Obsah:
O autorce, tvorba, seznam děl
Robin
Robin druhý a jeho rodina
Připravte operační sál
Falešní hráči
Den jako stvořený pro vážnou známost
Noc jako stvořená pro nevěru
K lásce připraven
Otcem i matkou proti své vůli
Z neznámých důvodů
Hodnocení
Použitá literatura
O autorce, tvorba, seznam děl
Tuto kapitolu jsem záměrně nenazvala Životopis, poněvadž spisovatelka Zdena Frýbová neposkytuje rozhovory do žádných časopisů, pouze v doslovech svých knih nebo na besedách se čtenáři odpovídá na dotazy týkající se nikoli její osoby, nýbrž jejich postojů k politice, týraným zvířatům či ostatním populárním osobnostem.
Zdena Frýbová, narozená 31. srpna 1934, je českou spisovatelkou, novinářkou, autorkou humoristicky laděných próz, knih pro ženy, a psychologicko – kriminálních románů, jejíž největší zálibou, jak sama o sobě píše, je číst si, cestovat a psát.
V roce 1993 byla Zdenou Frýbovou založena nadace Robin, což je charitativní spolek bezpočtu laskavých lidí, kteří přispívají ve prospěch bezprizorních a týraných zvířat. Díky této nadaci mohou být desetitisíce korun rozesílány útulkům pro zvířata a nakupovány konzervy s krmením pro psy a kočky. Do této nadace také přispívá mnoho známých osobností.
Ze všech doslovů jsem se o autorce dověděla pouze toto:
- Spisovatelka napsala spoustu knih již za socialismu, které však byly podrobeny cenzuře a k danému politickému tématu se mohla plně vyjádřit až po roce 1989. V současné době píše ráda protože ji to baví a tvrdí, že: „Až mě jednou nakladatelé přestanou vydávat, protože mě čtenáři přestanou číst, najdu si jinou zajímavou práci.“
- Autorka také hodně cestovala, nějakou dobu strávila v Anglii a ve Francii, ráda by navštěvovala i USA, avšak chorobně se bojí letadel.
- K jejím nejohavnějším vlastnostem patří netolerance, ale potíže ji tato negativní vlastnost obzvlášť nepůsobí, neboť se obklopuje pouze lidmi, s nimiž v tom zásadním je na stejné vlně.
- A co že ji dokáže rozplakat? Pohled na pokořeného, ublíženého člověka; pohled na pokořené, zlomené zvíře. A pevně věří tomu, že ti, kdo toto způsobují, budou za to tvrdě pykat, ať už na tomto, či onom břehu.
ROBIN
Šulc a spol. 1965
PŘIPRAVTE OPERAČNÍ SÁL
Šulc a spol. 1979
K LÁSCE PŘIPRAVEN
Naše vojsko (Magnet) 1979
K MANŽELSTVÍ PŘIPRAVEN
Naše vojsko (Magnet) 1980
DO NEPOHODY PŘIPRAVEN
Naše vojsko (Magnet) 1981
Z NEZNÁMÝCH DŮVODŮ
Práce 1988
DEN JAKO STVOŘENÝ PRO VÁŽNOU ZNÁMOST
Československý spisovatel 1989
FALEŠNÍ HRÁČI
Dialog 1991
HRŮZY LÁSKY A NENÁVISTI
Československý spisovatel 1991
MAFIE PO ČESKU, ANEB RYBA PÁCHNE OD HLAVY
Šulc a spol. 1992
MAFIE PO LISTOPADU, ANEB RYBA PÁCHNE OD HLAVY
Šulc a spol. 1992
MAFIE PO ČESKU, ANEB JEDEN DEN BOHUSLAVA PANENKY
Šulc a spol. 1992
MALINKATÝ KRETÉN, ANEB OD ŠOKU K ŠOKU NA VĚČNÉ ČASY
Šulc a spol. 1993
POLDA
Šulc a spol. 1995
POLDA A JEHOU SOUDCE
Šulc a spol. 1996
NOC JAKO STVOŘENÁ PRO NEVĚRU !
Šulc a spol. 1997
ROBIN DRUHÝ A JEHO RODINA
Šulc a spol. 1999
OTCEM I MATKOU PROTI SVÉ VŮLI
Šulc a spol. 2000
Robin
Tato kniha vypráví o psu - Robinovi - a o rodině, kterou postihlo to „štěstí" mít v domě foxteriéra.
Vypravěčka - dětská psycholožka Milena - a její muž Rudolf jednoho dne, jak už to bývá, v panelákovém bytě osaměli. Jejich dcera Alena se vdala za milého kluka Petra a syn Honza bydlel na vysokoškolské koleji. Ale protože to byly děti hodné, mysleli na své „staré" rodiče, kteří by si podle jejich mínění mohli ve své stařecké demenci lézt vzájemně na nervy a na stará kolena by se mohli ještě rozvést, koupili jim, samozřejmě bez vědomí „budoucích majitelů“, psa. Roztomilé klubíčko, které se stalo miláčkem všech.
Jenže malý psíček nebyl příkladem k přísloví: „Kam ho postavíš, tam ho najdeš“. Naopak. Stačila jedna procházka před spaním v 11 hodin v noci a milý Robin protáhl své páníčky po Praze tak, že po návratu domů už jim nestálo zato jít spát. Také s potravou měl Robin problémy. Většinu jídel považoval za nepoživatelná, či mírně poživatelná a to v pudu sebezáchovy před smrtí hladem. Ale jinak vše běželo zcela normálním životem.
Tu se však na scéně objevuje Alenina kamarádka z práce Ruth (vlastním jménem Marie), výborná pracovnice, velice inteligentní a vzdělaná, avšak podle Mileny to vždy byl a je pouze tzv. citový mrzáček a pro muže sice na jednu stranu krásná a atraktivní žena, na druhou však nesnesitelná přítěž. Milá Ruth totiž vyžadovala po mužích, později po svém manželovi Viviánovi (vlastním jménem Vašek), neuvěřitelné projevy lásky a oddanosti k ní. Nebyla to sice její chyba, jelikož její rodiče jí v mládí nedávaly takové množství lásky, jaké by malé dítě potřebovalo, nicméně Ruthiino manželství se začalo rozpadat. Vivián svoji ženu ignoroval, ona se k němu lísala a doufala, že na dovolené strávené s Aleninou rodinou, ve které se nalézá psycholožka jež jí určitě pomůže, si manžel uvědomí, co má doma za poklad a přestane se k ní chovat hůř než k psovi.
Žádný psycholog ani psychiatr by však nebyl schopen donutit Viviána, aby svoji ženu začal znovu milovat, a proto úspěšně troskotaly Aleniny akce či spíše dramatická vystoupení, jimž sama psala scénář a režírovala je a v nichž vystupovala vždy Ruth coby obletovaná a všemi s okamžitou platností žádaná atraktivní žena a Rudolf, Petr a Honza coby 3 chlípníci toužící tuto ženu svést, a toto vše, prosím, za účelem vyvolání Viviánovy žárlivosti. Vivián sice nezareagoval jak Ruth s Alenou očekávaly, ale ani jejich špinavou hru neprohlédl, tudíž nikdo se v jeho očích neshodil.
Robinek na této dovolené přímo zářil. Když se však vrátili všichni členové zpět do práce a do panelákových domů, bylo zle, jako obvykle. Proto se sedmdesátiletá teta Hana, další to člen rodiny, avšak jediný autoritativní v Robinových očích, rozhodla, dál netrápit Robina v paneláku a přestěhovat ho do své nově koupené vilky, kde by se o něj starala nejen ona, ale i Alena s Petrem, kteří se tam měli přestěhovat. Tím však Rudolf s Milenou byli opět bez psa a tím pádem tu bylo nové překvapení - Batulek. „Druhorozený“ pes a proto Robinem pes nenáviděný. A tak nezůstal nikdo bez psa: Hana s Alenou a Petrem měli Robina, Rudolf s Milenou Batulka a Ruth s Viviánem si pořídili psa z útulku Ríčeda, kterému Ruth dávala svoji přebytečnou lásku, tudíž Vivián „začal opět“ svoji ženu milovat. Za nedlouho se Aleně narodila dceruška Anička a Ruth chvíli na to Scarlett neboli Kari.
Robin druhý a jeho rodina
Tento román je pokračováním bestselleru Robin a dal by se také nazvat Robin zhruba po deseti letech. Anince a Karince je už deset let, tetičce Haně přes osmdesát, Robin I., Batulek i Ríčed jsou mrtví a velká rodina nyní bydlí společně s Ruth, Viviánem a Karinkou, a ba dokonce i s tetou Hanou v jednom velikém domě. Rudolf s Milenou (dětmi a později i dospělými přezdívanou Bibi) a Hana bydleli v přízemí, Alena, Petr a Aninka v prvním poschodí a Ruth, Vivián a Karinka v poschodí druhém. Honza po vystudování technologické fakulty začal působit coby tenisový trenér a občas si jel přivydělat do Rakouska.
Za nějakou dobu po úmrtích všech psů, která následovala krátce po sobě, si začali všichni sami pro sebe říkat, jaké je smutno, v tak velkém domě a bez psa. Jenže nikdo nic neřekl a zároveň chtěl jeden druhému udělat radost, a tak se najednou o vánocích sešlo v jedné chalupě sedm psů. Ruth a Alena přinesli z útulku hned dva psi: Boxera Jean-Paula a voříška Francoise, jelikož v útulku byli kamarádi a ani za nic by se od sebe nehnuli. Bibi s Rudolfem přispěli pod stromeček také dvěma psi - jezevčíky Fefém a Pugim, protože to byli bráchové a jednomu by bylo smutno bez druhého, a navíc, kterému dát přednost a kterého nechat na pospas nějakým zlým lidem? Honza chtěl také udělat radost rodičům na vánoce a za obrovské peníze koupil dva skotské teriéry s rodokmenem a řády: Eduarda a Anthonyho. Tím pádem jsou to 2 psy na každou rodinu. To by ale nesměla být teta Hana v osmdesáti větší čiperka než Rudolf v padesáti. Ona totiž nejvíc Robina Prvního milovala a proto si sama sobě nadělila pod stromeček jeho přesnou kopii - Robina II. Jenže pes je pes a čtyři smečky (Robin je počítán nejméně za 4 psy) navzájem cizí a v jednom domě… Jak se po čase ukázalo, a jak věcně shrnul impersonální vztahy Rudolf, tak: „Robin nesnese Jean-Paula a Francoise a nenávidí se s Tondou a Edou. Eda A Tonda se kromě s Robinem nenávidí též s Pugim a Fefém a neoblíbili si ani Jean-Paula a Francoise, i když ti dva jsou tu jako jediní tolerantní a nad věcí. Tudíž máme sedm psů, z nichž pět si jde vzájemně po krku.“ Příběh rozvětvené rodiny vypravuje o příbězích spjatých s vylomeninami těchto psů, jejichž počet byl zredukován na pět: voříška Francoise si vzal soused-důchodce (voříšek uvítal přechod z hlučné rodiny do příjemného ticha starého pána); a Fefé s Pugim byli darováni druhým sousedům - starším manželům. Na závěr knihy se sice psi neudobří, ale Robin zapříčiní to, aby se Honza konečně oženil a to dokonce z lásky.
