Shakespeare, William - Hamlet

Obsah seminární práce:

1. Obsah seminární práce
2. Životopis Williama Shakespeara
3. Osoby a obsazení
4. Historie činohry „Hamlet“ na našem území
5. Obsah díla
6. Obsah díla
7. Kompoziční stavba
8. Životopisy hlavních osobností hry
9. Životopisy hlavních osobností hry
10. Vlastní názor
Použitá literatura

William Shakespeare
(23.dubna 1564 - 23. dubna1616)

Životopis
- narozen ve Stratfordu nad Avonem, jako třetí dítě rukavičkáře Johna Shakespeara
- měl jednu sestru a jednoho bratra
- v mládí se toulal po lesích a polích, což vedlo k jeho lásce k přírodě, odráží se v jeho
hrách
- nejvýznamnější z tvůrců tzv. alžbětinského dramatu
- v 18 letech se oženil s Anne Hathawayovou, která byla o 8 let starší
- měli dvě dcery - Susan a Judith
- Judith měla dvojče, které se jmenovalo Hamnet, ale zemřelo rok po narození
- v dospělostí odešel do Londýna
- začal přepracovávat staré hry, ale brzo začal se psaním svých vlastních
- 1599 koupil se 6 členy divadelní společnosti divadlo Globe
- 1613 během představení hry Jindřich VIII., bylo divadlo zničeno požárem
- divadelní společnost koupila druhé, ale teď už menší divadlo Blackfriars
- poté návrat do Stratfordu
- protože vydělal dostatek peněz, mohl si dovolit koupit nový dům
- zemřel v den svých narozenin
- legenda říká, že zemřel po oslavě svých narozenin se svými přáteli
- byl pohřben v místním kostele Trinity
- existují jen dva autentické portréty Williama Shakespeara, a jeden z nich je právě v tomto kostele
- napsal 37 divadelních her, za jeho života vyšlo 18
Dílo:
- jeho tvorbu je možno rozdělit do 3 období
1. 1591-1600
- píše především komedie
* Komedie plná omylů * Sen noci svatojánské
* Zkrocení zlé ženy * Mnoho povyků pro nic
- píše ale i historické hry
* Richard II. * Richard III.
* Jindřich IV. * Jindřich V.
- objevují se také tragédie
* Romeo a Julie
2. 1601-1608
- poznamenán životním zklamáním a pesimismem
- píše tragédie
* Hamlet * Macbeth
* Othello * Král Lear
3. 1609-1613
- vyrovnal se se zklamáním
* Bouře * Zimní pohádka

Hamlet (činohra)
- tragédie o 5 dějstvích
- přeložil Martin Hilský
- upravil Ivo Krobot

Režie Ivo Krobot
Scéna Jan Konečný j.h.
Kostýmy Michaela Klimanová-Trizuljaková j.h.
Dramaturgie Josef Kovalčuk
Jan Hančil
Pohybová spolupráce Jiří Reidinger j.h.
Nina Vangeli j.h.
Šerm Jiří Pfeifer j.h.
Fonetická spolupráce Dr. Zdena Palková j.h.
Pomocná režie Leona Primová
Inspicient Milan Školník
Nápověda Zuzana Němečková

HAMLET Vladimír Javorský
CLAUDIUS, dánský král Ondřej Pavelka
GERTRUDA, dánská královna Eva Salzmannová
POLONIUS, nejvyšší komoří Miroslav Donutil
OFELIE, Poloniova sestra Kateřina Winterová
LEARTES, jeho syn Ondřej Sokol j.h./ Petr Bláha j.h.
HORATIO, Hamletův přítel Radek Holub j.h.
ROSENCRANTZ Vilém Udatný
GUILDENSTERN Martin Preiss
OSTRIK Tomáš Petřík
DUCH HAMLETOVA OTCE Jan Vlasák
FORTINBRAS, norský kralevic Petr Motloch
HROBNÍK Jiří Kodet
Pavel Landovský j.h.
KAPITÁN NORSKÉHO VOJSKA Tomáš Racek j.h.
KNĚZ Rudolf Stärz
MARCELLUS Rudolf Stärz
BERNARDO Tomáš Racek j.h.
FRANCISCO Petr Vágner
RAYNALDO Zdeněk Košata j.h.
ANGLICKÝ VYSLANEC Vlastimil Přáda
ŠAŠEK Jiří Reidinger j.h.
HERCI Radovan Lukavský
Vlasta Chramostová
Štefan Capko
Vojtěch Švanda

