Umělecké směry 19.-20. století ve světové i české literatuře

Rozvíjí se věda – telefon, kinematograf, rentgen, rozvoj elektřiny, Freund zveřejňuje teorii psychoanalýzy a výklad snů, Einsteinova teorie relativity
- rozvoj antisemitismu – proti židům, vznikají levicové strany (komunisté)
- první světová válka 1914-1918 – roste mocenský vliv v koloniích
- 19 století bráno jako negativní, 20. století jako pozitivní
Literatura – centrum v Paříži

Znaky – individualita, snaha šokovat, oslavován jedinec, magie slova a formy, odpor k normám a měšťanstvu, ovlivňují ji umělecké směry:

Symbolismus – vznik ve Francii – 80.léta 19. stol
- autor říká vše nepřímo pomocí znaků, jde tomu těžko rozumět, vnitřní souvislost, spojení jazyka s hudbou, mnohoznačnost

Impresionismus – (dojem), vyvíjí se v naturalismus
- bezprostřednost, spontánnost (svět je stále v pohybu), snaha zachytit prchavý okamžik, užívají se jasné barvy, vylučuje se černá – často ostré kontury, častý motiv je přírodní scénka, důraz na smysl, vjemy (ne rozum), v básních se vyskytuje melodičnost
- malíři – Slavíček, Renoir

Dekadence – znechucení nad stavem společnosti, z francouzštiny = úpadek
- opovržení společnosti, snaha o vymanění se z ní, zaměření na vlastní nitro, mystika, touha po odlišnosti a hledání krásy v ošklivosti
- individualismus, aristokratický život
- pasivita, melancholie, neochota, neschopnost jednat a vyhledávání témat, které byly do té doby tabu (morbidita, erotika, kult smrti) a rafinovanost (cit pro odstín, komplikovaný jazyk)

Prokletí básníci (autoři světové moderny)
- proti oficiálním autorům neměli moc šanci se prosadit, přesouvají se proto do hospod a šantánů, ale i do vykřičené čtvrti v Paříži, název dle Verlainovy stejnojmenné eseje
Charles Boudelaire – považován za otce moderní poezie, básník a překladatel, vedl bohémský život, stál u zrodu symbolismu, dekadence a volného verše
- pobuřoval tím, že se opíjel a chodil do nevěstince, odhaluje zapovězené témata (homosexualita a drogy)
- píše o svých zážitcích z Itálie, bojoval v revoluci 1848
- píše kritiky na pařížské salóny, založil časopis Veřejné blaho a na konci života ztrácí řeč a umírá na obrnu
„Květy zla“ - Zdechlina

Jean Arthur Rimband – měl smutné dětství, hodně četl a několikrát utekl z domu, první básně píše v patnácti letech
- odcestoval do paříže, kde se seznámil s Verlainem a později spolu žijí, ale rozejdou se, pak přestane psát a stává se tulákem, vojákem a pak vstupuje do cirkusu, umírá na rakovinu
- jeho díla publikuje Verlain
„Opilý Koráb“ – objevují se halucinace, zážitky ze sexu a lásky, symbol je koráb bez vesel

Paul Verlaine – úředník v Paříži, po rozchodu s R. se stává tulákem a alkoholikem, za postřelení R. dostal 2 roky vězení, podstupuje léčbu, pak se dá na víru a po vězení se vrací k normálnímu životu
„Prokletí básníci“ – eseje a „Saturnské básně“-hudebnost veršů

Oskar Wilde – pocházel z dobré rodiny, oženil se pro peníze, obviňován z homosexuality (za to 2 roky vězněm na nucených pracích), poté přichází o rodinu a umírá v bídě
- pohřeb platí Alfréd (intimně se s ním scházel), je jediný na pohřbu
„Obraz Doriana Graye“ a „Šťastný princ a jiné pohádky“

Česká moderna (začátek 1. sv, 90. léta 19.stol) – reagují na zklamání dobou, všechno citově prožívají (bezmoc, nejistota), vznikají levicově orientované strany, básníci se označují jako dekadenti (chtěli se vyhnout společnosti) – jsou proti měšťákům, věří v úpadek doby, provokace, profil bohémů a barbarů, individualita, překroucení estetiky (to co se jiným nelíbí, jim ano – mrtvoly, odpor proti normám a hodnotám společnosti
Moderní revue – katolická moderna, česká moderna a buřiči
- vycházejí časopisy, almanachy a manifesty
- první stabilní časopis Moderní revue – důraz i na grafiku, vydávají díla cizích autorů v původním jazyce, vydává Jiří Karásek, spojuje se s Individualistickým anarchismem (hlásal že společnost zničí uměním) – volná láska, legalizace homosexuality – anarchisté šokují!!

Česká moderna – jejich program nevšetranější a nejotevřenější – vznik 1895, program (Manifest české moderny – autor Machar) otiskují v časopise Rozhledy
přínos – důraz na vnitřní pravdu jedince, literární kritika podporuje spisovatele, umělecká individualita, oblíbenost povídky a zájem o politiku, odsouzení kopírování

Katolická moderna – 90. léta 19. století, vydali almanach Pod jedním praporem, navazuje časopis Nový život (obdivuje Ruchovce a spolupracuje s nimi Zeyer
Karel Hlaváček – tvoří sugestivní lyriku (názory, city) a řadí se do okruhu Moderní revue, zajímal se o grafiku. Znaky jsou emocionalita, náladovost, neurčitost.
„Mstivá kantiléna“ – baladická poezie
Otokar Březina – básník, prozaik a učitel, tvoří pod vlivem symbolismu, nej téma je smrt, básně jsou oslavné a obrovské
- tvoří v Moderní revue, navržen osmkrát na Nobelovu cenu, ale nezískal
„Svítání na západě“ – Oximoron - přídavná jména a podstatná jména se vylučují (veřejné tajemství, světlejší tma)
„Stavitelé chrámu“ – snaží se najít něco pozitivního (chrám je symbol naděje)