V 18. Století až do konce 30. let 19. století k nám proniká nový směr nazvaný romantismus, který se především projevoval svojí roztříštěností a většinou tragickým osudem hrdinů, kterými byli většinou sami autoři. Tento literární směr se rozšířil po celé Evropě ať už v Německu, Anglii, Francii nebo Rusku, ale pronikl i za oceán až do USA.
Německý romantismus je romantismus velmi různorodý a komplikovaný. Do proudu německé romantické literatury proniká odpor k francouzskému klasicismu a osvícenství a současně silné náboženské zabarvení , přecházející až k mystice.
Představitelem tohoto směru byl básník Novalis autor knihy Hymny noci..Mezi další významné romantiky německého romantismus patří bratři Jacob a Wilhelm Grimmové, vydavatelé proslulého souboru německých lidových pohádek. Jejich názory na lidovou slovesnost ovlivnili i K. J. Erbena.
Anglický romantismus je asi nejvypjatější ze všech romantismů. Projevuje se to i v životech básníků, kteří se často účastnili bojů za svobodu. Často proto jejich život končil časnou a tragickou smrtí, jak si můžeme např. všimnout u G.G Byrona. Byl proslaven především svým cestováním po Evropě a zúčastnil se povstání v Řecku, kde zemřel na morovou nákazu. Své cesty po Evropě zahrnul v moderním eposu Childe Heroldova pouť.
Druhý velký básník anglického romantismu je šlechtic P. B. Shelley. Ve svém lyrickém díle Odpoutaný Prometheus. I on byl velkým revolucionářem a za své revoluční názory musel dvakrát opustit univerzitu a stal se terčem průdkých veřejných útoků.
Ve světovém romantismus se také kromě pohádek, lyrických básní a veršovaných povídek objevilo psaní historických románů. Jako důkaz mohu uvést anglického spisovatele Waltera Scotta, sběratele skotských lidových balad a zakladatele historické povídky a historického románu. Mezi jeho nejúspěšnější román patří Ivanhoe, ve kterém autor vylíčil středověké anglické dějiny z doby krále Richarda Lví srdce. Tento román opět patří k romantickým ideálům. V ději vystupuje židovská dívka Rebeka, která prožívá nenaplněnou lásku k Ivanhoovi. Ošetřuje mu rány, když upadne do zajetí. Později pak musí Rebeka čelit obžalování ze čarodějnictví, Ivanhoe jí však pomůže dokázat nevinu a Rebeka odchází ze země pryč. Ivanhoe je romantickým dílem, ale protože se jedná o román historický, objevují se v něm i některé prvky realismu.
Francouzský romantismus a jeho prvky můžu asi nejlépe dokázat na románech Chrám Matky boží v Paříži nebo Bídníci od Victora Huga. Tento spisovatel patří k největším francouzským básníkům 19. století. Literaturu svého národa obohatil o významná díla básnická, prozaická i dramatická. Chrám Matky boží v Paříži zachycuje život středověké společnosti. Děj se odehrává za vlády Ludvíka XI..Hugo v něm líčí pařížský život nejen bohatých lidí, ale i studentů, žebráků a cikánů.V tomto díle najdeme typické znaky romantismu. Chtěla bych to dokázat na hlavním hrdinovy Quasimodovi, ošklivém a všemi nenáviděném hrbáčovi. Což vyplývá např. z této věty: Bláznivý smích se ozval v davu, když se objevil Quasimodův nahý hrb, jeho velbloudí prsa, jeho mozolovitá a chlupatá ramena.Quasimodo byl zvoníkem v katedrále a dopustí se trestného činu, tím, že unese Esmeraldu, což mu poručí Frollo, zlý a proradný kněz chrámu. Esmeralda je později obviněna z vraždy Phoeba, které se dopustil Frollo a svedl to na ni. Esmeralda je tak vystavena trestu smrti, popravě, ale Quasimodo ji zachraní a unese do zvonice. Frollo se ale opět pokusí Esmeraldu získat, ta ho však nechce a příběh končí smrtí Esmeraldy i Quasimoda, který ještě stačil svrhnout Frolla z chrámu. Všimnu-li si tedy celého děje, můžu toto dílo označit za jedno z nejvíce romantických s většinou znaků romantismu. Ať už to je nešťastná láska, osamělost, citový prožitek, romantické prostředí nebo tragická smrt hrdinů. Podle mého názoru se Victor Hugo právem zapsal do dějin cizí literatury 19 století.
Jako další romantiky Francie bych uvedla Stedhala,, který se napsal román Červený a černý.
Ruský romantismus nejvíce proslavil A. S. Puškin, který pocházel ze šlechtické rodiny a stal se tvůrcem moderní ruštiny a zakladatelem romantismu. Několikrát se ocitl ve vyhnanství a i on jako spousta romantických hrdinů podlehl na následky souboje. Mezi jeho nejznámější díla patří román ve verších Evžen Oněgin.Všimnu-li si veršů, které psala Taťana Oněginovi např. …., že třeba jednou za týden vás u nás na vsi spatřím jen nebo ….Mé zármutky, v tmách duše skryté, by smířil čas, pak (kdož to ví?), uvědomím si opět typické znaky romantismu. Tentokrát však nešťastnou lásku prožívá dívka, což v té době nebylo typické, i když se jejich role nakonec vymění a nešťastný zůstává Oněgin. Přesto je to jedno z vrcholných děl, které považuji, co se týče poezie za nejkrásnější.
Kromě Puškina ještě v Rusku tvořil básník M. J. Lermontov, který také zemřel v souboji. Byl to vynikající lyrik a mezi jeho největší díla patří Démon a Hrdina naší doby.
A jaké je mé osobní shrnutí? Nejsrozumitelnější pro mě byla především tvorba Victora Huga, jehož díla mě upoutala nejen dokonalým zpracováním, ale i vystižením pocitů hrdinů a za nejbližší a nejsrozumitelnější poezii považuji Evžena Oněgina od A. Puškina, neboť se mi líbilo jak autor tuto báseň zpracoval formou dopisu. Přesto však cizí tvorbu považuji za velmi obtížnou, co se týče čtení, a tak dávám raději přednost českým autorům.
17. únor 2008
6 317×
832 slov
