"Opravdu dobrý román nemusí nic říkat. Má schopnost stimulovat mysl a ducha lidí, kteří s ním přijdou do styku."
Norman Mailer je současný americký prozaik, dramatik, básník a publicista. Narodil se 31. ledna roku 1923 v Long Branch ve státě New Jersey. Ve čtyřech letech se s rodinou přestěhoval do Brooklynu a v 16 letech nastoupil na Harvardskou universitu. Zde studoval letecké inženýrství, ale zároveň tu vzrostl jeho zájem o psaní. Jeho povídka „Nejbáječnější věc na světě“, kterou napsal původně pro harvardský školní list vyhrál cenu časopisu Story pro vysokoškolskou fikci. V březnu roku 1944, necelý rok po absolutoriu byl povolán do armády. Ze zkušeností z jeho služby v průzkumnické četě v tichomořské oblasti pochází nápad napsat válečný román o druhé světové válce. Jeho románovou prvotinou a zároveň nejúspěšnějším dílem je román Nazí a mrtví (vydaný roku 1948), popisující fiktivní osudy průkumné roty na ostrově Anopopei obsazeném Japonci. Jeho další dvě díla, Na barbarském břehu a Obora nebyla kladně přijata kritikou ani nakladateli a proto obrátil svou další tvorbu k žurnalistice. Pomáhal při založení listu The Village Voice roku 1954 a po krátkou dobu do něj přispíval týdenními sloupky. Roku 1959 na sebe upoutal pozornost sbírkou esejí, dopisů a fikcí na téma politika, sex, drogy, vlastní tvorba a tvorba ostatních autorů. Tato sbírka s názvem Dělám si reklamu je pospojována autobiografickými prvky odrážejícími dopad tlaku úspěchu, opojení a literárního trhu.
Mailer se vrátil k románové tvorbě roku 1965 dílem Americký sen a Proč jsme ve Vietnamu? V 60. letech také vytvořil hybridní literární formu kombinující fikci a skutečnost, použitou v Armádách noci. V tomto románu se vyjadřuje k pochodu proti válce ve Vietnamu v říjnu 1967, během kterého byl zatčen. Za toto dílo získal Pulitzerovu cenu a zároveň mu vrátilo čtenářský i kritický ohlas. V průběhu dalších deseti let pokračoval v plodné tvorbě obsahující široké spektrum témat od Ohně na Měsíci (1970) o přistání prvního člověka na Měsíci, Zajatci sexu (1970) – esej reagující na hnutí žen za práva po Marilyn Monroe (1973) – životopisný román o slavné americké herečce.
V Katově písni vytváří Norman Mailer román stejných kvalit jako Nazí a mrtví. Tento nefiktivní román pojednává o životě a popravě odsouzeného vraha Garyho Gilmora. Za Katovu píseň mu byla udělena již druhá Pulitzerova cena a kritika ocenila jeho literární mistrovství. Roku 1983 vydal Dávné večery, vícedílný román velkého významu. Původně dvou až čtyř dílný cyklus fiktivních příběhů je zasazen do Egypta za vlády 19. a 20. dynastie (1290 – 1100 před naším letopočtem).
Kromě literární tvorby se podílel na zfilmování několika svých děl. Byla to především tato : Obora, Armády noci, Drsní chlapi netančí a Katova píseň, za jejíž adaptaci obdržel cenu Emmy.
Vybraná díla:
Armády noci
V tomto románu líčí Mailer sarkasticky, pobaveně, ale i pateticky své vlastní zážitky z října 1967, kdy se sám zúčastnil a také byl zatčen na jedné z nejmasovějších demonstrací proti válce ve Vietnamu – pochodu na Pentagon.
Katova píseň
Kniha se snaží o faktografický výčet životních osudů vraha Garyho Gilmora a lidí s ním spjatých za období od propuštění z věznice v Marionu ve státě Illinois až do jeoh popravy o více než devět měsíců později v Utažské státní věznici. Kniha přísně vychází z rozhovorů, dokumentů, záznamů soudních jednání i z jiných původních materiálů procesu.
Dávné večery
Kniha nás zavede do 2.tisíciletí př.n.l. starověkého Egypta. Ve dvou časových rovinách v ní sledujeme vyprávění starce Menenheteta, který prožil čtyři životy a důvěrně poznal zejména jednoho z nejvýznamnějších egyptských faraonů Ramesse II. Menenhetetův příběh otvírá pohled nejen na historické události tehdejší doby, jako např. slavnou bitvu u Kadeše, ale jeho prostřednictvím pronikneme i do složitého světa všudypřítomných egyptských bohů či do tehdejších sexuálních zvyklostí. Kniha je tak nejen prostým vyprávěním o osudech jednoho hrdiny, ale stává se barvitým, pečlivě vykresleným obrazem každodenního života a myšlení starých Egypťanů.
