Petr Chelčický

Petr Chelčický a Jednota bratrská

Petr Chelčický se narodil roku 1390(umřel-1460). Jeho rodištěm byly Chelčice u Vodňan.

Jako mladý se dostal do Prahy, kde sladoval působení Jana Husa a četl spisy Štítného. Chelčický četl převážně české spisy, nebo latinské v českém překladu. Vedl zpory s táborskými radikálními kazateli a také s husitským arcibiskupem Rokycanou.

Chelčický stál vždy na straně dělníků a malých řemeslníků. Vysoké feudály a měšťany kritizoval. Podle něj tvořili spravedlivou společnost pouze tělesně pracující lidé.

Byl největší literární osobnost polipanské doby. Je považován za pokračovatele Jana Husa. Vystoupil v době úpadku husitského hnutí opět s požadavkem nápravy křesťanství. Své první literární práce začal psát už na počátku husitských válek, ale uvedl je až po pádu revolučního hnutí. O jeho životě nemáme žádné zprávy, kromě toho co se dá vyčíst z jeho spisů. Nejspíš byl svobodným sedlákem z Chelčic u Vodňan. Pobýval v Praze, poznal se s Husem a jinými ideology revolučního hnutí. Z rozhovorů s nimi čerpal podněty k vlastním úvahám. Důkladně četl české autory a v překladech cizí autory. Z nichž na něho nejvíce zapůsobilo učení Johna Wycliffa.

Na počátku dvacátých let odsoudil v traktátu O trojím lidu středověké dělení společnosti na tři stavy (kněžský, vojenský a lid). Dále pak v traktátu O boji duchovním zavrhl husitské války - křesťan nesmí zabíjet, dovolený je pouze duchovní boj proti hříchům.

Ve svých hlavních dílech Postila a Sieť viery pravé - ostře kritizoval feudalismus, ale zároveň zde prosazoval svou myšlenku, že se nemá oponovat zlu násilím.

Zachovalo se asi padesát drobných traktátů věnovaných různým osobám s nimiž Chelčický diskutoval. Např. arcibiskupovi Janu Rokycanovi a táborskému ideologu Mikuláši Biskupcovi a jiným.

Učení Petra Chelčického mělo značný a dlouho trvající ohlas. Jeho ideál dělné společnosti na základě křesťanské rovnosti se pokusila uskutečnit Jednota bratrská. Ve své době byl jedním z nejradikálnějších kritiků feudalismu.

Jednota bratrská

Vznikla v 50. letech 15. stol. Byla to skupina náboženských nadšenců, především z řad drobných šlechticů a sedláků, která se snažila uskutečňovat učení Petra Chelčického v praxi. R. 1458 dovolil Jiří z Poděbrad usazení Jednoty bratrské ve vsi Kunvald ( hl. organizátor - Řehoř Krejčí ) prosazovali rovnost lidí, mezi sebou se oslovovali bratry a sestrami. Jednota rozvíjela tradice revolučního husitství, i když se omezovala více méně na oblast náboženskou. Tuto náboženskou skupinu tvořili lidé různých stavů, od poddaných sedláků až po příslušníky drobné šlechty, ale v duchu Chelčíckého učení neuznávali stavovské rozdíly.Úplně se oddělili od kališnictví a r. 1467 založili vlastní církev. Od počátku byli pronásledováni, protože neuznávali rozdíly mezi kališníky a katolíky, čímž provokovali vládnoucí vrstvy. Byli prohlašováni za kacíře.