Připravte operační sál
Napínavý psychologický román s kriminální zápletkou odehrávající se na pražské kardiochirurgické klinice, je provázen ženskou postavou - novinářkou Barborou - samoživitelkou, matkou malého Jakuba, jež coby žurnalistka a scenáristka proniká na oddělení této nemocnice , kde se denně provádějí těžké operace srdečních chorob. Tato mladá žena chtěje napsat scénář k celovečernímu filmu z prostředí nemocnice, se najednou ocitá mezi týmem špičkových lékařů ve svém oboru, ale také mezi spoustou odborných lékařských termínů, kterým není schopna porozumět v krátké době, a tak setrvává na kardiochirurgickém pracovišti déle než čekala. A zatímco se seznamuje a sbližuje s atraktivním profesorem Talichem, po ústavu a po okolí vůbec běhá homosexuální a pedofilní psychopat, jehož se nedaří odhalit a jehož totožnost se ukáže až poté, co se stane neštěstí.
Již několik let se vyšetřuje případ vraždy malého chlapce záhadným vrahem. Po této vraždě se řádění tohoto psychopata na nějakou domu odmlčelo, ale v poslední době se začínají opět objevovat případy zneužití malých chlapců po okrajových částech Prahy. Agresivita pachatele vůči malé a bezbranné oběti nabírá na intenzitě a dle vyšetřovatelů se pomalu schyluje k další, v pořadí druhé vraždě. Profesor Talich a jeho „pravá ruka“ doktor Tromler odmítají připustit teorii vyšetřujících kriminalistů: že pachatelem je někdo z jejich ústavu, buď lékař, či pacient, a proto se ani přinejmenším nesnaží spolupracovat. A tak se stane, že při tvoření seznamu pacientů je opomenut pacient Roman Pospíšil, jehož složku si profesor nechává permanentně u sebe a nad nímž drží ochranou ruku celý nemocniční personál. Nejenže Roman byl jeden z prvních pacientů s vážnou srdeční chorobou v době, kdy začínal ústav fungovat, ale byl to také jeden z předem odepsaných a nevyléčitelných případů. A proto se není co divit, že když se Roman uzdravil a dokonce začal pracovat a to jako údržbář v této nemocnici, chovali si jej lékaři jako v bavlnce. To však nemění nic na faktu, že jeho obětí se stal málem Barbořin syn Jakub, avšak shoda okolností zapříčinila, že zavražděn byl Jakubův kamarád ze třídy Pavlík, který byl pod záminkou shlédnutí dětem nepřístupnou kovbojku v kině vlákán do průjezdu za budovou neboli „zadním vchodem kina“ a brutálně zabit. Roman se při svých vraždách vždy snažil napodobit práci kardiochirurgů tím, že naprosto nezkušeně vypreparoval srdce a chlopeň.
Falešní hráči
Román vzniklý za podpory MUDr. M. Plzáka rozvíjí téma manželských, milostných a mileneckých vztahů tří manželských dvojic.
Rodina Burgetova - Oldřich a Jana. On byl dříve taxikářem a playbojem s konexi v podsvětí, nyní vzorný manžel s vytyčeným Programem: Rodina, dům, děti. Ona hodná a milá dívka myslící si, že grázla typu Burget změní. Nezmění, ale díky vzájemné toleranci a mnoha ústupkům je jejich manželství se dvěma dětmi pohodové.
Rodina Dvořákových - Josef a Alena. On je postarší generální ředitel podniku, ona velmi krásná a atraktivní mladá žena, neustále obletována muži. On má chorobnou představu o nevěře své manželky, a po každém byť sebemenším zdržení jeho ženy po práci sepisuje žádost o rozvod, kterou nakonec však roztrhá, jelikož Alena nikdy nepřijde žadonit o milost. Josef si totiž myslí, jak jej Alena nemiluje, ona si ho přitom vzala pouze pro peníze a nyní ho podvádí se svým šéfem.
Albert Polák - atraktivní padesátník, bohatý, který je však upjat na svou ženu. Přitom ji po několik let podvádí s Alenou Dvořákovou. Paní Irena Poláková je zvyklá na nevěry svého muže, on se k nim přizná a při sebemenších mileneckých problémech se ženě o nich svěří. Jí nezbývá než doufat, že ji muž neopustí.
Domněnky paní Ireny však nesdílí Alena, která by se chtěla svého nenáviděného muže zbavit. Ve chvíli, kdy je rozhodnuta udělat radikální čin v kauze Dvořáková versus Polák, potká Oldřicha Burgeta a tím okamžitě zapomíná na vdavky s Polákem a začíná pomýšlet na Burgeta coby manžela. O tom však nechce Oldřich ani slyšet a proto mu Alena začíná vyhrožovat, že vše poví jeho ženě. Mezitím Josef Dvořák doma dělá scény a sepisuje další a další žádosti o rozvod a po tom, co zjistí, s kým má jeho žena poměr, neváhá a vše za tepla vyklopí paní Burgetové. Ta je z toho sice smutná, ale je ochotna v zájmu dětí Oldřichovi prominout. Ten je štěstím bez sebe, jakou má hodnou ženu a okamžitě přetrhává vztah mezi ním a Alenou. Ta se z toho psychicky zhroutí a odejde z domu. Ve městě ji potká její muž, vyjede s ní za město, s tím, že si s ní v klidu pohovoří, o tom, jak jejich vztah urovnat v zájmu dětí. Alena ho ale neposlouchá, vsugerovala si totiž, že si ji Oldřich vezme a odjedou spolu daleko, své fantasmagorie povykládá svému muži a ten ji v návalu vzteku uškrtí. I když Josef dokonale zamaskuje stopy, je odhalen, usvědčen a jen paradoxně díky Oldřichově skvěle zahrané výpovědi je z původních dvaceti let odsouzen na „pouhých“ devět.
Den jako stvořený
pro vážnou známost
Pět novel obsažených v tomto románu vypráví o manželských troj- a více úhelnících, které jsou vyprávěny ústy psychologa - manželského poradce.
První příběh LÁSKA A ZASE LÁSKA pojednává o problémech mladé rodiny - otec Roman je šestkrát léčený alkoholik, manželka Jitka neboli Jitřenka má sklony k hysterii. Problémem Romanova alkoholismu se ukáže být jeho nejlepší přítel Leoš a Romanova milující choť, kteří spolu mají poměr. Tito vždy po Romanově léčení recidivistovi podstrčí lahvinku s lihovinou, aby se náhodou nepřišlo na jejich zálety. Zkušený psycholog však jejich hru prokoukne a tím se z manželů Bartákových stane vzorná rodina.
Druhý příběh SLABÝ MUŽ začne vy chvíli, kdy se mladá žena Dana Kubcová ocitne v těžké životní situaci a její manžel, místo aby jí pomohl a psychicky podpořil, najde si milenku. Atraktivní mladou ženu Soňu, o níž se domnívá, že je ochotna opustit svého bohatého manžela kvůli němu - chudému Arnoštu Kubcovi. Po dlouhém handrkování, stratégování, domlouvání a dohadování se podaří manželství Kubcových udržet.
Třetí novela PATKA A ŠÍMA je příběhem o dvou příliš mladých lidech na to, aby byli manželi se dvěma dětmi. Nevybouřený Šíma se stane obětí party narkomanům, kterým dodával léky, k nimž coby ošetřovatel v domově důchodců měl přístup. A hloupoučká Patka nemá dostatek citu ani pro své děti, natož pro svého muže. Jde jí jen o to, aby ji matka neposlala do zaměstnání, a aby jí otec nezamezil bohatý přísun peněz. Toto manželství se rozpadne dříve, než se Šíma dostane z vězení.
Čtvrtý příběh nazvaný stejně jako celá kniha DEN JAKO STVOŘENÝ PRO VÁŽNOU ZNÁMOST nejvíce dokazuje fakt ověřovaný v celé této knize a to, cherchez les parents. Postiženým je zde mladý atraktivní muž René Kabelák, jehož problémem je nejen střídání partnerek, ale jejich úmyslné psychické deptání. Příčinou jeho chování je matka Bety, která jej v mládí přinutila coby osmiletého vzdát se milujícího a milovaného otce, kvůli jeho pokrevnímu otci, jenž před Reného narozením emigroval do ciziny. Do jeho osmi let Reného vychovával pan Ladislav Kabelák, a „po rodinném převratu“ jeho skutečný otec Ferda, který ho však nedokázal milovat a jeho lásku si kupoval. René se po složité analýze vyléčí, jeho vztah k ženám se srovná, ale jeho v pořadí třetí manželství se rozpadne.
Pátá novela MALÝ VELKÝ BOSS je příběhem o řediteli JUDr. Pravoslavu Holmánkovi, který mučí rodinu svými přednáškami a požadavky se společným tématem - Otec, neoddiskutovatelná autorita rodiny. Proto se nikdo nediví, že děti utíkají z domu a manželka žádá o rozvod. Holmánek se v zájmu záchrany svého manželství podrobí skupinové terapii, ale tím se jen na chvíli oddálí totální zkáza a definitivní rozchod jak se ženou, tak s dospělými dětmi.
Noc jako stvořená pro nevěru
Titul – Noc jako stvořená pro nevěru – nám našeptává, že se v knize jedná o třicetiletého playboye, který se nemůže rozhodnout mezi pěti ženami jeho převelikého srdce. Jenže obsah této knihy je naprosto jiný, nečekaný s neobvyklou zápletkou a ještě roztodivnějším rozuzlením.
„Hrdinou“ děje je podsaditý padesátník Mojmír Kučera, který si se svojí ženou Marianou žije v převelikém blahobytu a bohatství, který si ovšem Mojmír nevydělal svojí tvrdou prací ve své firmě, za všechno, co má vděčí pouze svému švagrovi – Marianinu bratru – Hynkovi. V mládí spolu studovali na vysoké škole a už tehdy Hynek věděl, že z Mojmíra nic kloudného nebude. Když se však Mojmír zamiloval a začal chodit s jeho sestrou, Hynek se rozhodl v zájmu své sestry: Mojmírovi postaví firmu, dá mu tam několik svých schopných lidí, kteří by pečovali o majetek a sám bude dohlížet na stav věcí. Vše samozřejmě musí probíhat utajeně, aby si Mojmír myslel, že všechno řídí on sám a bez něj to tam nejde. Jak Hynek vymyslel, tak se také stalo. Mojmír chodil po firmě jak páv, sekretářce při příchodu těsně před polednem oznámil, že tu pro nikoho není (což bylo zbytečné, když ho nikdy nikdo nehledal) a ve své přepychově zařízené kanceláři buď spal anebo si prohlížel prospekty cestovních kanceláří. Pak se vydal na oběd domů, protože jiná strava, než od ženušky Marianky, jež mu vyvařovala přímo královsky, mu dělala zle na žaludek, a poté už buď zůstal doma odpočívat, nebo „pracoval“ ve své domácí kanceláři.
Tak to šlo po celá léta až do osudné služební cesty do Vídně, kam jel Mojmír, aby podepsal nějakou „neodkladnou a několikamiliónovou“ smlouvu. Když Mojmír nasedá do osudného vlaku, a naproti němu si sedá půvabná čtyřicátnice Drahuška Soukupová, stále ještě netuší, co jej čeká. S milou Drahuškou se dají spolu do řeči, celou noc si povídají, ve Vídni Mojmír Drahušce zaplatí hotel, protože někde ztratila peněženku, pozve ji také na oběd,… A stále si přitom všem připravuje monolog, kde by prostopášnou Drahuši upozornil, že jeho – Mojmíra – coby věrného a spokojeného ženatého muže nikdy nedostane, ač se o to snaží sebevíc. Ne, nepůjde s ní dnes už na oběd, propadla by klamným nadějím. Jo, paninko, ani pláč Vám nepomůže, miluji svoji ženu Marianu. Jenže na žádné žadonění o schůzku, či touha vidět jej v každou denní dobu ze stany Drahušky nepřichází, zato Mojmír tuto taktiku zaujímá. Drahuška jej však bere jako dobrého přítele, ale odsud potud. Na konci pobytu naprosto vyřízený Mojmír požádá nic netušící Drahušku o ruku. Ta je zaskočena a dává mu půl roku na rozmyšlenou a na vzájemné poznání se. Ale co Mariana? Drahuška je rozumná ženská, která by nikdy nedovolila, aby se Mojmír rozvedl jen pro nějaké pobláznění, když na něj doma čeká někdo jako je Mariana. Což ovšem Mojmír vycítil a hned od začátku líčil Marianu jako psychicky nemocnou ženu, se kterou je peklo na zemi, která mu tropí scény, nevaří, neuklízí, nedbá o sebe a on – chudinka je ubíjen jak neschopnými kolegy v zaměstnání, kde pracuje snad jen on, tak svojí hysterickou manželkou, jež odmítá pomoc psychiatra. Drahuška mu pochopitelně uvěří, paní Kučerovou nezná, a tak to jde den za dnem, půl roku …
Ačkoliv se Mojmír snaží vymýšlet si co nejoriginálnější výmluvy, aby mohl trávit víkendy s Drahulinkou, Mariana se již krátce po příjezdu z Vídně dozví o jeho poměru s paní Soukupovou. Spojí se Hynkem a ten okamžitě začne vymýšlet co nejukrutnější pomstu. Tu také vymyslí – totálně finančně zruinovat Mojmíra. Na to ale potřebuje více času, a tak je Mariana nucena hrát komedii, že jako o ničem neví, a že Mojmírovi všechny lži věří, až do konce. Ten konec nastane po půl roce, kdy se Mojmír spojí se svým bratrancem Ludvíkem, jenž je právník, domluví se sním, nechť na sobotní večer uspořádá večeři, kam pozve jak psychiatra, tak kardiologa, až zpráva o rozvodu sekne s Marianou o zem. Sobotní večer nastal, Mojmír vyřkne „chci, abychom se rozvedli“ a s Marianou to ani nehne. To Mojmíra vytočí do běla a kardiolog se má co ohánět. Pak Mariana řekne, že už dávno ví o Mojmírově poměru, což Mojmír označí za promrhaných 30 let v manželství a ten večer je naprosto mimo, zuřím dělá naschvály, slibuje všem pomstu,… a když se dozví, co na něj Hynek chystá, slibuje vraždu.
Drahulince však poví, že to s Marianou seklo o zem a že ji odvezl psychiatr. Ta se jednoho odpoledne vypraví do domu Kučerových pod záminkou jakési ankety a najde tam usměvavou příjemnou a pěkně upravenou dámu středního věku, která ještě v doznívajícím smutku odpovídá na šikovně kladené otázky naprosto cizí ženě. Drahuška ji vyslechne, na Mojmíra ji chytne takový vztek, že mu veškeré věci nahází do auta a jeho samého vyhodí také.
Hynek Mojmíra jak sliboval zničí, nicméně Mojmír má zase štěstí, nalezne spřízněnou duši – ušlápnutou, nicméně ekonomicky velmi zdatnou Helenku, která nejenže postaví jakžtakž na nohy zbytky jeho firmy, ale také se stane vrbou, do které neustále hučí o křivdách, jež mu způsobily dvě příšerné ženy.
A Mariana? Tak o tu se Hynek královsky postaral, zařídil jí byt, převedl na ni veškeré peníze z Mojmírovi firmy a ona sama se začala věnovat charitativní činnosti.
K lásce připraven
Kniha vzezřením připomínající spíše brožuru než klasické románové dílo je jakýmsi rozhovorem mezi laikem – Zdenou Frýbovou a odborníkem přes lidské vztahy – MUDr. Miroslavem Plzákem CSc. A tím pádem nemá kniha děj, který by se dal dlouze opsat. Celá knížečka je rozdělena do sedmi kapitol, přičemž se postupně dostáváme od nejmladšího věku – samozřejmě muže, vše je bráno z pohledu muže – až do doby, kdy se mladý muž ocitá před branami vojenských kasáren a poté – pokud se vše dobře vyvíjí – až před prahem manželského života.
První kapitola nazvaná SEDMIBOLESTNÁ LÉTA ODŘÍKÁNÍ seznamuje čtenáře a čtenářky s tím, kterak trýznivá jsou léta mladého chlapce v rozmezí od třinácti do sedmnácti let. Na rozdíl od dívek, které jsou v tomto období favorizované a vyhledávané mladíky všeho věku, mladý muž není ve svém sedmibolestném období vůbec dívkami vyhledáván.
Druhá kapitola NAMLOUVÁNÍ hovoří již svým názvem sama za sebe a radí nám, čeho se máme při navazování kontaktu nejen s druhým pohlavím, ale třeba i s přítelem vyvarovat, aby se z naší horoucí lásky nestal milostný debakl, a také naopak nás nabádá jak chytře na to: „Lze vsadit a vyhrát či vsadit a prohrát, ale jedno není možné – nevsadit a nevyhrát.“ Anebo poskytuje rady jako: „Nikdy se nevtírat, umět naslouchat, umět o čem se bavit, umět najít smírné gesto, vědět, že unikáním získávám kvalitu, a umět rozpoznat a rozdělit vztah symetrický od asymetrického.
Ve třetí kapitole – LÁSKA MILOSTNĚ EROTICKÁ – se již odtrháváme od namlouvání, kde šlo o lásku tzv. mazlivou a přecházíme dál, avšak ne zas tak daleko, prostě hovoříme o vztahu nepohlavním. Také zde si můžeme zapamatovat pojmy a v praxi rozlišit 2 druhy lásky neerotické: občanská a mateřská, dále např. citová rovnováha, prostor pro touhu, fascinační, kruciální (rozhodující) a stabilní eroticko-harmonická fáze vztahu,…
A nejpravdivější a pro mě osobně nejzajímavější věta z celé knihy: „Maximálně toužím po objektu, který mi sice uniká, ale jehož dosažení je v mé moci.“
Kapitola čtvrtá s názvem MILOSTNÉ PROHRY nás opět dokáže poučit na tolik, abychom se pak ve vlastní praxi a životě dokázali při neúspěchu zvednout a odejít středem. K tomu je zapotřebí mít neustále na mysli, že: „Nikdy se nesmí stát, aby se mi můj erotický partner stal jedinečným důvodem k životu“, seznámit se s termíny: debaklový dialog, stesk, nejistota každého vztahu, identifikovat a vyhnout se špatným poraženeckým, úřednicky-byrokratickým a žárliveckým stanoviskům,… zapamatovat si, že otázku věrnosti zásadně nekladu, že věrnost dokázat nelze,… a umět rozpoznat signály skutečné nevěry. A nakonec dostáváme tu nejdůležitější a velmi často žádanou radu: „Jak a za jak dlouho se z rozchodu se svým partnerem vzpamatuji?“
V páté kapitole – MILOSTNÉ FINTY – se nám objasňuje nejen finta zvaná „jeden den navíc“, ale také poučky či varování typu: „Nikdy neškemrat, zdůrazňovat nezávaznost vztahu, nikdy druhého podstatně nepředělávat, také že příslib udělá z touhy administrativní paskvil,… A nakonec milenecká velkofinta – umět spolu mlčet.
V šesté kapitole se již projednávají ZÁSNUBY, které jsou považovány za jakousi prověrku budoucího žití. Zejména zde je důležité si vytvořit kromě erotického vztahu, vztah mimoerotický a s ním spojený neerotický stesk, který se v méně rozvitém vztahu dosud neprojevoval. Ale i tady se dočteme o varování před závadnými partnery, kteří se zpočátku navenek jeví jako slušní (jde například o pobudy, alkoholiky aj.) a naproti tomu myšlenka tu vyjádřená se starou tisíciletou pravdou: „Manželství existuje především proto, abychom zplodili a vychovali potomstvo.“
Poslední sedmá kapitola – ZÁKLADNÍ VOJENSKÁ SLUŽBA – se logicky zabývá příčinou dopadu odloučení dvou partnerů na delší dobu a z toho vyúsťující ukvapený sňatek, podmíněné a nepodmíněné snoubenectví atd.
Otcem i matkou proti své vůli
Zatím poslední dílo z autorčina pera je humoristickým románem typu Robin druhý a je o dětech, zvířectvu a zlých dospělých, kteří kouska zábavy dětičkám nedopřejí.
V první části této knihy se filolog Rudolf Foster stává proti své vůli chůvou vlastních synovců – vychytralého pětiletého Hýty a rozmazleného tříletého Batula - jenž mu zpestřují příjemný pobyt svými vyvedenými kousky. Rudolf se občas zmítá na pokraji svých sil, ale jeho trápení mu vykompenzuje pomyšlení na překrásnou dívku ze sousedství Elišku. První díl protkaný různými darebačinami dvou rozmazlených dítek je ukončen jejich odevzdáním rodičům a svatbou Rudolfa a Elišky.
Druhá část románu je již napínavější a má dokonce i kriminální zápletku. Také se zde setkáváme s dalšími postavami, a to jak dospělých tak i dětí. Shodou okolností se totiž spřátelí parta dětí svého věku – Batul, Hýta, zakřiknutý Kryštůfek a svérázná Katuška – jimž vládne samozřejmě jak jinak „ředitel“ Batul. Když si však jednoho odpoledne hrají v jedné z vilek, najdou tam poklad, u něhož všichni 4 musí přísahat, že nikomu nikdy nic neřeknou. Na to, o jaký poklad se ve skutečnosti jedná, přijde Rudolf s Arturem (otec Hýty a Batula) čistě náhodou, a to když oba chlapci přijdou pozdravit svoji malou právě narozenou sestřičku. Oba, poučeni Rudolfem o slušném zvyku přinést děťátku nějaký dáreček, přinesou originál kousek ze svého pokladu – platinovou soupravu s brilianty a smaragdy. Když to Artur zjistí, rozjedou se společně s Rudolfem po obydlích, kde si děti hráli a zjistí, že nikomu z rodičů či příbuzných tyto skvosty nepatří. Když však, byť psychologicky, zkusí z dětí nějakou informaci o pokladu vyloudit, neuspějí. Tudíž povolají policisty a začínají prohledávat dům po domě, kde děti svůj poklad údajně „zakopali“. Po několika týdnech najdou několik hrstí šperků, které byly nedávno uloupeny z městského klenotnictví bandou nebezpečných neznámých lupičů řádících po okolí. Když pak novináři udělají ze čtveřice dětí „hrdiny, kteří pokořili bandity“, tito zločinci začnou rodiny dětí terorizovat výhružnými dopisy slibující smrt jejich potomstva. Dospělí okamžitě nechají rozestavět hlídky okolo jednoho z domů, kam se všichni nastěhují, děti nesmějí pryč z domu a zahrady… V takovém napětí žijí po několik týdnů, dokud si náhodně Kryštůfek nevzpomene na detail ukazující nepochybně na pachatele loupeží, takže když jsou viníci potrestáni, malí hrdinové jsou bohatě odměněni a rodiny mohou žít zase normálně, aniž by se museli přestěhovat na druhý konec zeměkoule.
