Počátky písemnictví

Počátky našeho písemnictví jsou v období pol. 9.st. až poč. 15.st. Česká literatura patří k nejstarším literaturám Evropy (přes 1000 let) kulturní jazyky v této době jsou:Staroslovenština, Latina, Čeština.
Počátky naší literatury můžeme rozdělit opět do několik období:

1,Písemnictví staroslověnské
2,Období zápasu dvou kultur
3,Krátké období vítězství latiny a pronikání češtiny
4,Vznik česky psané kroniky
5,Literatura Předhusitská a husitská

1,Písemnictví staroslověnské
pol. 9.st. Velká Morava, proniká křesťanství ze západu(z východofranské říše) a z východu(z Byzance)
roku 863 přichází Konstantin a Metoděj na V.Moravu (ze Soluně) a přináší písmo(hlaholici-cyrilice-azbuka) a náboženství (význam:politický, náboženský, literární). V této době 1.slovanský jazyk je Staroslověnština a 1.písmo Hlaholice. Nejstarší texty-náboženské a bohoslužební, srozumitelné lidu.
Díla:Proglas-předmluva k Bibli, vysvětluje význam slovanské mise (program cyrilometodějské mise)-
poukazuje nutnost vzdělanosti, právo na kulturu ve srozumitelném jazyce=počátek
demokratizace kultury
Zákon sudnyj ljudem-dílo určené pro prostý lid
Nomokánon-dílo určené pro kněze
Kyjevské lisy-jsou to zlomky menší knihy, pozůstatky misálu
Panoské legendy-Život Konstantina-Cyrila
Život Metoděje
Vrchol literární činnosti, obrana díla obou bratří, životopisy
Paterik-(Knihy církevních otců) vyprávění o mniších
modlidby-překlady částí bible

2,Období zápasu dvou kultur
Období 10. až 11.st., kdy zápasí staroslověnská a latinská kultura
Díla staroslověnská: Život knížete Václava(prostý styl, srozumitelnost)
Druhá staroslověnská legenda o sv.Václavu(styl náročný, typická středověká legenda)
Latinské legendy:Život a utrpení sv.Václava a sv.Ludmily jeho babičky (legenda-veršovaný nebo
prozaický náboženský útvar, vyprávění o životě, skutcích, původně předčítány při mši
v den svátku)
České písemnictví: Hospodine, pomiluj ny-nejstarší česká dochovaná píseň duchovní vznik v 10.st.,
zachovala se staroslověnská slova

3,Krátké období vítězství latiny a pronikání češtiny
Píše se dějepisná próza především kroniky: Kosmas- Kronika česká (Chronica Boemorum)
Kronika-literární žánr popisující události v chronologickém sledu, styl prostý
psaná latinsky, téma: české dějiny od nejstarších mýtických dob
skládá se ze tří částí: 1,bájné vyprávění starců
2,vyprávění pamětníků
3,Své zážitky
Kosmas-děkan Svatovítské kapituly, byl uznávaný diplomat, znal antickou vzdělanost
Využívá přirovnání, nadsázku, hodnotící prvky
Pronikání češtiny-glosy(vpisky do latinských rukopisů, poznámky, překlady) v této době vzniká druhá česká duchovní píseň Svatý Václave-je zasvěcena sv.Václavu prosí ho o věčný blažený život v království nebeském, využívá apostrofy(oslovení), básnických přívlastků, asonance(zvuková shoda slov)

4,Vznik česky psané kroniky
Přelom 13. a 14.st. vrcholný středověk, vláda posledních Přemyslovců a Lucemburků. Toto období se dělí na Literaturu počátku 14.st. a na Literaturu doby Karlovy
Znaky období:Demokratizace(zlidovění)
Laicizace(tvořili nekněží laici, témata nejen náboženská)
Zvláštnosti lit.: Psaná ve verších
Nezájem o původ
Zlomkovitost(zachovala se jen část lit.)
Anonymita autorů
Obtížná datace)nevíme autora, dobu, atd.)
Lit.Počátku 14.st.:
Díla:Alexandreis-rytířský epos, neznámí autor, veršovaná skladba
-hl.hrdina je středověký rytíř, děj skladby je zasazen do českého prostředí
Funkce skladby:naučná, zábavná, dobrodružná
-vyskytují se gnómické trojverší vychází ze zkušeností
-třetí verš přináší ponaučení
Forma básně:rytířský epos, čeština užívá osmislabičný verš, česká verze vychází
z latinské a německé předlohy, původní rozsah byl 9000 veršů zachovala se třetina
Dalimilova kronika-nejstarší česky psaná veršovaná kronika, omylem byla přisuzována Dalimilovy
(autor neznámí) vzniká počátkem 14.st. proniká jí vlastenecké cítění, straní
nižším vrstvám, proti přívalu němectví hledá spojence v českém sedlákovy, zpracovává dějiny od nejstarších dob do roku 1314(nástup Lucemburků)
Lit.doby Karlovy: