Josef Lada

Josef Lada se narodil 17.12.1887 v Hrusici u Senohrab a zemřel 14.12.1957. Rané práce tiskl pod pseudonimem. Zpočátku se učil malířem pokojů, ale vyučil se knihařství.Současně navštěvoval večerní kursy kreslení u A.Jakeschkeho na pražské Uměleckoprůmyslové škole, kde byl v roce po dvou neúspěšných pokusech přijat jako posluchač u E.Dítěe a A.Hofbauera.V druhém semestru školu opustil a vyvíjel se dál jako samouk.První větší výstava Ladovy tvorby se konala v roce 1946 ve výstavní síni Mánesa.
Josef Lada je rozený kreslířský typ. Kreslil už v dětství na vše co mohl a všechno co viděl nebo o čem slyšel. Výtvarně byl ovlivněn jednohlavými hracími kartami, venkovskými kalendáři a Alšovým Špalíčkem národních a lidových písní. Během učení se knihařství poznal další Alšova ilustrační díla a díla A.Kašpara, Z.Braunerové a plakáty M.Švabinského, V.H.Brunera, Fr.Kysely a J.Bendy.
Nejstarší publikované obrázky z let 1904-5 jsou zřetelně inspirovány Alšem (Kaple sv.Martina na Vyšehradě, Máj II, ...) a Kašparem.Od roku 1905 nastupuje vedle toho silný vliv secesní dekorativní stylizace.Po roce 1910 nastupuje v kresbách pro Humoristické listy typická Ladova kontura, zatím je to jen čára, která odděluje pomyslné objemy a prostou lineární perspektivou hloubí prostor,Lada jí ještě nevdechl pružnost a vtip.O zralém kresebném stylu lze hovořit až kolem roku 1920;do té doby ještě doznívají pozůstatky secese.
Ladův humor a osobitá poezie se soustřeďuje do světa prosté středočeské krajiny, která je obydlená prostými dušemi. Byl to svět neromantický, selsky a chalupnicky dělný, s nesčetnými povinnostmi i zákazy, ale byl to svět úžasně poetický.Obyvatelé mají historické znaky venkovanů před stoletím, ale jsou nám dodnes velmi blízcí.Ladův styl nese od nejrannějších známých počátků až do konce života znaky elementárního dětského gestuálního projevu. Jeho individuální hrdinové v sobě ztělesňují viální sílu svého lidu a dokáží neztratit svou tvář ani pod nejtěžšími ranami osudu.
Dílo: Tancovačka (1926), Štědrý večer (1930), Jaro na vsi (1931), První jarní vyjížďka (1933), Zabijačka (1935), Nebeská vrata (1937), Vodník (1939), Jaro (1940), Zvířátka přezimují u hajného (1941), Ponocný (1942), Májová noc (1944), Vydra (1944), Ponocný (1948), Slouha vytrubuje (1952), Hastrman v zimě (1957), ...

Výtvarné umění 1.poloviny 20.soletí

Fauvismus
- fauve = šelma
- Usiluje o odpoutání malby od závislosti na skutečnosti osvobozením čisté barvy.
- Představitelé: Henry Matiss, André Derain, Maurice Vlaminck, Raoul Dufy, Georges Braque, Othon Friesz, Václav Špála, Jindřich Prucha, Vincenc Beneš, ...

Expresionismus
- exprese = výraz
- Usiluje o přesvědčivé a naléhavé vyjádření vnitřních, většinou tragických nebo rozporuplných, pocitů umělce nadsazenými výrazovými prostředky, jdoucími často až k deformaci nebo ke karikatuře.
- Představitelé: Otto Dix, Georg Grosz, Max Beckmann, Edvard Munch, Drážďanská skupina Die Brücke, Mnichovská skupina Der blaue Reiter, ...

Abstrakce
- Silně stylizované obrazy.
- Představitelé: Wassili Kandinsky, František Kupka, Francis Picabia, Michail Larionov, Robert Delaunay, Paul Klee, ...

