Světová literatura 1.pol. 20. století

- 1 SV – počátek konfliktu vzájemné napětí mezi velmocemi v Evropě, bojovali proti sobě dva bloky – ústřední mocnosti (Trojspolek Rakousko Uhersko, Německo a Itálie) a dohoda (VB, Francie a Rusko), měla to být krátká válka, ale objevila se moderní technika, v dubnu 1917 vstupují do války USA , 3. 11. vypuká v Německu revoluce, císař prchá za Hranice, nová vláda podepsala 11. 11. 1918 dohodu o příměří a přiznává porážku, trvala 4 roky
- v 30, létech krize v hospodářství, postihla většinu zemí, nejhůře dopadají dělníci a zemědělci, 24. 10. 1929 černý pátek, krachla burza New Yorku – pokles cen akcií, krach bank, krize obchodů, řešení Roosevelt zavedl program Nový úděl
fašismus – nadřazuje zájmy celku nad zájmy jednotlivce, stát musí fungovat jako hodinky, používá násilí a cenzuru, v čele silný vůdce

Kubismus – tvoří pomocí geometrických tvarů, malíř Picasso
Futurismus – soustřeďuje se na budoucnost, důraz na technický pokrok, přebírají ho italští fašisté
Expresionismus – důraz na vyjádření pocitů člověka, čerpá z úzkosti, osamělosti malíř Munch
Dadaismus – chce odbourat hranice mezi životem a uměním, snaží se být hravý
Surrealismus – zabývá se snem
Fauvismus – vyhraněný, úzce zaměřený expresionismus, uplatnil se jen v malířství, barevnost

Guillaume Apollinaire – jeho život je senzační a legendární – syn polské šlechtičny, většinu života prožil v Paříži, kde se seznámil s Picasem, jeho tvorbu přerušuje válka (nejprve je pro něj inspirací, pak přestává tvořit), psal recenze na fiktivní knihy, aby naštval měšťáky
znaky díla – sugestivnost, dějiště celý svět, užívá anarchismy a neologismy (nová slova)
„Alkoholy“ – básnická sbírka, založená na asociacích (spojování představ)
„Kaligramy“

Futurismus – vznik v Itálii ale má i Ruskou odnož
- požadavek na nové formy, osvobození od slova, zavržení všech dosavadních snah a tradic, odpor k normám a ke všemu klasickému (rým), převažuje poezie a síla, pohyb a rychlost, představy bez logiky, odstranění interpunkce, infinitiv, důraz na grafiku

Expresionismus – projevil se především v Německu, u nás tvoří Weiner a Klíma, zachycuje subjektivní stav lidské duše, nitra a důležitá je úzkost, představy a ošklivost
- ukazuje zoufalství, beznaděj člověka ve válce
- představitelé – Holan, Reynek

Dadaismus – vznikl v Curychu (Švýcarsko) – protest proti normám, cíl je šokovat, provokovat, mystifikovat, ničit normy a hlásají, že civilizace zabíjí umění
- představitel Tristan Tzara

Surrealismus – nadrealismus, nerealismus, rozvíjí se myšlenky dadaismu, ovlivněn Freudoovou psychoanalýzou, čerpá z halucinací (drogy), snů a sexuálních zážitků a snaží se odprosit člověka od logiky
znaky – spontálnost, obrazotvornost, snovost (realita ve snu), zrušení rozumového hlediska
a odmítnutí verše
- představitel – Breton „Magnetické pole“

světová literatura – čerpá z témat 1SV, existencionální problémy, moderní technika
novinky – experimenty s jazykem (vulgarismy, nesp.j.), spolupráce s čtenářem (fantazie)
ztracená generace – mladí lidé, bojovali v 1SV a ztratili iluze – Steinová

Francie – Romain Rolland – orientoval se levicově, spisovatel, znalec hudby a historik
- dostal Nobelovu cenu za literaturu (Jan Kryštof), humanista a pacifista (proti válce)
- pracoval u Červeného kříže
„Jan Kryštof“ – román o hudebním skladateli, inspiroval se Bethovenovým životem
„Petr a Lucie“ – novela 2 mladých lidí, kteří umřou za války

Německo – Erich Maria Remargue – do války se dostal v 18., byl raněn a vrací se domů, tam se mu nedaří a emigruje do USA, jeho hrdinové vojáci a emigranti
- fašisty označil jako zrádce, jeho knihy jsou páleny a stává se zakázaným
- v dílech často píše o automobilových závodech, zaměřen antifašisticky
„Na západní frontě klid“
„Miluj bližního svého“

Anglie – Rudyard Kipling – prozaik, básník a novinář, jakko první z angličanů dosatl Nobelovu cenu, chtěl jít na vojnu, ale nebyl přijat a tak vystupoval proti válce
„Kniha džunglí“ – film Mauglí, o chlapci ztraceném v džungli

Rusko – Michail Bulgakov – po ruské občanské válce jeho sourozenci emigrovali do Paříže, on nesměl, ve válce působil jako polní lékař
„Mistr a Markétka“ – román, vznikal obtížně až do konce jeho života, popisuje příběh Piláta a Ježíše, an něm zkoumá míru zodpovědnosti za pozemské zlo a dobro

Amerika – Ernest Hemingway – dostal Nobelovu cenu (Stařec a moře), považován za předního představitele „ztracené generace“, zapojil se do 1SV a Španělské války jako reportér, spáchal sebevraždu, používá metodu „lidovce“ – hodně si musíme domýšlet použitím podtextu
- charakteristika díla – přehlednost, jednoduchost, psaní bez citového zabarvení
- „Sbohem armádo“ – román, který zachycuje jeho zkušenosti, odehrává se během tří dnů, velmi tragická láska pacienta a ošetřovatelky
„Stařec a moře“ – rybář Santiago, žraloci mu sežrali rybu, smysl není v beznaději, ale vyhrát
„Komu zvoní hrana“ – námět na Španělskou občanskou válku