Orchestr činohry Národního divadla - dirigent Pavel Vondruška

Historie hry „Hamlet“
- prvního divadelního provedení na našem území se tato hra dočkala roku 1776
- byla hrána německy, s německými herci v divadle v Kotcích
- česky promluvil o něco později, v 90. letech 18. století
- v divadle Bouda a v divadle U Hybernů
- český překlad pořídil z německého jazyka Josef Jakub Tandler
- další uvedení bylo až v roce 1853
- součást nedělního odpoledního představení v českém jazyce ve Stavovském
divadle
- nově ji přeložil (tentokrát ale z anglického originálu) Josef Jiří Kolár
- Josef Jiří Kolár si zahrál taky hlavní roli
- od 60.let 19.stol.se Hamlet prosazuje v repertoáru Prozatímního divadla
- slavným Hamletem v tomto období byl kromě Josefa Jiřího Kolára taky Karel
Šimanovský
- 30. dubna 1886 byl Hamlet poprvé uveden na půdě Národního divadla
- zde ho nastudoval František Kolár (synovec Josefa Jiřího Kolára)
- v den 40. výročí prvního debutu Karla Šimanovského
- 28. října 1889 další představení Hamleta v Národním divadle
- opět spojeno s výročím - 25-leté kariéry Jakuba Seiferta
- v roli Hamleta vystoupili i zahraniční herci
- v prosince 1897 polský herec Roman Jastrebiec Źelazowski
- o půl roku později Andrija Fijan ze Záhřebu
- pro recepci Hamleta do české divadelní kultury měla určující význam inscenace
Jaroslava Kvapila - roku 1905
- překlad Josefa Václava Sládka
- obsadil populární herce činohry Národního divadla
- Hamlet: Eduard Vojan - Ofelie: Hana Kvapilová
- Claudius: Jan Vávra - Gertruda: Ludmila Danzerová
- z divadelní postavy Hamleta udělal Vojan přemýšlivého člověka
- vidí, že nezmůže nic proti zlu, která je všude kolem
- s velkým respektem na Eduarda Vojana vzpomínají herci jako na šermíře
- roku 1915 se Jaroslav Kvapil obnovil svou inscenaci
- nově pojaté scény byly s Duchem Hamletova otce
- roku 1920 Eduard Vojan zemřel a hra byla skončena
- v první polovině 20. let se Hamlet na pražských jevištích vůbec nehrál
- prvně se znovu hrál 24.listopadu 1926, kdy byl režisérem Karel Hugo Hilar
- texty si důkladně a detailně upravil
- hlavní role Eduard Kohout
- posledním nastudováním Hamleta v Národním divadle se stala inscenace Miroslava
Macháčka
- roku 1982, přeložil Břetislav Hodek
- hlavní role František Němec
- jeho inscenace zůstala v repertoáru Národního divadla až do roku 1988
- od roku 1886 bylo odehráno celkem 410 představení
- inscenace Ivo Krobota je v pořadí šestým, respektive jedenáctým nastudováním
Shakespearovy tragédie v Národním divadle

Obsah díla
Celá tragédie začíná zjevením ducha zemřelého Hamletova otce, kterého viděla hradní stráž. Ostatní si ale myslí, že viděli jenom přelud. O této novině se dozví i sám Hamlet, ale on má ten samý názor, jako ostatní. Protože chce vědět víc, rozhodne se strávit další noc s hradní stráží.
Hamlet také uvidí ducha svého otce a prosí ho, aby promluvil, proč se zjevuje a co mají dělat? Duch prosí Hamleta, aby ho následoval. Stráž mu v tom chce zabránit, ale on vyhoví přání svého zemřelého otce.
Duch poprosí Hamleta o pomstu vraždy. Údajně ho měl uštknout v zahradě had. Hamlet zjistí, že vrahem svého otce je jeho strýc Claudius, který se v době spánku krále Hamleta vplížil do zahrady a vlil mu "bolehlav" do ucha. Hamlet ducha ujistí, že vraždu svého otce určitě pomstí. Poprosí stráž, aby nikdy nemluvili o tom, co viděli.
Hamlet předstírá šílenství, a proto Claudius povolal jeho kamarády, aby pomohli zjistit králi a královně, co se s Hamletem stalo. Polonius přišel s teorií, že Hamlet je blázen, protože je bezhlavě zamilován do Poloniovy dcery Ofélie. O této lásce věděli už dříve jak její otec, tak i její bratr Laetres, a oba se jí to pokoušeli rozmluvit. Polonius zakázal Ofélii stýkat se s Hamletem, a proto se údajně Hamlet zbláznil. Pokusí se své tvrzení dokázat.
V tom na zámek přijedou komedianti. Hamlet se chce ujistit, zda opravdu šlo o vraždu jeho otce, a jestli ano, tak jestli tím vrahem byl jeho strýc Claudius. Poprosí je, aby sehráli hru "Gonsagova vražda," kterou ale sám upraví. Doufá, že tato hra mu dokáže, jestli Claudius zabit krále, nebo ne. Na představení jsou pozváni i královna s králem, i jeho přátelé. Král je hrou při hře velmi nervózní a po skončení hry je rozčílen.
Claudius pochopí, že Hamlet ví o jeho činu proti zemřelému králi Hamletovi. Proto se rozhodne, že pošle Hamleta do Anglie. Společně s ním jedou i jeho přátelé. Claudius pochopí, co udělal a chtěl by se od toho nějakým způsobem očistit. Nakonec se přemůže a pomodlí se.
Po představení si ho nechá zavolat matka a Hamlet poslechne. V místnosti je přítomen i Polonius, ale Hamlet si myslí, že jde o Claudia. Nemůže to poznat, protože Polonius je schován za závěsem. Nepřemůže se a tak Polonia zabíjí. Poté Hamlet vyčítá matce, že si vzala Claudia.
O vraždě Polonia se dozví Claudius i Ofélie. Claudius vyzývá Hamleta, aby se vzdálil a nechává ho odjet s přáteli do Anglie. Jeho doprovodu dal dopis, ve kterém žádá popravu Hamleta.
Hamlet prosbě vyhoví a odjíždí. Ofélie se nemůže vzpamatovat z vraždy svého otce a ze všeho se zblázní. V tom do zámku přichází Ofelinin bratr a syn Polonia Leartes, který se dovídá o smrti svého otce. Ofélie své šílenství nevydrží a spáchá sebevraždu - utopí se.
Hamlet se vrací zpět do Dánska, ale jeho doprovod pokračuje v cestě do Anglie. O návratu se dozví Leartes a velice se na jeho návrat těší. Claudius ví o tom, že Leartes je velice dobrý v šermu a toho se pokusí využít. Leartes přichází s nápadem, že potře konec svého meče jedem. Protože si chtějí být naprosto jistí, že jim plán na zabití Hamleta vyjde, přichystají i další nástrahy. I pohár natřou také jedem.
Při cestě na hrad potkává hrobníka a dozvídá se o smrti Ofélie. Hamlet se svěří Horatiovy, co provedl se svým doprovodem. Přepsal dopis, který Claudius poslal anglickému králi, aby nechal zabít doručitele. Dozvídá se také o výborném talentu Leartese v šermu a přímá jeho nabídku na souboj.
Před soubojem si Leartes bere normální kord Hamlet uhrál jeden bod a Claudius chce všechno urychlit, a tak posílá Hamletovi onen pohár, který je rovněž potřen jedem. Hamlet ho však odmítá a pokračuje v souboji. Souboj je velmi vyrovnaný, ale Leartes touží potom, aby Hamleta zasáhl. Hamlet znovu získává bod. Na to mu jeho matka připíjí ze stejného poháru, který je určen pro něho samotného. Leartes si nyní mění kord za ten, který je potřen jedem. Protože souboj je opět vyrovnaný, rozhodne se Leartes, že Hamleta bodne jen tak, mimo souboj, což vyvolá v Hamletovi velkou zlost a obyčejní souboj se změní na souboj na život a smrt. Při tomto souboji umírá královna, ale tvrdí, že to víno bylo otrávené. Při souboji byl svým kordem zasažen i Leartes. Leartes se zpovídá z činu, který udělal a obviňuje krále ze spolupráce. Načež Hamlet Claudia zabíjí.
Celé tragédie končí smrtí Hamleta.

