Jiří Voskovec je český herec a spisovatel neodlučitelně spjatý s osobností Jana Werich . Studoval střední školu v Praze a ve francouzském Dijonu. Roku 1925 společně s Werichem založili Osvobozené divadlo, které se po dvou letech definitivně změnilo v jevištní centrum českého klaunství, reagující na aktuální politické a společenské problémy.
Od roku 1938 žil Voskovec převážně ve Spojených státech. Pouze v letech 1948-1948 pobýval v Československu a v letech 1948-1950 ve Francii. Literárně tvořil především s Werichem; sám napsal Klobouk ve křoví a hrál ve filmu Dvanáct rozhněvaných mužů.
Pražský rodák Jan Werich původně studoval práva, pak se zabýval literaturou, divadlem a kulturou. Podílel se na vzniku Osvobozeného divadla, na jehož scénu spolu s Voskovcem uváděl poetistické hry i ostré politické satiry. Léta 1939-1945 strávil v Americe, kam emigroval. Po návratu pracoval v divadle ABC a v Divadle satiry s Miroslavem Horníčkem.
S Jiřím Voskovcem a Janem Werichem spolu pracoval hudební skladatel Jaroslav Ježek (1906-1942). Werich a Voskovec společně napsali Vest Pocket Revue, Baladu s hadrů, Pěst na oko, rub a líc, Těžkou Barboru, Caesara, Osla a stín, Golema, Kata a blázna, Svět za mřížemi. Kromě her také vytvořili filmy Pudr a benzín, Hej rup, Svět patří nám, Peníze nebo život.
Jan Werich ztělesnil hlavní role ve filmech Až přijde kocour, Císařův pekař a Pekařův císař. Je autorem Italských prázdnin a pohádek Famfárum.
Narodil se 25.9.1906 Praha - + 1.1.1942 New York, český hudební skladatel, klavírista a džezový kapelník. - Od dětství byl postižen vážnou oční chorobou. Přes tuto indispozici studoval v letech 1924-27 na pražské konzervatoři . Pokračování na mistrovské škole pražské konzervatoře v letech 1927-29 přerušil studijním pobytem v Paříži , kde se seznámil s evropskou hudební modernou. Ježek se přiřadil ke skladatelům využívajícím v symfonické a komorní hudbě prvky džezu. Džezové prvky v koncertní tvorbě ovšem Ježek uplatnil ještě před pařížským pobytem, roku 1927 v absolventské práci Koncert pro klavír (věty: Fox. Tango. Charleston). - Po návratu do Prahy zahájil Ježek trvalou spolupráci (1928-38) s Osvobozeným divadlem Jiřího Voskovce a Jana Wericha jako skladatel, hudební dramaturg a dirigent. Seznamoval českou veřejnost s džezem, který tvůrčím způsobem přetvářel, a vytvořil tak vzor české moderní džezové a taneční hudby. Ježkovo důkladné hudební vzdělání a nesmírná invence znamenaly jistotu, že česká moderní populární hudba dosáhla už na začátku svého vývoje vysoký standard, na který mohly navázat další generace. - Pro Osvobozené divadlo komponoval Ježek orchestrální skladby . Písně sice byly součástí revuálních her , ale brzy se staly nesmírně populární a vstoupily samostatně do dějin české populární hudby. V roce 1939 Ježek emigroval před nacisty do USA. Nějaký čas žil v Pensylvánii, v New Yorku potom vyučoval klavírní hře a řídil Československý pěvecký sbor. Krajané se o něj pečlivě starali, ale i tak snášel Ježek emigraci těžce; s Amerikou se nesžil. Zemřel ve věku 36 let na selhání ledvin v městské nemocnici v New Yorku. Po konci války byly jeho ostatky převezeny do Československa a uloženy na Olšanském hřbitově v Praze.
1. duben 2008
28 633×
688 slov