Nazí a mrtví
Román o válce v Tichomoří, byl vydán v roce 1948 a patří ke klíčovým dílům americké válečné literatury. Autor vychází z vlastních prožitků vojenské služby v jihovýchodní Asii a na Filipínách. Román je rozčleněn na čtyři nestejně dlouhé části – Vlna, Hlína a tvar, Rostlina a přízrak, Brázda. Román je založen na zachycení bojových operací šestitisícového amerického invazního výsadku pod velením generála Cummingse na tichomořském ostrově Anopopei za druhé světové války. Setkáváme se tu s průzkumným oddílem četaře Crofta, který se po vylodění a stavbě tábora zabývá budováním silnice do nitra ostrova, kde je umístěna bojová linie Japonců. Po několika drobných srážkách je průzkumný oddíl vyslán na druhou stranu ostrova, aby prozkoumal japonský týl. Na této misi je oddíl veden poručíkem Hearnem, bývalým generálovým pobočníkem. Jádro příběhu je založeno na líčení cesty oddílů džunglí a přes hory, na několik střetů s Japonci, kdy je jeden amrický voják zraněn a dopravován čtveřicí dalších zpět do tábora, smrti poručíka Hearna a na vyčerpávajícím a úmorném přechodu horského hřbetu, který končí smrtí dalšího z vojáků a je předčsně ukončen zběsilým útěkem před sršni. Po návratu je oddíl zpraven o zbytečnosti jejich útrap, neboť celý útok je během jejich neúspěšného průzkumu dokončen likvidací velkého množství vyhladovělých Japonců. Do základního příběhu vstupuje rozsáhlé pásmo Stroj času, které tvoří významnou část knihy. V jednotlivých vstupech nám představuje příslušníky čety a jiné osoby, se kterými se setkáváme v příběhu (necitelný Sam Croft, výborný průzkumník Julio Martinez, Joey Goldstein, Polack Cziewicz, zraněný Woodrow Wilson, ctižádostivý generál Cummings i zastřelený poručík Hearn a další…) Stroj času líčí jejich stručnou charakteristiku i nejdůležitější epizody jejich životů. Toto pásmo tvoří významnou část knihy. Druhé doplňující pásmo je Chór, tvořený dialogy románových postav včetně scénických poznámek. Autor vyjádřil krutost, nesmyslnost a absurditu války naturalistickým popisem útrap a reflexí menšícího-se kolektivu. V krajních situacích vyplouvají na povrch i problémy způsobené rasovou a národnostní nesnášenlivostí i odlišnou životní zkušeností a sociálními poměry. Do útrap války se přidávají i starosti běžného života, jako děti a ženy, krutě zasáhne do života vojáka i smrt manželky při porodu. Mailer zde využívá své mistrovství psychologické kresby, použití různých řečových vrstev i prolínání časových rovin a uplatňuje zde i ironický nadhled, což svědčí o jeho schopnosti čerpat z podnětů moderní literatury.
Dílo:
Romány:
-Nazí a mrtví (1948)
-Pobřeží barbarů (1951)
-Obora (1955)
-Dělám si reklamu (1959)
-Americký sen (1964)
-Proč jsme ve Vietnamu? (1967)
-Armády noci (1968)
-Miami a obléhání Chicaga (1969)
-Oheň na Měsíci (1970)
-Zajatci sexu (1971)
-Marilyn (1973)
-Katova píseň (1979)
-Dávné večery (1983)
-Drsní chlapi netančí (1983)
Drama:
-Obora – přepis pro divadlo, úspěšně uveden mimo Broadway
Filmy:
-Nazí a mrtví (1958, režie Raoul Walsh)
-Americký sen (1966,režie Robert Gist)
-Drsní chlapi netančí (1987, režie Norman Mailer)
Použitá literatuera:
Malá Encyklopedia Spisovatelov Světa (Obzor, 1978)
Internet:
Encarta Concise Encyclopedia Online – http://www.encarta.com
New York State Writers Institute – Institut spisovatelů státu New York
KC's Norman Mailer Page – http://ireland.iol.ie/~kic/index.html
28. prosinec 2012
4 423×
1123 slov