Kubismus
- cube = krychle
- Odmítl tradiční pohled na skutečnost z jednoho pevného bodu.Chtěl věci poznávat hlouběji a dokonaleji ze všech úhlů.
- Obvykle se dělí na období negerské (cézannovské) (1907-10), analitické (1910-12) a syntetiské (1913-14).
- Představitelé: Pablo Picasso, Georges Braque, Juan Chris, Otto Gutfried (sochař), Emil Filla (sochař), Jacques Lipschitz, ...
- Ovlivnil vznik řady skupin i směrů: ofismus (poetizace kubických tvarů, která má připomínat hudbu), neoplasticismus (geometrická abstrakce), purismus (symbolem je stroj), ...

Český kubismus
- Jako v jediné evropské zemi se u nás kubismus uplatnil nejen v malířství a v sochařství, ale také v architektuře, nábytku, bytových doplňcích, v keramice, sklu, porcelánu i textilu.
- Představitelé: Josef Gočár (architekt), Pavel Janák(architekt), Josef Chochol(architekt), Vlastislav Hofmann(architekt), Emil Filla, Bohumil Kubišta, Josef Čapek, ...

Futurismus
- Je zahleděný do současnosti i budoucnosti, opěvuje rytmus moderního života.
- Ovlivnil všechny druhy umění, literaturu, divadlo, film,architekturu.
- Představitelé: Umberto Boccioni (malíř, sochař), Giacomo Balla, Carlo Carra, Gino Severini, Luigi Russolo, Antonio San’t Elia (architekt), ...

konstruktivismus
- konstrukce = sestrojení
- Představitelé: Vladimír Tatlin, k.Teige, ...

Bauhaus
- Bauhaus byla státní německá instituce, která vychovávala uměleckoprůmyslové návrháře. Hlavní obor byla architektura. V uměleckoprůmyslové činnosti se zaměřovali na tvorbu krásných a levných předmětů denní potřeby. Umělecky měl Bauhaus volné vztahy ke kubismu, neoplasticismu a konstruktivismu. V teorii a v praxi uskutečňovali jeho členové funkcionalismus.

Funkcionalismus
- Tendence k očištění staveb od jakékoliv dekorativnosti. Postupně se vyvinula teorie, podle které musí každá stavba splňovat především užitkovou funkci, musí být praktická, hygienická a ne příliš ekonomicky náročná.
- Vznikali obytné komplexy.
- Představitelé: Edouart Jennert (říkal si Le Corbusier), ...

Metafyzická malba
- Jsou to směry vycházející z imaginace a fantazie.
- Nejvýznamější je surrealismus, jehož úvodní fází je dadaismus.
- Dadaismus - Vznikl reakcí na nesmyslnost vraždění za 1.světové války.Hlavní smysl byl v nesmyslu.Celé toto hnutí je provázeno provokacemi proti měšťáctví, církvi a vládnoucím silám.Důraz se kladl na maximální svobodu, skandály, ironii a mystifikace.
- Představitelé: Marcel Duchamp, Man Rag (malíř a fotograf), Francis Picabia, Georg Grosz, Hans Arp, Max Ernst, Kurt Schwitters, ...
- Surrealismus - André Breton: „Čistý psychický automatismus, kterým má být vyjádřeno skutečné fungování myšlení.Diktát myšlení za nepřítomnosti jakékoli kontroly vykonávané rozumem a s vyloučením jakýchkoli ohledů estetických nebo morálních.
- většinou se dělí na versistický a absolutní
- Představitelé - versistický: Yves Tangni, Salvador Dalí, René Marritte, Paul Delvaux, Max Ernst, ...
- absolutní: André Masson, Joan Miró, Hans Arp
- Poetismus - Hledá poezii ve všednosti.
- Představitelé: Adolf Hoffmister, František muzika, Josef Šíma, ...

Použitá literatura: Encyklopedie českého výtvarného umění - Československá akademie věd
Dějiny výtvarného umění - Marie Černá
Josef Lada - Václav Formánek