Poetismus

Počátkem poloviny 20. let nahrazuje proletářskou poezii. 7 let již existence Čs. Lidé mají jiné cíle. Mladí lidé se chtěli bavit. Naplňuje touhy mladých lidí. Dosavadní asketismus (odříkání) v umění č proletářské umění ç je nahrazen epikureismem (touha po naplnění pozemských hodnot) a ta odpovídá poetismu. Nezval: „Poetismus je metoda, jak nazírat na svět, aby byl básník.“. K. Teige: „Umění žít.“. Metoda poetismu: asociativní metoda - rych-lé spojování představ i značně vzdálených. Proti logice (předchozího umění) klade fantazii. Využívají městského folklóru - píseň, popěvek, anekdota. Dostal se do rozporů - ztratil možnost ovlivňovat společenské dění, básnické dílo vzniká jako kterýkoliv výrobek lidské práce - neuvědomili si, že každé umějí je neopakovatelným ztvárněním jednotlivce.

Vítězslav Nezval (1900 - 1958), pocházel z Moravy, k poezii inklinuje už na studiích, prochází vlivem symbolistů, impresionistů a prokletých básníků. Dostalo se mu pozornosti J. Mahena, patřil k zakladatelům Devětsilu, ve 30. letech po poetismu byl zakladatelem skupiny surrealistické. V pol. 30. let skupinu rozpustil. Za války stál mimo dění, po válce:
Most - prvotina
Zpěv míru - otázky míru
Z domoviny - vztah k domovu, vlasti
Manon Lescaut - dramatická adaptace románu francouzského spisovatelé Abbé Prévosta - téma lásky, vztahu dvou lidí, vzájemné důvěry. Dívka odjíždí s chůvou do kláštera. Cestou potkává v hostinci rytíře de Grieuxe. Zamiluje se a uteče. Začíná koketovat ne se svým muže, ale utíká od něj. Stává se z ní poběhlice. Má nastoupit na loď do vyhnanství. U lodi potkává svého muže a odjíždí spolu.
Dnes ještě zapadá slunce nad Atlantidou
Pantomima (1924) zařadil do ní básně: Podivuhodný kouzelník (1922), ale také drobné divadelní a pantomi-mické scénky, jako např. Depeši na kolečkách a Abecedu - vtipně komponovaná čtyřverší nebo dvouverší s asociacemi na tvar jednotlivých písmen. O programovém zaměření sborníku svědčí citáty z Baudelaira, Apolli-naira, Tzary, Cocteaua, ale také vlastní básnické manifesty, jako byl Papoušek na kolečkách. Do Pantomimi zařadil i báseň Památce Mikuláše Lenina - vzniká po Leninově smrti. Pantomima byla přijata jako reprezenta-tivní dílo generace Devětsilu a nového směru - poetismu.
Edison - rozpor mezi touhou, snem a každodenní skutečností je možno překlenout tvůrčí prací. Ne sladce užívat, ne jen se radovat ze zázraků, které dokáže umění, ale žít plně ze své práci, nikdy neutuchající lidské aktivity, věč-ného objevování, přetváření přírody a světa kolem sebe. Edison je osobitým typem polytematické básně. Kompo-zičně - 5-ti dílná hudební sonáta. Do její lyrické osnovy pronikají občas epické prvky - Elektrické světlo = symbol ohromujících výsledků, jichž člověk dosahuje. Prací překonává stísněnost, pochyby, zklamání i svou konečnost, svou smrt. Smrt = hnací síla života.
Surrealistické období: cesta k těmto sbírkám je započatá v období poetismu. Po 52 hořkých baladách věčného studenta Roberta Davida (1936), básnických textech zveřejněných anonymně, nebylo už daleko období, kdy se Nezval definitivně rozešel se surrealismem a psal verše plné bojovného odhodlání proti násilí a válce.
Žena v množném čísle (1936)
Praha s prsty deště (1936)
Absolutní hrobař (1937)