V 2. polovině 20. století literatura logicky zaujímá stanovisko k historickým událostem (2. sv. válka, rozdělení světa dle politické situace, samotná krize lidské společnosti). Především próza se musela vyrovnat s novými skutečnostmi světa, a to nejen z hlediska obsahu, ale i formy. Po osvobození snaha plynule navázat na demokratické tradice 1. republiky. Po převratu v roce 1948 Klement Gottwald vyhlásil, v rámci boje o socialismus a zrod nového člověka, znárodnění kultury, likvidaci knih, přestaly vycházet nekomunistické literární časopisy (Kritický měsíčník Václava Černého), umělci začali emigrovat (Jiří Voskovec, Ivan Blatný, Egon Hostovský, Jan Čep), někteří, především ti, kteří vycházeli z křesťanské ideologie a ti, kteří nebyli ochotni podřídit svou tvorbu záměrům vládnoucí moci, byli odsouzeni v politických procesech (Jan Zahradníček, Josef Knap, Kalandra - popraven), čistky mezi univerzitními profesory a studenty a v syndikátu českých spisovatelů. Z učebnic vypadl Orten, Kafka, chtěli odstranit i Čapka. V období 50. let probíhaly politické procesy, bylo to také období železné opony a studené války. Po roce 1956 (po Stalinově smrti) začalo docházet k uvolnění. Pražské jaro v letech 1967-1968 přineslo druhou vlnu uvolnění, liberalizaci, občanská práva, pluralitní systém (Dva tisíce slov). 21. 8. 1968 začala okupace vojsky Varšavské smlouvy. V roce 1969 nastupuje Gustav Husák (období normalizace). Existují tři hlavní proudy literatury: oficiální, samizdatová a exilová. Oficiální literatura podporuje morální vývoj jedince, základními principy byly zásady socialistického realismu, charakteristickými znaky pak byly dogmatismus, přeceňování aktuální tématiky a výchovného působení díla a tedy nedocenění estetické funkce umělecké tvorby a tvůrčí individuality. Společenská situace, tuhé politické poměry, silná cenzura se nejtíživěji projevovala v české próze do poloviny padesátých let. Díla jsou poznamenána schematismem, hrdinové knih se přes noc stávají uvědomělými družstevníky a úderníky, hlavním motivem je, že se život stává školou umění. Tuto informační a výchovnou funkci mají reportáže a povídky, např. M. MAJEROVÁ – CESTA BLESKU. Samizdatová je domácí literatura vzdorující režimu, množená a roznášená vlastními prostředky, exilová existuje bez většího kontaktu s českými čtenáři, v lepším se světovým kulturním děním.
Po roce 1945 se objevuje první vlna prózy, která udává zprávy o válce i dokumentární próza.
JULIUS FUČÍK
– REPORTÁŽ PSANÁ NA OPRÁTCE – blízko k beletrii, ale dokumentární literatura, dílo bylo prohlašováno za vzor socialistické literatury, bylo vypouštěno pasáží, kdy Fučík přiznával svou slabost při výsleších na gestapu
JIŘÍ WEIL
– psychologická próza
- ŽIVOT S HVĚZDOU – o zápase bezbranného člověka s totalitní nacistickou mocí i vlastní slabostí, závěr je typickou existencionální situací
- NA STŘEŠE JE MENDELSOHN
LUDVÍK AŠKENAZY
– sympatie k drobným lidem
- VAJÍČKO
- MILENCI Z BEDNY
- DĚTSKÉ ETUDY
JAN DRDA
– HRÁTKY S ČERTEM
- DAŘBUJÁN A PANDRHOLA
- NĚMÁ BARIKÁDA – soubor povídek, obraz českého života za okupace a povstání (VYŠŠÍ PRINCIP, HLÍDAČ DYNAMITU)
JAN OTČENÁŠEK
– příznivec socialismu, přesto dokázal překračovat rámec požadavků sociálního realismu, psychologie postav
- ROMEO, JULIE A TMA – novela, student Pavel a židovka Ester (nenastoupila do transportu, schovává se), tragický konec
NORBERT FRÝD
– židovský původ, koncentrační tábor, diplomat v USA a Mexiku
- KRABICE ŽIVÝCH – povídky, první hlubší pohled na život v koncentráku
- KAT NEPOČKÁ – příběh herečky, která je členkou ilegální skupiny, je vyslýchána a popravena hned po dotočení filmu
- CÍSAŘOVNA – historický román z 19. stol., o manželce Maxmiliána
EDVARD VALENTA
– JDI ZA ZELENÝM SVĚTLEM – psych. román, dovršuje se tradice, odpor marxistické kritiky
ARNOŠT LUSTIG
– žid, prošel třemi koncentračními tábory (Terezín, Buchenwald, Osvětim, korespondent v Izraeli), 1989 – ve Washingtonu učitel na VŠ teorie literatury a filmu, povídkové soubory
- NOC A NADĚJE
- DÉMANTY NOCI – povídka DRUHÉ KOLO – soustředění na psychiku jedince, důraz je kladen na etický význam, vypjaté okamžiky všedního života
- MODLITBA PRO KATEŘINU HOROWITZOVOU – o skupině zajatých židovských obchodníků, nacistický režim z nich saje peníze, Kateřina se vzbouří a zastřelí Němce
- DITA SAXOVÁ – dívka, která touží po štěstí, ale neumí začít nový život, vzpomínky na koncentrační tábor
- HOŘKÁ VŮNĚ MANDLÍ
- MILÁČEK – příběh lásky, kterou zmaří válka
LADISLAV FUKS
– doktor filozofie, úředník, spisovatel
- PAN THEODOR MUNDSTOCK – tlak okolností, snaží se připravit do koncentračního tábora, zajede ho náklaďák dříve, než tam odjede
- SPALOVAČ MRTVOL – téměř hororový charakter, hl. postava je ze svého krematoria tak zvyklý na smrt, že se stává lehce fašistou bez zábran
OTA PAVEL (POPPER)
– maminka češka, tatínek židovský obchodní cestující, on byl sportovním reportérem
- PLNÁ BEDNA ŠAMPAŇSKÉHO – povídky ze sportovního prostředí
- VÝSTUP NA AIGER
- SMRT KRÁSNÝCH SRNCŮ – neobvyklé příběhy furiantského otce před válkou, lyrickoepické poémy o řece a rybách, o důsledcích okupace pro rodinu
- JAK JSEM POTKAL RYBY – podobné rysy
- ZLATÍ ÚHOŘI
- FIALOVÝ POUSTEVNÍK
JOSEF ŠKVORECKÝ
– vystudoval anglistiku a filozofii, antikomunista
- ZBABĚLCI
- DANNY SMIŘICKÝ – skeptický pocit mladých vůči iluzím rodičů, mongolčíci, rusáci=sovětská armáda, provokující protějšek
- KONEC NYLONOVÉHO VĚKU - nesnadné
- LEGENDA EMÖKE – kritizuje charaktery polovzdělaných ideologů
- 1968 – emigrace do Toronta, založil exilové nakladatelství
Představuje velkou společenskou prózu. Schematická (podobná) díla, plytká, nemají hloubku. Na epickém ději zdůrazňují dramatičnost a proměny doby, zachycováno prostředí velkých staveb, dále problematika osídlování českého pohraničí a venkovská problematika. Hrdinové jsou příliš dokonalí, bývají do prostředí zasazeni, na stavbu přijíždí nový pracovník, na vesnici funkcionář apod. Činorodý hrdina vstupuje do děje v momentu, kdy je třeba účinného zásahu. Děj je prosycen výkladovými poučujícími pasážemi, obvykle z úst hrdiny. Postavy reprezentují společenské názory, jsou jen kladné nebo záporné.
JAN OTČENÁŠEK
– PLNÝM KROKEM
- OBČAN BRYCH – po původním váhání se přikloní k socialismu, je určitým pokusem o překonání schematismu, na politickém tématu – rozhodování intelektuála, zda přijmout či nepřijmout politické uspořádání po roce 1948, je podloženo hlubší kresbou charakterů
VÁCLAV ŘEZÁČ
– NÁSTUP – bojuje za hospodářsko-politický pokrok v pohraničí, bojuje proti silám, které jeho budovatelskou práci maří, lidé chtěli věřit, že má cenu obětovat se pro blaho celku, heroizovaný boj o pohraničí byl vítaný, dokument o vážné deformaci literatury
T. SVATOPLUK
– BEZ ŠÉFA – v souladu s tehdejší ideologií, odstranění čistek (spravedlivé)
- ovlivněn dřívější linií městského románu, ale i vesnického, který zobrazoval napětí mezi společenskými vrstvami
JOSEF SEKERA
– DĚTI Z HLINĚNÉ VESNICE – zobrazuje sociální situaci cikánů na Slovensku
román, který má ilustrovat ideologické představy o historické povaze přítomnosti – vychází ze socialistického realismu
MILOŠ VÁCLAV KRATOCHVÍL
– KRÁL OBLÉKÁ HALENU – husitství vnímáno jako ideologické hnutí
- MISTR JAN
FRANTIŠEK KUBKA
VÁCLAV KAPLICKÝ
– KLADIVO NA ČARODĚJNICE – o čarodějnických procesech na S Moravy ve 2.pol. 17. stol., zabývá se otázkami zneužití moci, vyšel těsně po Stalinově smrti
- zfilmováno Otakarem Vávrou
JARMILA LOUKOTKOVÁ
– romány vynikají efektivním dějem, lyric. atmosféra, znalost reálií, doplněno překlady
- NAVZDORY BÁSNÍK ZPÍVÁ – o Villonovi
- NENÍ ŘÍMSKÉHO LIDU
- SPARTAKUS
VLADIMÍR NEFF
– SRPNOVŠTÍ PÁNI – historicko-filozofický charakter, výjimka mezi popisnými kronikami té doby, postavy vyjadřují cosi z mentality intelektuálů poválečné doby
- pětidílná rodová sága dvou pražských rodin – SŇATKY Z ROZUMU
CÍSAŘSKÉ FIALKY
ZLÁ KREV
VESELÁ VDOVA
KRÁLOVSKÝ VOZATAJ
- zpracovává rozvoj a úpadek českého měšťanstva od pol. 19. stol. do 30. let 20. stol., příběhy rodů Bornů a Nedobylů, zobecnil širší souvislosti společenského vývoje
OLDŘICH DANĚK
– okázalá hrdinství jsou popírána, důraz na malého člověka vláčeného intrikami
- KRÁL UTÍKÁ Z BOJE
- KRÁL BEZ PŘILBY
JIŘÍ ŠOTOLA
– TOVARYŠSTVO JEŽÍŠOVO – metaforický román o mladém jezuitovi vyslaném představenými na odlehlé panství spravované stárnoucí hraběnkou, aby tam vytvořil vhodné podmínky pro uchvácení majetku řádem, hrdina prohlédne mocenské zájmy nadřízených
- KUŘE NA ROŽNI
- SVATÝ NA MOSTĚ – strhává mučednickou aureolu z Jana Nepomuckého
VLADIMÍR KÖRNER
– historické náměty, na nichž demonstroval svár jednotlivce s dobou rozpadu hodnot, psychologicko-filozofické ladění, docházející až k lidské bezmoci, krutému až věcnému zlu
- ÚDOLÍ VČEL – zfilmováno Vladimírem Vláčilem
- LÉKAŘ UMÍRAJÍCÍHO ČASU
- ADELHEID
- 60. léta – příběhy ze současnosti jsou v krizi, historický román stagnuje, oblíbené jsou životopisné romány s historickou tématikou (Němcová, Komenský), lidský osud je v popředí, obecná dějinná zákonitost se dostává do pozadí
MIROSLAV HANUŠ
– POUTNÍK V AMSTERODAMU – dějiny jako nesmiřitelný boj o moc, v němž nerozhodují osobní kvality, ale zákulisní intriky
- nastává uvolnění, rozpadá se literatura „VELKÉ SYNTÉZY“, přestávají být kladeny nároky stanovené po znárodnění kultury
V druhé polovině padesátých let dochází k určitému uvolnění, uplatňuje se více kritičnost, odmítá se dogmatismus, větší důraz se klade na tvůrčí iniciativu. V próze vzniká řada románů zobrazujících na zpětném hlubším, niternějším pohledu zkušenost mladé generace za války. Začíná sílit poměr kritický k realitě současné, v konfrontaci s minulostí a se základními lidskými hodnotami se zpochybňují hlásané ideje socialismu, těžiště se přesouvá do oblasti společensko-morální a citové sféry.
JAN PROCHÁZKA
– ZELENÉ OBZORY - novely
IVAN KLÍMA
– dramatik, prozaik, publicista(liter. noviny), zákaz publikace, v zahraničí jeden z nejpřekládanějších
- MEZI TŘEMI HRANICEMI – reportážní kniha, umělecké dílo z V Slovenska, hledání cesty člověka,
který se ocitne v deptající samotě, ideální představy se střetávají
s drsnou realitou a syrovou skutečností
- MILENCI NA JEDNU NOC – povídkový soubor, osudy lidí v totalitním systému
- 80. léta - LÁSKA A SMETÍ – román o spisovateli, který nesmí publikovat, autobiografické rysy,
dostává se do světa metařů a poznává jejich filozofii, „kafkovské meditace“, i mimomanželský vztah je dějovou linií
- MOJE ZLATÁ ŘEMESLA – soubor povídek
- psal eseje, literárněvědní studie o Čapkovi a Kafkovi – UŽ SE BLÍŽÍ MEČE
- edice ŽIVOT KOLEM NÁS
- od roku 1969 nesměl publikovat, na sjezdu spisovatelů nazýval věci pravými jmény (mluvil o
cenzuře a svobodě projevu), jeho vila se stala půjčovnou exilové a samizdatové literatury, po
revoluci byl vysoko ceněnou osobností pro své morální kvality
- 60. léta – námět iluzivního ideálu s realitou – deziluze
- dějinné zákonitosti se staly nahodilými, vztahy mezi lidmi =>osamocení, izolace
VLADIMÍR PÁRAL
– redaktor, spisovatel z Ústí nad Labem, pracoval i za socialismu na volné noze, odkrývá stereotyp existence člověka, stylová osobnost 60. let, strohá stylizace, stručnost, variabilní kompozice, proměňování dějových částí i charakterových rolí=>následovníci „severočeská škola“ (Jiří Švejda)
- SOUKROMÁ VICHŘICE – 4 páry na čas mění své role, upadají do nových stereotypů
- MILENCI A VRAZI – prolínají se dějové roviny, varianta Stendhalova románu Červený a černý, i zde se utkávají červení (nemajetní draví obyvatelé domu) a modrá (šlechtická vrstva), hl. postava románu je inženýr Borek
- KATAPULT
- 70. léta – zlom v tématech (období normalizace), musí se přizpůsobovat tomu, o čem smí psát, zdůraznění pozitivních stran života
- MLADÝ MUŽ A BÍLÁ VELRYBA
- MUKA OBRAZNOSTI – zpracovává erotickou stránku současného života
- 80. léta – vědecko-fantastická próza, kritizuje znivelizovaný (fádní) život
- ZEMĚ ŽEN
- VÁLKA S MNOHOZVÍŘETEM
- ROMEO A JULIE 2300
- 90. léta – otevřeně o sexualitě
- DEKAMERON 2000 ANEB LÁSKA V PRAZE
- PLAYGIRLS
BOHUMIL HRABAL
– bohaté životní osudy, otec správce pivovaru, vstoupil do literatury v roce 1963 a měl za sebou pestré zkušenosti, zakladatel tzv. PÁBITELSKÉ LINIE – PERLIČKA NA DNĚ (o lidské duši), PÁBITELÉ – text vzniklý na jeden zátah, vyprávění blízké lidovému podání s prvky mystifikace (strýc Pepin z Postřižin), Hrabalovi pábitelé jsou postavy z okraje společnosti, milují život a jsou nabiti událostmi svého života a se značnou fantazií a potěšením ochotně vyprávějí své příhody
- OSTŘE SLEDOVANÉ VLAKY – příběh z období protektorátu, odehrává se v posledních dnech 2. sv. války, průvodčí Miloš Hrma zklame jako muž, chce hodit výbušninu na vojenský vlak, metoda literární koláže, zfilmováno Jiřím Menzelem, v roce 1967 se stal prvním českým filmem, který získal Oscara
- INZERÁT NA DŮM, VE KTERÉM UŽ NECHCI BYDLET - dílo, ve kterém sídlí naturalistické konfrontace, hrdinou bývá člověk na okraji společnosti
- několik let nemohl publikovat, poté se objevují nové motivy (stylizované vzpomínky) z dětství v Nymburku – 70. léta
- POSTŘIŽINY
- SLAVNOSTI SNĚŽENEK
- OBSLUHOVAL JSEM ANGLICKÉHO KRÁLE – nejprve vyšlo v zahraničí
- PŘÍLIŠ HLUČNÁ SAMOTA – z prostředí sběrny starého papíru, hlavní hrdina se snaží dát slisovaným balíkům obsah, ukazuje absurditu totalitního systému a deformaci lidského charakteru
- NĚŽNÝ BARBAR – vzpomínkové eseje na Vladimíra Boudníka
- po roce 1982 – vychází starší díla v novém uspořádání
- povídkové soubory – AUTOMAT SVĚT
- CHCETE VIDĚT ZLATOU PRAHU
- od roku 1991 vycházejí vybrané spisy, v roce 1997 umírá – vypadl z okna v nemocnici na Bulovce
Petra Seitlová
28. prosinec 2012
7 294×
1876 slov
