Středověká evropská literatura

Dělí se na :
1) Hrdinská a rytířská epika (8-12)
2) Dvorská lyrika, městská literatura

Hrdinská epika:
Hlavní znaky:
- příběh z bohatým dějem
- epická šíře
- zákl. obsahem je oslava ideálního střed. šlechtice a jeho ctnosti: věrnosti panovníkovi, šíření a obhajoba křesťanství proti nevěřícím
- odvaha, čest, statečnost…
Rytířská epika:
Ústřední postavou bývá soudobí rytíř, vládce ochránce chudých a žen.
Hlavní znaky:
- nepůvodnost, veršovaná podoba( např. postava Alexandra Velikého)
Neznámější skladba: Qualter Castellionský
Rozvíjí se lidová slovesnost:
- Rusko: byliny
- Ukrajina: dummy
- Jižní Slované: junácké písně

Hrdinská epika v evropských zemích:
Rusko: ve 12.stol. vznikla Slovo o pluku Igorově
Francie: Chanson de geste /Šanso d žist/-píseň o činech, tzv.“královský cyklus“. Píseň o Rollandovi
Španělsko: v pol. 12.stol vznikla skladba: Píseň Cidovi
Německo: Píseň Nibelunzích
Anglie: v 8 stol.-Beowult
Severské země: soubor písní Edda pol. 12. stol
Finsko: Kaleuala

Rytířská epika:
Bretonský cyklus – O králi Artušovi

Dvorská lyrika:
Rytíři bojují za ženy. Typická je idealizace ženy. Vzniká od konce 12. stol. Ve Francii ji šířily od hradu k hradu Trubadúři, sev. Francii Truvéři, v Německu Minnesanři. Byli to chudí rytíře rytíři a žakléři je doprovázely na strunný nástroj.
Různé typy poezie-pastorela - pastýřská milostná píseň
- epištol-milostný list
- alba (svítáníčka)
Městská literatura:
Přiklání se k obyčejným lid. problémům, nic neidealizuje. Objevuje se zábavná literatura, kritizuje nedostatky v době, komičnost, výsměch, ironie, parodie a satyra. Veršovaná komická povídka, která vznikla 13. až 14 stol.-Faleliaux /Fable/. Oblíbené byli bajky a spojováním vznikl zvířecí epos: Román o lišákovi.
V Německu vznikla povídání o Enšpíglovi. Vznikali také cestopisy: Marco Polo, John Mandevile
(cesta do ex. zemí).

Počátky literatury na našem území:
Periodizace české literatury:
I. Starší české literatura: 9 – 60.léta 18. stol
II. Nová česká literatura: 70 léta 18.stol- současnost
a) klasická - 70 léta 18.stol- 90 léta 19. stol
b) moderní – konec 19. stol.- současnost

Hlavní znaky starověké literatury:
- anonymita
- nepůvodnost
- neúplnost
- nebyla diferencována literatura odborná a krásná