Surrealismus je umělecké, literární a myšlenkové hnutí, které vzniklo v Paříži kolem roku 1924. Jeho zakladateli byli André Breton a Phillipe Soupault.
Definice surrealismu podle Bretona zní: „Surrealismus je čistý psychický automatismus, jímž má být vyjádřen, ať slovně, ať písmem nebo jakýmkoli jiným způsobem, skutečný průběh myšlení. Diktát myšlení s vyloučením kontroly vykonávané rozumem mimo jakékoli estetické nebo mravní zaujetí.
Surrealismus se rozvíjel hlavně v meziválečném období. Neomezil se jen na Francii, ale rozšířil se do Anglie, Belgie, Španělska, Švýcarska, Německa, Československa, Jugoslávie a také na ostatní kontinenty. Surrealismus zlomil národnostní rámec umění. Žádné umělecké hnutí před ním, ani romantismus, nemělo takový vliv a mezinárodní ohlas.
Surrealisté navázali na dadaismus, směr, který vznikl na konci 1. světové války jako reakce na strašné období, které každého zbavilo iluzí a představ o smyslu života. V předsurrealistickém období se útočilo proti oficiálnímu umění. Vše se zdálo nedůležité, absurdní a stálo za zesměšnění, ironii, odsouzení. Umělci tohoto raného období chtěli hlavně šokovat a vyjádřit svůj duševní stav způsobený válkou.
Mluvčí surrealismu André Breton však došel k názoru, že aby mělo surrealistické hnutí nějaký smysl, je třeba přehodnotit jeho postoj k umění, přistoupit k méně anarchistickým činům, více se zaměřit na vlastní tvorbu a vyvinout pozitivní tvůrčí činnost. Tak vznikl klasický surrealismus, vycházející především z Freudovské psychoanalýzy.
Surrealistická díla se rozšířila skoro do všech oblastí kultury. Z nových prostředků, které surrealismus užíval, byly například: automatický text a kresba, vzešlé z rychlého, žádným předběžným úmyslem neřízeného psaní nebo kreslení; koláž, jakožto slepenina dvou nebo více rytin či obrázků; a v neposlední řadě i surrealistický objekt, který pozbývá praktického využití a stává se předmětem básnického významu.
K surrealismu se hlásí mimo jiné básníci André Breton, Benjamin Péret, malíři Max Ernst, Salvador Dali, Yves Tanguy, Man Ray, Joan Miró, Hans Arp, Marcel Duchamp a mnoho dalších. Z českých osobností bych mohla zmínit Vítězslava Nezvala, Konstantina Biebla, Karla Teigeho, Jindřicha Štyrského a v neposlední řadě Toyen, které bych se chtěla věnovat podrobněji.
Max Ernst, Santa conversazione
3. červen 2008
23 017×
327 slov
symbolismus, impresionismus, dekadence, futurismus, dadaismus, civilismus, surrealismus... moc díky