Z neznámých důvodů
Poutavý román točící se okolo bádání v oblasti chemie a biochemie nás zavádí do jednoho výzkumného ústavu, kam přichází také hlavní hrdinka – velmi krásná inteligentní a ambiciózní doktorka přírodních věd Anna Berková. Kniha je příběhem života jak již výše zmiňované Anky, tak i jejího pozdějšího manžela Miloše Zouhara.
Anna byla dítě dvou architektů, kteří žili jen pro svoji práci a na svoje dítě neměli čas. Skutečnou domácí atmosféru Anička našla na ročním výměnném pobytu ve Francii v rodině Dutourdových. Když bylo Ance 19 let, zabili se její rodiče při automobilové nehodě a ona se zabydlela v domě přítele své tety – doktora Marka Vydry. Ten, ač o více než 20 let starší, se do Anky zamiloval a ona jeho city opětovala. Ovšem nedlouho před svatbou Anka jednoho krásného dne sbalila kufry, nechala lístek, že odchází s jiným mužem a byla pryč. Nedlouho na to se vdala.
Miloš byl chlapec v mládí velmi krásný a to mu zůstalo až do smrti, ale vzhledem k tomu, že jeho matka ho psychicky deptala a znemožnila mu jakýkoli kontakt s dívkami, udělala naprosto úmyslně z Milunky impotenta. Tento, vědom si svého handicapu, odmítal se seznamovat s děvčaty a ženami a raději se vrhl do práce, kterou mu vybrala maminka a která jej nebavila.
Když se Anka setkala náhodně v letadle do Bulharska s Milošem, tak on byla ředitele výzkumného ústavu a ona kandidátkou věd na tomtéž ústavu. Poté, co se trochu víc poznali, zjistili, že, Anka nic nechce mít s muži, protože ještě nezapomněla na Marka a Miloš si vymyslel historku o zesnulé přítelkyni, ale i tak neměl chuť s žádnou ženou uzavřít manželství. I když se však nečekaně a náhle vzali, bydleli sice každý v jiném pokoji, ale manželství to bylo spokojené, klidné a kamarádské. Společně s přáteli pobývají na chatě, chodí do kina, do divadla…
Po jedenáct let si žili v pokoji, Anka se plně věnovala výzkumu a Miloš administrativě ústavu. Avšak zničehonic Miloš začne trojčit, že jej Anka podvádí a on musí odvést vynikající práci, za kterou bude vysoce ceněn a stoupne v očích Anky. Proto ve stresu vymění ampulky s léky a zabije tak svojí nedbalostí tři pacienty. I tak má výborné alibi a je si vědom toho, že nikdo jej ani nebude podezírat, a i kdyby, nemá pádné a usvědčující důkazy. Když v jeden tento napjatý den přichází domů, Anka mu suše oznámí, že se musí rozvést a vrátit se k Markovi. Ale poté co jí to Miloš nechce dovolit, Anka se rozhodne, že Miloše zabije. Neučiní to sice doslova, ale když Miloš vleze do horké vany, ucítí bolesti v hrudníku a volá na Anku o přinesení nitroglycerinu, ta zbaběle uteče z domu. Když se pak vrací do domu, je už Miloš mrtev. Pár dní jej oplakává, doopravdy a bez přetvářky – asi jí nebyl tak docela lhostejný - a pak se vrací zpět k milovanému Markovi.
Celé dílo je proplétáno různými lidmi – právě z oblasti biochemie – a několik postav je charakterově naprosto úžasných. Například doktor Forejt – skrblík, který si ke svačině kupuje 2 ½ deka Junioru a sníst dva párky považuje za obžerství – nebo doktor Rošický – naprosto zmatený vědec typu bláznivého filmového matematika, jež je schopen tvrdit do telefonu paní Prokopové, že žádný docent Prokop v ústavu nepracuje, ač je to jeho dlouholetý spolupracovník a šéf.
Hodnocení
Humoristická kniha ROBIN se mi velmi líbila, právě kvůli autorčinu ostrovtipu a schopnosti vtipného hodnocení vyvstalé situace.
Když srovnám tento první díl s druhým – ROBIN DRUHÝ A JEHO RODINA - tak ono volné pokračování bylo značně přehnané a až příliš vyumělkované. Samozřejmě i tady se čtenář pobaví, ale bezedná finanční situace, přemíra inteligence dětí a nezdravá tolerance ke zvířecím miláčkům je i pro nenáročného čtenáře, který si chce nad knihou odpočinout, trošku silná káva a připadá si jako méněcenný tvor nejnižší vrstvy obyvatelstva České Republiky.
