V 1. pol. 20 století autoři navazují na ruský realismus (Dostojevskij, Tolstoj, Gončarov). První světová válka způsobila hluboký společenský i duchovní otřes, nastává rozdělení společnosti. Jedním z významných proudů byl dadaismus jako vzpoura proti veškerým kulturním hodnotám, druhý proud, liberalisticky pojatý humanismus se zaobírá hledáním smyslu života, na východě se na jeho základě vyvinul komunismus. Množství literárních proudů odráželo situaci. Hlavní dvě protikladné tendence byly skeptická (klade důraz na poznání a to i v jeho nejstrašnějších podobách) a nesená historickým optimismem (nebrání se poznání, ale je zaměřena k budoucnosti). Pragmatismus se odmítá zabývat otázkami smyslu a podstaty věcí a klade důraz na výsledky a fakta, které z věcí vyplývají (věčnost). Unanimismus je opak pragmatismu, hlavním principem reality není oživující duše, je založen na síle skupiny. Marxismus je snaha nově pojmout společnost založená na materialismu a vědeckém ateismu. Synkretismus je proud, v němž je plno různých proudů, uměleckých i protichůdných ve stejné době. Existencialismus se zaměřuje na lidskou existenci, která je objasňována z hlediska bezprostředního prožívání a porozumění sobě samému. Socialistický realismus má funkci politickou, morální a estetickou, má formulovat dělnické revoluční uvědomění.
MICHAIL ŠOLOCHOV
– nositel Nobelovy ceny, realistické tendence, ovlivněn režimem
- TICHÝ DON – rozsáhlá románová epopej, líčí život kozáka za 1. sv. války (rolník)
BORIS PASTERNAK
– DOKTOR ŽIVAGO – zobrazuje režim, kritika společnosti a stalinského ničení hodnot
MICHAIL BULGAKOV
– MISTR A MARKÉTKA – vrchol jeho tvorby, faustovské téma (příběh Fausta), prolínání biblického příběhu se skutečností, zápas dobra a zla
- spisovatelé píšící o zklamání z války (Hemingway), přichází hospodářská krize a nástup fašismu. Rozvíjejí se směry jako naturalismus, symbolismus, secese, expresionismus, civilismus, začínají se rozvíjet nové proudy (vitalismus, unanimismus, sociální próza).
ROMAIN ROLLAND
– Francouz, nositel Nobelovy ceny, vynikající životopisec a romanopisec
- PETR A LUCIE – novela, zobrazuje lásku dvou lidí na pozadí první sv. války, tragický konec, utíkají k lásce, touhy a ideály, děj je ze zázemí Paříže
- DOBRÝ ČLOVĚK JEŠTĚ ŽIJE – vinař, vitalistický román
- JAN KRYŠTOF – románová epopej
ERICH MARIA REMARQUE
– NA ZÁPADNÍ FRONTĚ KLID – ich forma, o osudech studentů vhozených do války,
nejsou schopni se vrátit do normálního života
- CESTA ZPÁTKY – volné pokračování
- TŘI KAMARÁDI
THOMAS MANN
– BUDDENBROCKOVÉ – generační román, úpadek a zánik bohaté rodiny
- DOKTOR FAUSTUS – filozofický román
LION FEUCHTWANGER
– z nejpopulárnějších němec. spisovatelů, Žid, romány s židovskou tématikou, v jeho
dílech se často projevují souvislosti mezi minulými ději a současností
- ŽID SÜS – o životě Židů v době, kdy se k vládě dostává nacismus
- OŠKLIVÁ VÉVODKYNĚ – životopisný román o Markétě Korutanské
- ŽIDOVKA Z TOLEDA – o španělském středověku
- franc. romány: LIŠKY NA VINICI, BLÁZNOVA MOUDROST
- GOYA – životopisný román o slavném malíři
Pražskou německou literaturu píší němečtí autoři, kteří jsou místem narození nebo působením spojeni s Prahou.
FRANZ KAFKA
– pocházel z Prahy, úředník pojišťovny, těžce nesl, že se stal součástí byrokracie, rozešel se s židovs. náb. obcí, nepodařilo se mu splynout s žádnou skupinou, miloval Milenu Jesenskou
- PROCES, ZÁMEK – romány, anonymní hrdinové, lidé bez minulosti, postavy vláčeny byrokracií
- próza – AMERIKA, PROMĚNY
GUSTAV MEYRINK
– v Praze prožil část života, je autorem označení „magická Praha“
- GOLEM – odehrává se v pražském židovském ghettu
- ČERNÁ KOULE – povídky s groteskním nadhledem a ironií
FRANZ WERFEL
– expresionistický básník, prozaik a dramatik, obavy o osud lidstva, konvertoval ke křesťanství
- PÍSEŇ O BERNADETĚ – o hrdince Mariánského zjevení v Lurdech
- VERDI – životopisný román
- JAKUBOVSKÝ A PLUKOVNÍK – drama
EGON ERWIN KISCH
– označován jako „zuřivý reportér“, tvůrce moderní umělecké reportáže, zásadový,
vzdělaný, rozsáhlá díla věnoval Praze
- PRAŽSKÝ PITAVAL, TRŽIŠTĚ SENZACÍ, CAŘI, POPI, BOLŠEVICI
RAINER MARIA RILKE
– tajemník Rodina, silně ovlivnil moderní poezii, sám byl ovlivněn franc. symbolismem
- DVĚ PRAŽSKÉ POVÍDKY, OBĚTINA LÁRŮM
Anglický realismus první pol. 20. století - analýza domácího prostředí, vznikají vyvážená díla, kritický realismus.