Charakteristika hlavních postav

Hamlet – je to typ člověka, který se prvně pořádně rozmyslí, než něco udělá
- trochu ho vzala zpráva o smrti jeho otce
- rozporuplná osobnost
- snaha naplnit vlastní ideály, ale hlavně potrestat zlo
Claudius – člověk, který je ochoten pro vlastní dobro spáchat i bratrovraždu
- později svého činu zalituje, ale ihned si vzpomene, co mu tento čin přinesl
- neschopný vlády, je jen pro večírky a oslavy
Horatius – nejlepší Hamletův přítel
- pochopil záměr Hamleta a chtěl mu pomoci
- neodsuzuje Hamleta za to, co udělal
Gertruda – Hamletova matka, královna
- miluje svého syna, ale nepochopí jeho stav
- touha zapomenout na zemřelého krále
Polonius – nejvyšší komoří
- otec Ofélie a Learta
- snaha se co nejvíc zalíbit králi a královně, na což doplatí

Kompoziční stavba
- mnoho monologů a dialogů
- monology mají filosofickou hloubku
- objevují se zde prvky tragické, komické a satirické

- na scéně není moc kulis

Životopisy hlavních osob činohry
IVO KROBOT
REŽISÉR
- narozen 1948 v Hrabišíně u Šumperka
- 1977 - absolvoval studium režie na JAMU v Brně
- 1978-79 - Dílna 24 (Divadlo ve stanu); režie: Hrubín: Romance pro křídlovku
- Suchovo-Kobylin: Tarelkinova smrt
- 1979-1993 - Činoherní klub v Praze
- Ostrovskij: Bouře - Čechov: Ivanov
- Hrabal: Něžný barbar a Obsluhoval jsem anglického krále
- 1994-96 - Divadlo pod Palmovkou v Praze
- Pinter: Návrat domů, Čechov: Platonov
- Kundera: Jakub a pán
- Shakespeare: Jak se vám líbí
- Pohostinské režie: Divadlo Husa na provázku v Brně
- Hrabal: Rozvzpomínání, Taneční hodiny
- Viewegh: Báječná léta pod psa
- Němcová: Babička, Čechov: Duch lesa
- Národní divadlo v Praze, hostoval i v zahraničí (např. v Polsku, Maďarsku,
Francii, Finsku)
- 1998 - Národní divadlo; režie: Hrubín: Romance pro křídlovku
- podílí se nyní na těchto inscenacích
- Hadrián z Římsů (Režie) - Idiot (Režie)
- Hamlet (Režie) - Obsluhoval jsem anglického krále (Režie)
- Rodinné sídlo (Režie) - Ruce Venušiny (Režie)

VLADIMÍR JAVORSKÝ
HAMLET
- narozen 1962 v Ostravě
- 1986 - absolvoval studia herectví na JAMU v Brně
- 1986-91 - Divadlo Na provázku v Brně
- role: titulní Hamlet, Hrabě z Hvězdy (Katynka z Heilbronnu)
- Poutník (Labyrint světa a Lusthaus srdce), Ui (Balet Makábr),
- 1993-96 - Činoherní klub v Praze
- Andy (Sex noci svatojánské), Figaro (Figarova svatba), Štolba (Vodní družstvo)
- v Národním divadle nastudoval pohostinsky role v divadelních adaptacích
Romance pro křídlovku a Obsluhoval jsem anglického krále
- 1999 - Národní divadlo
- nyní se podílí n těchto inscenacích
- Hadrián z Římsů (Hadrián z Římsů) - Hamlet (Hamlet)
- Idiot (Kníže Myškin)
- Obsluhoval jsem anglického krále (Básník Jodl, Habešský císař, Profesor)