To samé by se dalo napsat i o zatím posledním románu Frýbové – OTCEM I MATKOU PROTI SVÉ VŮLI. Zde, v době minulé, na začátku století v Anglii, opět lidé disponují obrovským množstvím peněz na to, aby si mohli pořídit kůzlata, ovce, kolotoče, nové vily, atd. a zase i tady máme ve všech rodinách vystupujících v příběhu děti abnormálně geniální,…
Ale především mne zaujaly naprosto stejné typické rysy členů rodiny právě v těchto dvou posledních dílech. Tak zaprvé stařenka (babička či tetička) kolem osmdesátky, která si vůbec nepřipadá stará, nad rozmazlenými dětmi drží ochrannou ruku, zvířátka všeho druhu ji milují, ačkoli ona k nim zprvu zaujímá přísný odstup. Pánové, manželé a muži mladého, středního i pokročilejšího věku jsou mírně jízliví, vždy galantní, přitažliví a obdivovaní ženami jak svými, tak i cizími. Navíc jsou to vždy plně zajištění, přitom však neustále doma pobývající, zaměstnavatelé či alespoň ředitelé miliónových firem. No a ženy? Nejkrásnější z okolí, které mají jeden jediný úkol – starat se o děti. Pokud je to však někdy doma nebaví, střídají zběsile zaměstnání a vydělané peníze bezhlavě utrácí za naprosto nepotřebné věci. Děti jsou jako jsem již výše podotkla neuvěřitelně vzdělané, s IQ 180, přičemž školu nenávidí, flákají, ale zvládají historii 22 zemí nazpaměť, bez problémů absolvují kroužky 15 světových jazyků a v deseti letech nejenže přetrumfnou svoji učitelku dějepisu, ale dohovoří se plynně anglicky, francouzsky, německy,… A nakonec neuvěřitelně inteligentní zvířectvo všech druhů, které ačkoli ničí psychiku nejen méně otrlých členů rodiny, ale také sousedů, je tolerováno naprosto ve všem. Takže asi takto bych hodnotila dvě poslední díla.
Román PŘIPRAVTE OPERAČNÍ SÁL mne zezačátku příliš nebavil pro svoji až přílišnou odbornost, ale hlavní děj byl velice napínavý a poutavý.
FALEŠNÍ HRÁČI se mi velmi líbili, právě proto, že příběh je vyprávěn osudem, který se často jen škodolibě usmívá lidské naivitě a hlouposti. Sám chystá pasti, do kterých se lidé snadno a mnohokrát sami lapí.
Dílo DEN JAKO STVOŘENÝ PRO VÁŽNOU ZNÁMOST je opět poutavým zachycením několika životních příběhů odehrávajících se v manželské poradně a napsaných velice trefně a vtipně.
Od knihy NOC JAKO STVOŘENÁ PRO NEVĚRU jsem očekávala trochu něco jiného, než v ní skutečně bylo, ale i tak se mi líbila. Byla zde přesně vystižena mužská zbabělost, namyšlenost a egoismus; na druhé straně ženská chytrost, bystrost a schopnost té (pro muže) nejkrutější pomsty, což mne zaujalo.
K LÁSCE PŘIPRAVEN – tato malá brožurka, i když je psána velice pěkně, vtipně a odborně, je příliš zastaralá a objevují se zde názory typické pro tehdejší dobu, tudíž pro dnešní mládež je prakticky nepoužitelná. Ale přepracování by dle mého názoru stálo za to.
Román Z NEZNÁMÝCH DŮVODŮ se mi líbil asi ze všeho nejvíce – i když odborné výklady z oboru chemie a biologie provázené celou knihou byly mnohdy až zbytečně dlouhé, ale kvalitní děj se skutečným odrazem doby, nastíněním poměrů funkcí ve státních podnicích vykompenzované osobními vztahy a jejich problematikou v kontrastu s několika humornými postavami, byl opravdu úchvatný a právě tuto knihu bych doporučila všem k přečtení, poněvadž je skutečně výborná.
Závěrem své práce bych chtěla ještě poznamenat, že Zdena Frýbová – jako každý spisovatel – napsala stejně jako dobré, kvalitní, tak i méně dobré knihy. Já, poněvadž se o politiku nezajímám, nečetla a nerozebírala jsem knihy s politickou a vnitrostátní náplní. Ale když jsem do jedné z nich nahlédla a pár stran přečetla, myslím si, že Frýbová má vyhraněný názor na politickou situaci před i po revoluci, z povzdálí jen sleduje tuto scénu a ve svých dílech kritizuje, chválí, hodnotí, vysmívá se… Každopádně Zdena Frýbová je spisovatelka, která má na uměleckém poli jméno a při jejich dílech se čtenář vždy pobaví, zamyslí a občas i zapláče. Má mnoho příznivců, i odpůrců, ale já, a myslím že i mnoho lidí spolu se mnou, doufají a věří, že Frýbová napíše ještě několik knih – bestsellerů, jako vždy.
Použitá literatura
KNIHY:
Robin Šulc a spol. 1965
Robin druhý a jeho rodina Šulc a spol. 1999
Připravte operační sál Šulc a spol. 1979
Falešní hráči Dialog 1991
Den jako stvořený pro vážnou známost ČS spisovatel 1989
Noc jako stvořená pro nevěru ! Šulc a spol. 1997
K lásce připraven Naše vojsko (Magnet) 1979
Otcem i matkou proti své vůli Šulc a spol. 2000
Z neznámých důvodů Práce 1988
INTERNET
14. prosinec 2007
5 859×
5826 slov