Národní obrození

Národní obrození-od poslední třetiny 18. stol., 1800-1820
Osvícení panovníci: Marie Terezie, Josef II.(nevolnictví –1781, toleranční p., zrušení Jezuitů, dozoru církve nad školami, rušení klášterů – omezení moci církve)
Počeštění měst – odspodu
I. fáze - obranná, spojená s osvícenstvím, představitelé neumí perfektně česky, šlechtici
kritické zkoumání starých textů - J. Dobrovský – jezuita, vychovatel, učitel, psal německy, latinsky
G.Dobner – piarista, F.M.Pelcl – Nová kronika česká; zkoumání Hájkovy kroniky, kult Jana Nepomuckého
V.M.Kramerius – knihkupectví, vydavatelství Česká expedice, následník Melantricha, D.A. z Veleslavína, Knížky lidového čtení, kalendáře, noviny – pro širokou českou veřejnost, na vesnici – kantoři, faráři – lidovýchova
Divadlo – 1. Stavovské (Nosticovo), měšťanské (Smíchov), Nové německé (státní opera) od baroka občasné – o masopustech, loutkové (Kopečtí) – Kašpárek malý chytrý, Škrhola tupý sedlák, comedia dell´arte, kočovné, ochotnické – U Hybernů, Strah. klášt., U Kajetánů, drama:Schola ludus – Komenský, Jezuité – adaptace Schillera, Moliéra, Vídeňské frašky – P. Šedivý – Pražští sládci, prostředí Masných krámů
Václav Thám – historické drama Břetislav a Jitka, 1785 – Písně v řeči vázané – 2 almanachy + první pokusy o českou poezii, Kiliján Ignác – soustředění divadelní společnosti

II. fáze – 1800-1820, útočná,. Představitelé umí česky, nejen šlechta, snažili se působit v obou větvích – vědecké, umělecké, jedna vždy převažuje, sbírají lidovou slovesnost
Palacký :1798-1876, žák Dobrovského, archivář – kritika hraběcích rodů, s Šafaříkem pro prozódii časomíru, časopis Společnosti vlasteneckého muzea v Čechách, autor austroslavismu, předseda Slovanského sjezdu, Dějiny národu českého v Čechách i na Moravě – pravěk – 1526 (Haubsburkové), husitství, umělecké i historicko-vědné
Šafařík : 1795-1861, Slovák, chce osvobození Slovanů – slovanské jazyky – nářečí, panslovanství, věnuje se slavistice, archeologii, cenzor, Slovanské starožitnosti – dějiny slova od 10. století, Tatranská músa s vírou Slovanskou – pův. poesie
Jungmann : 1773-1847, učitel staroměstského gymnázia – žák Havlíček, učil češtinu, Slovesnost:1820, česká věd. literární teorie, Historie literatury české – 1. psaná,
Slovník: česko-německý, 120 000 hesel, odvozuje, přejímá ze staré češtiny, slovanských j., kyselina, vzduch…, rozmluvy: O jazyku českém, Rozprava němce s Čechem, překlady: Goethe, Chateubriand, Milton, Schiller
Kollár: 1793-1852, Slovák, studium protestantské teologie, uni. v Jeně, láska Mína,
Slávy dcera – 5 zpěvů o Slovanech, područí, víra v lepší zítřky, insp. Dantem, Byronem, rozdíl slovanské historie a současnosti (Lužičtí Srbové v Jeně), O literárnej vzájemnosti mezi kmeny a nářečími slávskými – 5 nářečí, lidová slovesnost, epigramy, hist. Díla
Čelakovský : 1799-1852, filosofická studia, prof. pražské univerzity - čeština, sbíral české a slov. národní písně a přísloví a napsal Slovanské národní písně a Mudrosloví národů slovanského, v příslovích vlastní verše: Smíšené básně, Ohlas písní ruských – bohatýři, podle ruských bylin, prosté postavy, epické básně, boj s Tatary a Turky, Ohlas písní českých lyr. a satirické básně, ne hrdinské, ep. báseň Toman a lesní panna, epigramy, překlady, vědecké práce, bohemistické a slavistické, redaktor mnoha časopisů – Včela – 1.zpravodajství