Vývoj balady

BALADA – lyricko–epický útvar, který má rychlý spád, pochmurný děj, často končí katastrofou.
Slovo pochází z románského základu „balare“ – tančit.
- FRANCOUZSKÁ VILLONSKÁ BALADA – refrén, u nás ji rozvíjel Vítězslav Nezval a Jiří
Voskovec a Jan Werich.
- ITALSKÁ BALADA – 14 veršů ve dvou strofách, rozvíjel ji lumírovec Jaroslav Vrchlický
- 18. stol. – lidová slovesnost se stává inspiračním zdrojem pro vznik umělých balad
(J. W. Goethe), u nás se baladám věnoval F. L. Čelakovský (používal
rusismy), K. J. Erben, J. Neruda, P. Bezruč, J. Wolker, V. Nezval, 52 hořkých
balad věčného studenta Roberta Denise(?)
- časté užívání básnických figur (anafora, epifora apod.)

K. J. ERBEN
- KYTICE – sbírka balad, které mají epický děj, konflikt hlavních postav
s mravnostními zásadami, neurčitý čas a nedůležité společenské
prostředí, květinová symbolika, děje jsou zhuštěné, gradace způsobena
opakováním motivů zfilmováno režisérem Brabcem

J. NERUDA
– sociální balady a romance – DĚDOVA MÍSA (ve sbírce KNIHY VERŠŮ – tématicky i
žánrově různorodá sbírka)

P. BEZRUČ
– SLEZSKÉ PÍSNĚ – sociální balady silný sociální konflikt, nadpozemské zlo lidových
balad je nahrazeno sociálními problémy nebo bídou, vyšly nejprve časopisecky, obsahují tři tématické okruhy: intimní, sociální a národnostní lyrika
– MARIČKA MAGDÓNOVÁ – zemřela ji matka i otec, když se vracel
z hospody, starala se o děti, vzala si boháče, nebyla šťastná, nakonec spáchala sebevraždu

J. WOLKER
– TĚŽKÁ HODINA – sbírka, považována za nejvýznamnější dílo proletářské poezie
- 3 sociální balady – BALADA O SNU
- BALADA O NENAROZENÉM DÍTĚTI
- BALADA O OČÍCH TOPIČOVÝCH

V. NEZVAL – 52 HOŘKÝCH BALAD VĚČNÉHO STUDENTA ROBERTA DENISE – nezaměstnaný
intelektuál s prázdným břichem bloudí kolem přeplněných výloh a výkladních skříní

Vznikala také - baladicky laděná próza – M. MAJEROVÁ – HAVÍŘSKÁ BALADA – volně
navazuje na generační román SIRÉNA, kde se objevuje ucelený názor vývoje proletářské rodiny
- prozaická balada – I. OLBRACHT – NIKOLA ŠUHAJ LOUPEŽNÍK – skutečný příběh
vojenského zběha na konci 1. sv. války, mstí se za příkoří, které ho v životě potkalo, fantastické prvky, ztělesnění Nikolaje jako legendárního lidového mstitele zbojníka Buksy Dovbuše, společensko-kritický tón se mísí s legendami a mýty, příběh končí tragickou smrtí Nikolaje a i jeho bratra Jury, zradí je a zabijí jejich kamarádi
- jen prvky balady – V. VANČURA – MARKÉTA LAZAROVÁ – baladický příběh
středověkých lapků, Markéta miluje zbojníka Mikuláše a je ochotná se vždy postavit zpátky na vlastní nohy, nejde o historický román, v minulosti hledal to, co nenacházel v přítomnosti, chtěl posílit národ před tím, co přijde v následující době, výrazné jazykové prostředky – humanistická věta (složitá souvětí), obrazová pojmenování, přirovnání, archaické výrazy, snažil se zdůraznit monumentalitu života
- K. ČAPEK – HORDUBAL – zdůrazňuje mnohotvárnost
vnitřního lidského světa
- J. GLAZAROVÁ – ADVENT