Národní divadlo

Zájem českého lidu o české divadlo byl tak velký, že spontánně vznikala dřevěná divadla a
arény, hrající hlavně v letním období. Rozmáhaly se zejména v Praze na pravém břehu
Vltavy. Staly se zdrojem dobrého výdělku a hlavně zábavy nejširších českých vrstev.

Nejstarší divadlo bylo tzv. Bouda, které bylo však r. 1789 zbořeno. Česky se hrálo na
různých místech, většinou v odpoledních hodinách v německém Nosticově-Stavovském
divadle v Praze. V r. 1844 z podnětu Františka Palackého, Františka Riegra a Aloise
Pravoslava Trojana začali naši předkové usilovat o postavení kamenné budovy českého
divadla.V r. 1849 byla založena První česká cestující herecká společnost Josefa Aloise
Prokopa. Její hlavní myšlenkou bylo vztvořit Sbor pro vybudování Národního divadla. Ten
vznikl v r. 1850 a jeho předsedou se stal František Palacký. Sbor uspořádal mezi lidem
peněžní sbírku na stavbu Národního divadla.

V r. 1850 nabídla obec sboru místo v dolním konci Václavského náměstí. Návrh na
divadelní budovu vytvořil pražský architekt Jan Jindřich Frenzel, později však byl
pozemek přemístěn na nároží vltavského nábřeží a Národní třídy. Na stavbu budovy byla
vypsána soutěž.

Zatím se hrálo v Prozatimním divadle 3krát týdně a od r. 1864 denně. Sezonu zahájili Hálkovou hrou Král Vukašín.