JOHN GALSWORTHY
– SÁGA RODU FORSYTHŮ – čtyři generace ve viktoriánské době
GEORGE BERNARD SHAW
– jedním z nejvýznamnějších dramatiků, ironie a sarkasmy, hry pro puritány
- ZPĚT K METHUSALEMOVI, SVATÁ JANA
- PYGMALION – vznikl podle toho muzikál MY FAIR LADY
HERBERT GEORGE WELLS
– sociálně vědecké utopie připomínající dnešní sci-fi
- NEVIDITELNÝ – zamýšlí se nad nebezpečím a možností vědeckého pokroku,
zneužitelnosti vědy pro získání moci
Americký realismus vyrostl z anglického, ale začal se od něj odpojovat, výraznější sociální kritika, próza má výrazné sklony k naturalismu, konflikt bídy a touhy po americkém snu.
THEODOR DREISER
– AMERICKÁ TRAGÉDIE – základním tématem je kariéra lidí toužících po úspěchu a bohatství, obětují tomu cit, čest i smysl života
JOHN STEINBECK
– prozaik a dramatik
- O MYŠÍCH A LIDECH
- HROZNY HNĚVU – pohled na Ameriku v době krize, pohled na rodinu, která je vyhnaná
WILLIAM FAULKNER
– DIVOKÉ PALMY, NEODPOČÍVEJ V POKOJI
ERNEST HEMINGWAY
– žurnalista, povídkář, těžce raněn ve válce, NC, čerpal motivy z boxu a špan. koridy, trpěl depresemi, metoda ledovce – zdánlivě jednoduché banální dialogy, skryté myšlenky,
- SBOHEM, ARMÁDO – román, v hlavní roli dezertér, popisoval vyslýchání a popravu, měl strach tak utekl, protest proti nesmyslnému vraždění na frontách a nový pohled na dezertérství
- FIESTA – román o ztracené generaci
- KOMU ZVONÍ HRANA – čerpá ze španělské občanské války, hrdina Robert Jordan je dobrovolník, který je na straně republikánů a účastní se akce, při které mají vyhodit do povětří most, zamiluje se do Marie, dcery starosty
- STAŘEC A MOŘE – novela, jednoduchý příběh, metafora o smyslu lidského života,
vědomí, že člověk udělal maximum pro to, co si přál
Po 1. sv. válce mizí z české literatury revolta, vitalismus, civilismus, naturalismus, futurismus (S. K. Neumann – vlastenecká lyrika – b. ZPĚVY DRÁTŮ). V období za války psal Jaroslav Hašek a Vladislav Vančura (Pole orná a válečná – věří v lepší budoucnost). Tzv. legionářská literatura je tvořena příslušníky československých legií, zejména ruských, za komunismu tato literatura pokračovala, díla mají spíše historický než umělecký význam.
RUDOLF MEDEK
– učitel, důstojník v legiích, dekadentní básník, prožitek ho vyléčil
- PLUKOVNÍK ŠVEC – hra, o oběti velitele, který chce sebevraždou apelovat na morálku vojáků
JOSEF KOPTA
– není patetický, snaží se o psychologické prokreslení postav
- TŘETÍ ROTA – románová skladba, trilogie, sleduje osudy vojáků, zánik carismu a zrod revoluce
JAROSLAV KRATOCHVÍL
– PRAMENY – román „řeka“ (dlouhý, bez zápletek), odhaloval pronikavé soc. problémy
RICHARD WEINER
– před válkou psal avantgardní poezii, po válce zpracovával zážitky ze srbské fronty
- LÍTICE – vyšlo s cenzurou, sb. povídek, vyjadřování pocitů skrze sny, podvědomé představy
- ŠKLEB – sb. povídek, vnější zkušenost je překryta osobně prožívaným časem
- HRA DOOPRAVDY – věcné zážitky se mísí s úvahami na pomezí bdělosti a snu, užívá
vnitřního monologu (volného), který zachycuje myšlenky ve stavu
zrodu, navazuje na Marcela Prousta (Hledání ztraceného času)
JAN WEISS
– blíží se tvorbě Weinera, pocity osamocení a odloučení člověka ve společnosti
- DŮM O TISÍCI PATRECH – přepis konečné vize vojáka, který má tyfovou horečku, probíhají
analogické procesy jako ve skutečném životě
- později čistě psychologická a vědecko-fantastická próza - ZRCADLO, KTERÉ SE OPOŽĎUJE
KAREL ČAPEK
– BOŽÍ MUKA - povídky, vznikly během války, až na jedinou zmínku tam o ní ale nepíše
Petra Seitlová
28. prosinec 2012
11 706×
1100 slov