EVA SALZMANNOVÁ
GERTRUDA
- narozená 1957 v Karlových Varech
- 1982 - absolvovala studia herectví na pražské DAMU
- 1982-88 - Divadlo Na okraji
- role: Julie (Romeo a Julie), Markétka (Faust), Varvara (Višňový sad)
- 1990-91 - Národní divadlo
- Isabela (Sevillský svůdce a kamenný host), Jelena (Strýček Váňa)
- 1992-94 - Divadlo Na zábradlí v Praze
- 1994 - Národní divadlo
- Sylva Krausová (Oblak a valčík), Zeleně oděná, Salašnice (Peer Gynt)
- Linda Schwartzová (Podivní ptáci), Leona (Leona si pospíšila)
- nyní se podílí n těchto inscenacích:
- Faust (Kočka / Bludička) - Hamlet (Gertruda)
- Marie Stuartovna (Marie Stuartovna) - Mistr a Markétka (Hela)

MIROSLAV DONUTIL
POLONIUS
- narozen 1951 v Třebíči
- 1973 - absolvoval studia herectví na JAMU v Brně
- už během studií spolupracoval s Divadlem Na provázku
- 1973-1990 - Divadlo Na provázku v Brně
- role: Mánek, Volrábka (Profesionální žena), Ríša (Pohádka máje), Richard III.
- Nepojmenovaná postava (Příběhy dlouhého nosu), Kašpárek (Don Šajn)
- Starý Karamazov (Bratři Karamazovi), Ředitel (Koncert V.)
- 1990 - Národní divadlo
- titulní Strýček Váňa, Šašek (Jak se vám líbí), Stařeček (Židle)
- Hjalmar Ekdal (Divoká kachna), Kraus (Oblak a valčík), Adam (Nobel)
- nyní se podílí n těchto inscenacích:
- Hamlet (Polonius) - Komik (Archie Rice)
- Mistr a Markétka (Woland) - Mnoho povyku pro nic (Dogberry)

KATEŘINA WINTEROVÁ
OFELIE
- nar. 1976 v Benešově u Prahy
- 1996 - absolvovala hudebně-dramatické oddělení pražské konzervatoře
- už v době studií hrála v Divadle pod Palmovkou
- 1996-98 - ve svobodném povolání
- hostovala v Klicperově divadle v Hradci Králové
- role: Gerda (Kaie Holvega unesla Sněhová královna)
- v činohře Národního divadla nastudovala pohostinsky role ve dvou inscenacích
- Romance pro křídlovku - Bloudění
- 1998 - Národní divadlo
- Anděla (Bloudění),Terina (Romance pro křídlovku), Carol (Oleanna)
- nyní se podílí n těchto inscenacích:
- Hamlet (Ofélie) - Idiot (Aglája)
- Lucerna (Hanička) - Mnoho povyku pro nic (Héró)

Vlastní názor
Činohra se mi líbila z důvodů kvalitních hereckých výkonů jak Vladimíra Javorského (jako Hamleta), tak i ostatních herců. Podle mne zde bylo to nejlepší, čím se můžeme jako Česká republika pochlubit. Nemyslím si, že to samé představení v našem městě, by bylo na téže kvalitní úrovni, jako v městě hlavním a v Národním divadle.
Příběh mne zaujal už proto, že jsem ho znal a viděl jsem tuto Shakespearovu hru i ve filmové podobě, ale zde (ve filmu), bylo několik odlišností.
Například: Když je hra dohrána a Claudius pochopí, že Hamlet ví, co provedl, jde do svého pokoje. Zde prosí Boha za odpuštění, a při tom ho uvidí Hamlet a chce ho zabít. V tom ale ruka jeho zemřelého otce mu zabrání.
Po tom, co Hamlet omylem zabíjí Polonia, rozmlouvá s matkou, kde jí vyčítá, že si vzala strýce Claudia. V tom se objeví opět duch zemřelého krále a připomíná mu jeho slib.
Pohřeb Ofélie - matka Hamleta se zpovídá, že si přála, aby byla Hamletova manželka. V tom se Hamlet ukáže a Leartes na něj zaútočí. Ale je od něj odtržen.
Při souboji s Leartem- Hamlet poprosí Horatia, aby se králem Anglie stal Fontibras. Po jeho smrti se objevuje i Fortinbras, který se vrací z vítězného tažení do Polska. Vzdává hold Hamletovi a nechává na jeho počest vypálit čestnou salvu.

Prameny

BALAJKA, Bohuš: Přehledné dějiny literatury I., Fortuna, Praha 1999, 200s.
SHAKESPEARE, William: Tragédie, Odeon, Praha, 1983, 640 s.