dnes položena památní deska na její počest.
DÍLA:
Den po revoluci, Dojmy z Ameriky, Africké vteřiny, Zpívající Čína, Panenství, Plané milování, Mučenky, Povídky z pekla, Náměstí republiky, Nejkrásnější svět, Přehrada, Siréna, Havířské balady, Robinsonka, Divoký západ, dívky tepané ze stříbra, Bruno, Zázračná hodina, nespokojený králíček, Veselá kniha pohádek, Město ve znamení ohně,
26. září 2007
5 927×
245 slov